Chorijští elfové

Také vznešení elfové nebo chorijci jsou elfským etnikem, které vzniklo v roce 264 před Darem založením Chorijského království. Tito elfové snášejí lépe nízké teploty, jsou silní a mají urozené rysy ve svých krásných tvářích. U těchto elfů převažují modré či zelené oči a blond nebo světle hnědé vlasy. Existují však i menší či větší výjimky.

Naming Traditions

Ženská jména

A

Aheira, Aila, Aleria, Alumë, Alune, Amberia, Ameria, Anäfe, Anate, Anauri, Anyia, Arvin, Asamia, Asnara, Ateri, Avali

C

Caiara, Caltria, Calven, Cäria, Ceantira, Ciara, Ciena, Ciridia

D

Deira, Deria

E

Elacven, Elindia, Elira, Elitera, Elvandra, Endriel, Eredi, Ereinia, Eria, Esenara, Esheri

F

Faela, Feldra, Filaenë

G

Gaerin, Gariana, Gavein, Gelvari, Gilfien

I

Icirea, Inaria, Indormi, Ireini, Irüve, Iruven, Isarel, Izira

J

Jarael, Jiara, Jolienë

L

Licendra, Lilivë, Londarven, Luseria

M

Marleinë, Märni, Melian, Morgari

N

Neisari, Nelaumi, Nendea, Nesara, Nesiara

O

Olaria, Oroni

R

Raikani, Railën, Reilae, Renedai, Renora, Riela, Riene, Risenia, Ruinitë

S

Sirai, Sirmeni, Sitalia

T

Taera, Taiana, Talania, Taraia, Taria, Tärnei, Turmalë

V

Valia, Valia, Vani, Varjani, Veilin, Veleria, Vernea, Vilaria, Visael, Visara

Mužská jména

A

Aerisin, Aleister, Altair, Alteon, Alterot, Alunel, Amberion, Ambervë, Amreon, Amronir, Anauren, Andar, Aratë, Arazel, Arelon, Arindon, Arion, Arundel, Arundil, Ärvendü, Ascal, Astaran, Aster, Atäron, Aurinis, Avan, Avelos, Aviron, Azarian

C

Caialon, Calet, Calidor, Carandon, Catalon, Catarme, Cavalorn, Cered, Cianën, Cornilac, Cristen

D

Danarot, Deretan, Deretvë, Dergeon, Dorome

E

Edrain, Eiltran, Eladrin, Elduin, Eletrin, Eliteon, Endurme, Eraegon, Eredvin, Erestir, Erive, Erizan, Erodor, Estrain

F

Faer, Finlein

G

Gildoren, Gilfar, Gilfindel, Gilter, Glariden

H

Haerion, Haruvan, Hericon, Hialar, Hinteran

I

Ilador, Ilander, Ilisar, Imurion, Indarion, Inmenor, Irabel

J

Jered

L

Leocen, Leonri, Lial, Liare, Lingalfin, Lingalöm, Lisantir, Litar, Londaimë, Londovain, Loran, Loris, Lotaime, Lotende

M

Malacai, Marigal, Meliar

N

Nacnarë, Nahairan, Naruon, Neorme, Nesara, Niladar, Nïrnon, Nïrsan

O

Ocelan, Olofien, Oloran, Olorin, Onöre, Oradan, Orlonë, Orome

R

Raitan, Rakain, Ratainel, Ratarin, Redor, Rendalor, Rivalt, Roven

S

Salandir, Sarilin, Segurdal, Shindarlon, Sigurme, Silveris, Sindviel, Sinear, Sinvaris, Sulcanar

T

Taluvan, Tärcorin, Tarvelon, Telderë, Tengran, Terenvë, Terican, Tesalot, Tirevan, Tiris, Toraimë, Torvëin, Treian, Triscion

U

Urion

V

Valoren, Varien, Verenion, Vinraen, Virien

Přízviska

Vznešené rody

Alderinas, Askendai, Ataräin, Därün, Eldimar, Erual, Faeron, Fenian, Ildari, Ilnivar, Nintalor, Rifon, Talcaron

Nižší rody

Angalet, Cal'Tehir, Cainerien, Carlon, Cïrhor, Cormit, Daesar, Danat, Elosir, Firine, Landurme, Larandis, Lörisian, Mistralon, Nahaiven, Naraime, Neldor, Nolgoir, Olovin, Ravegon, Rilion, Rivandü, Saturiel, Sendoris, Senturin, Siaro, Tarunis, Vanalor, Zinidar

Culture

Hlavní jazykové skupiny a nářečí

Primárně se zde používal elfský jazyk se severním dialektem. Jako druhá byla v pořadí Obecná řeč.

