Londovain
Bojovník Sněžné hlídky Londovain
Physical Description
General Physical Condition
Facial Features
Identifying Characteristics
Physical quirks
Apparel & Accessories
Mental characteristics
Personal history
Londovain se narodil 23 února. Jeho otec byl voják a zemřel, když byl chlapec ještě hodně malý, takže si jej nepamatuje. Jeho matka, Lyna mu o otci vyprávěla mnoho příběhů, ve kterých vystupoval jako neotřesitelný bojovník, který nakonec podlehl velké přesile. Později, když byl Londovain trochu starší, si jej představoval jako zpívající čepel. Tehdy se u něj zrodil sen, přidat se k tomuto věhlasnému řádu a bojovat proti nepřátelům.
Již od dětství měl nejlepšího přítele, Eladrina, se kterým si hrál a soupeřil už od nepaměti. Byli jako bratři, vytesaní ze stejného špalku. Spolu sdíleli sny a spolu nastoupili jako rekruti do řad sněžné hlídky. Jejich hlavním mentorem se stal itär Sulcanar Lörisian. Ačkoli oba patřili k nejlepším mezi rekruty, jejich vzájemný souboj byl vždy vyrovnaný.
Když dokončili svůj výcvik a obdrželi výstroj, udělil jim Sulcanar jejich první misi. Ve vesnici Nibrim se někdo ztratil, úkolem bylo situaci prošetřit. Společně brzy zjistili, že v Nibrim se děje mnohem víc. Jistá Ruinitë zde připravovala svou pomstu, a do toho si severští barbaři začali potají stavět vesnici nedaleko Nibrim.
Při jejich pátrání v Sainë Coedvir je napadl černý strom. Londovaina tedy svými kořeny stáhl do půli těla pod zemi a zpřerážel mu nohy. To jej na dlouhé měsíce upoutalo k lůžku. Kdyby nebylo poznámek léčitele Viriena, nejspíš už by nikdy nebyl schopen chodit. Londovainem ale nejvíc otřáslo, že jeho nejlepší přítel pokračoval v jejich úkolu po boku jednoho z těch nemytých seveřanů. Londovain byl spalován hněvem, potupou a bezmocí.
Následující měsíce byly nejtěžší v jeho životě. Nohy se léčily pomalu a musel se učit znovu chodit. Snažil se léčbu všemožně urychlit, ab se mohl vrátit do služby. Po několika měsících se Eladrin vrátil s Ruinitë v poutech a všichni jej oslavovali jako hrdinu. Londovain věděl, že by měl být rád, že přítel přežil, ale cítil jen vztek a závist. Utkali se spolu ve cvičném souboji ve kterém Londovain poprvé prohrál. Jeho nohy během boje vypověděly službu a Eladrin se během jejich odloučení výrazně zlepšil. Ani zdráv by neměl šanci. Ačkoli se jeho přítel snažil být mu oporou, on to nechtěl. V tu chvíli nenáviděl celý nespravedlivý svět.
Ještě dlouho poté co byl oficálně propuštěn z léčby je bolesti v nohách trápily víc a víc. Rozhodl se s tím bojovat, ostatně jako vždy. Intenzivně cvičil v každé volné chvíli. Poté, co viděl, jak Naaisïrk na turnaji v Clorionu bez problému porazil příslušníka zpívajících čepelí, požádal ho, aby jej trénoval. Naaisïrk odmítl, ale jako vždy se Londovain nevzdal, zkoušel to znovu a znovu, dokud nedosáhl svého.
Díky svým zásluhám v bojích proti seveřnům se z Londovaina brzy stal kapitán. Začal si budovat svoji vlastní pověst, inspirován svým tajemným učitelem. S Eladrinem se během let ještě několikrát setkal, vždy jako jeho podřízený, což bylo pro Londovaina utrpení a dával svou averzi patřičně najevo.
V roce 28 před Darem jako jeden z kapitánů vedl oddíl Sněžné hlídky do Hjelderu, kde bojoval proti seveřanům ve službách Caialona. Díky svému výcviku boj přežil bez jediného škrábnutí. Pak k němu přišla zpráva, že Eladrin zemřel při boji s Caialonem osobně. Samotného ho překvapilo, jak hluboce jej přítelova smrt ranila. Cítil hluboký žal a začal litovat toho, jak se vztah mezi nimi pokazil. Chtěl dostat příležitost, pronést slova omluvy aspoň nad jeho tělem, ale to se nenašelo. Po bitvě takového rozsahu to nebylo až tak neobvyklé. Proto si uchoval vzpomínku na přítele hluboko v sobě.
Krátce po návratu do Chorie, která byla v žalostném stavu musel prošetřit záhadu elfů, zabitých podivným způsobem. Těla vypadala vysušeně a byla zešedlá. Brzy se potvrdilo, že v Sejuonu dlí nějaká temná hrůza. Londovain neměl strach, ale bylo to něco, s čím nedokázal bojovat. Sejuon musel být evakuován. V Clorionu se seznámil s Anyiou, učenkou zesnulého mistra Ärvendüa a ona se mu ihned zalíbila. Anyia z něj vyňala prvotní noční můru, o které ani nevědl, že ji v sobě nosí. Když pak měla být poslána do Sejuonu, aby se dalších nočních můr, které se tam množily, zbavila, dobrovolně se přihlásil, že jí bude dělat ochranku.
Společně s ní a dvaceti muži se vrátil do Sejuonu. Nejprve obhlédli terén a zjistili, že Nejvyšší noční můra se usídlila na hradě. Démonů bylo na Anyiu moc, nemohla je porazit všechny, proto se rozhodla, že budou hlídat jižní a západní hranice Sejuonu, aby se můry nešířily dál.
Sexuality
Vzdělání
Zaměstnání
Dosažené úspěchy
Failures & Embarrassments
Mentální traumata
Morálka a filozofie
Tabu
Personality Characteristics
Motivace
Likes & Dislikes
Virtues & Personality perks
Vices & Personality flaws
Personality Quirks
Hygiena
Social
Social Aptitude
Mannerisms
Hobbies & Pets
Speech
Relationships
History
Londovain a Eladrin se poprvé setkali na hradě Sejuonu, oba jako noví rekruti Sněžné hlídky. Oba měli stejné nadání a stejný sen, stát se zpívající čepelí. Spolu podstoupili výcvik a spolu se vydali plnit první misi. Na této misi Londovain utrpěl zranění, které jej na dlouho vyřadilo ze služby, zatímco Eladrin pokračoval v jejich původním úkolu po boku seveřana. To jejich přátelství zkomplikovalo na mnoho dalších let.
"Dej mi chvilku"je Londovainova oblíbená věta, když se chystá s někým bojovat.
Elfský jazyk - rodilý mluvčí
Obecná řeč - plynule
Komentáře