Sejuon
Geografie
Sejuon je chladná země, převážně rovinnatá, táhnoucí se v mírném sklonu ze západu na východ. Poměrnou plochost krajiny narušují tři skupiny kopců. Na severozápadě u lesa Melaïn se nachází stejnojmenné vrchy, na nichž stojí hrad Sejuon. Na severovýchodě se zvedají Věžové kopce, pojmenované po starobylé Hrotharské věži, jež stojí na nejvyšším z kopců. Poslední skupina kopců se nachází na jihu oblasti, původně neměly jméno, avšak nakonec byly pojmenovány v roce 35 před Darem jako Virienovy vrchy. Průměrná nadmořská výška v Sejuonu je 830 metrů nad mořem. Ze západu přiléhá oblast Ristelonu, z jihu pak Viohar a na jihozápadě pak leží Ascira. Na východ od Sejuonu se nalézá divočina a necivilizovaný svět. Teploty v létě zde dosahují nejvyýš 20°C, zato zima zde může udeřit až silou -23°C.
V Sejuonu pramení dvě říčky, jedna v lese Melaïn, nesoucí jméno Anïn. Ta líným proudem urazí asi 10km, než vteče druhé řeky. Její šířka je až 7 metrů a hloubka do 60cm. Druhá pramení ve Věžových kopcích s názvem Hrotharia, urazí asi 27km, než vstoupí do jezera Duerra. Řeka má až 13 metrů na šířku a dosahuje největší hloubky asi 1 metr. Teče volně a líně. Obě dvě říčky se stýkají asi dva kilometry severně od vesnice Duerra a společně pak vtékají do stejnojmenného jezera. Zajmavostí řeky je, že její tok směřuje opačným směrem, než sklon terénu, je to způsobeno zajímavým zvrásněním terénu, které utvořilo koryto, klesající na západ. Elfové se domnívali, že bylo možná zbudováno uměle.
Jezero Duerra je jednou ze zvláštností Sejuonu. Jedná se o vodní plochu s tajemnou dírou uprostřed. Voda se silným hučením mizí v černé prázdnotě a elfští učenci si dodnes lámou hlavu, co tento podivný úkaz znamená. Druhé jezero nese název Sïripte, rozléhá se mezi Virienovými vrchy, a právě na jeho břehu leží opuštěná chata elfského mudrce Viriena.
Výjma bažin, jež se utvořily kolem Hortharie pět kilometrů před tím, než opustí Sainë Coedvir, je půda v Sejuonu tvrdá podzolovitá a nepříliš úrodná. Tráva zde má lehce našedlý odstín i během krátkého léta.Nejvíce je to patrné na hranicích Sejuonu a Sjonwallu, kde se nachází oblast, poznamenaná četnými střety mezi elfy a seveřany. Tento zničený lán země nese název Bitevní pole a zem je zde tmavá a vysušená.
Trpasličí mor
Po příchodu moru v roce 28 před Darem, krajina Sejuonu ještě víc potemněla. Některé stromy, napadené touto nákazou umřely v pokroucené připomínce své bývalé krásy, s kmeny skoro úplně holými, bez jakékoli kůry, korunami bez listí a jehličí a s podivnými deformacemi, podobnými síti žil. Ve spojitosti s rozšířením démonů, kvůli kterému musel být Sejuon evakuován, zůstaly vesnice i hrad opuštěné a začaly podléhat přírodním vlivům. Zbytky polí, nechaných ladem lze ještě nalézt v okolí vesnic, v nichž lze nalézt čas od času nepohřbené tělo, zahubené morem či démony.
Fauna a Flóra
Přibližně polovina Sejuonu je pokrytá prastarým lesem, složeným převážně z javorů, buků a kaštanů. Vzácně zde rostou i tisy. Les se táhne od severovýchodní hranice oblasti, šikmo přes celý Sejuon, až po jihozápadní hranici oblasti, kde dále pokračuje do Vioharu. Mimo Sainë Coedvir na rozlehlých lukách rostou ojediněle, nebo v menších skupinkách, břízy a divoké jabloně, u vody pak vrby. Na severozápadě leží malý les Melaïn, tvořený zejména borovicemi, smrky, buky a topoly, vzácně také tisy.
V Sainë Coedvir žijí běžní lesní živočichové jako zajíci, ropuchy, veverky, ježci a divoké kachny. Zdejší obyvatelé měli často problémy s polními škůdci. Z nebezpečných tvorů zde žije několik smeček chňapavců. Mimo to v lese žil i osamělý yeti Tuve, byl však poměrně plachý s elfy se nikdy nestýkal, jeho osud je momentálně neznámý. Dále ve Velkém lese rostl černý strom Kuvalu, který však byl zabit v roce 36 před Darem Einarem Jednorukým a Eladrinem. Kuvalu však před svou smrtí zasadil semeno, z něhož roste nový černý strom. Svého času v Sainë Coedvir přebývaly bludičky, o kterých se tradovalo spousta pověstí. V lese Melaïn pak žila velká stáda jelenů.
Komentáře