Kultura a kulturní dědictví

Narozdíl od ostatních elfských národů, chorijci podobně jako lidé uznávali rytířské turnaje, které zde probíhaly přibližně desetkrát do roka. Na rozdíl od lidských turnajů zde výherci nebyli odměňováni hmotným majetkem. Vítěz dostal pouze symbolickou trofej, avšak získal prestiž nejlepšího bojovníka v království. Soutěžní disciplíny byly zpravidla lukostřelba, pěší souboj a tjost.

Obecná pravidla pro oblékání

Chorijci si oblékali pevné, přiléhavé tuniky, které hřály v chladném počasí. U běžných občanů byly tuniky většinou prosté jakýchkoli ozdob, i tak však působily důstojně a elegantně. Běžně se nosily vysoké kožené boty a opasky. Muži většinou nosili vlasy rozpuštěné, nabírané nebo spletené. Culík nebo drdol nosili pouze při práci, či do boje.

Běžné elfské ženy většinou nosili slušně střižené elegantní šaty, bez výrazných vzorů nebo zdobení. Vysoce postavené elfské dámy měly podobné jen trochu honosnější šaty pro běžné nošení a třpytivé šaty odhalující ramena s různými variacemi výstřihů pro slavnostní příležitosti. Běžně nosily vlasy rozpuštěné, ozdobené několika spletenými cůpky. Na slavnosti si všechny ženy dělaly umělecké účesy, korespondující s elfským smyslem pro eleganci a jednoduchou krásu. Obyčejné dívky si do vlasů vplétaly květiny, vznešené elfky nosily stříbrně a zlaté čelenky a brože.

Většinou se elfové v daném území oblékali barevně ladění podle svého lenního pána. Většinou do barev modrých a bílých, zelených a šedých, černých, červených.

Umění a architektura

Mezi všemi elfskými národy, chorijci nejvíce vynikli v uměleckém zpracování kovů. Jakožto všichni elfové své umělecké vlohy prezentovali ve všem co dělali, tedy i v architektuře. Každý městský dům měl ocelový okap, zábradlí byla zdobená zlatem a stříbrem a kovové byly spony, brože a jiné běžně nošené ozdoby. Ve velké míře se také vyřezávalo, malovalo, hrálo a zpívalo. Na každé zahradě stály sochy z žuly nebo mramoru. Oblíbené bylo také umělecké zahradnictví.

Architektura v Chorii se dá rozdělit na dvě odnože, Prvochorijská a Druhochorijská. První odnož je velmi podobná architektuře averionských elfů, je zde tedy kladen velký důraz na splynutí s přírodou, velmi se používalo dřevo na vyplnění interiérů budov, aby navodilo dojem lesního příbytku.

Druhochorijský styl se vyznačuje vznešeně vypadajícími, převážně kamennými stavbami. Ozdobné dřevěné prvky jsou zde nahrazeny drahými kovy. Stříbrná zábradlí, zlaté tepání, novinkou je zde také omítání budov

Obřady pro narození a křest

Když se v Chorii narodilo dítě, dostalo jméno od otce i matky, které většinou bývalo unikátní. Občas, pokud chtěli rodiče vyjádřit úctu něčí osobě, pojmenovali dítě podobně, nikoli však stejně. Například lord Litar Askendai byl vzorem pro dívčí jméno Liteira.

Obecné obřady dosažení dospělosti

Elfové jsou považováni za dospělé po završení šestnácti let, stávají se tak příslušníky společnosti se svými povinnostmi, které musí zodpovědně plnit. I tak však mohou zůstat v domě rodičů, dokud si nenajdou partnera, se kterým si pořídí dům.

Pohřební a památeční zvyky

Pohřební zvyky se u chorijských elfů lišily podle oblasti, ve které žili. V Eiranatu svým padlým například stavěli hrobky z ledu ve speciálních jeskyních, kde sníh nikdy netál. Elfové z Urmenënu se převážně pálili. Elfové z jiných oblastí posílali mrtvé na člunech na moře, či po řekách. Elfové z Fingonu stavěli kamenné mohyly, jezdci s Asciry byli pohřbíváni se svými koňmi, stejně tak jízda z Erevainu se svými demigryfy. Některé rodiny, ale zejména vznešené rody, měly vlastní pohřební komnaty, kam byli mrtví ukládáni. Výše postavení elfové si také mohou dovolit stavět sochy svých zesnulých, zpravidla v životní velikosti. Dost často je na sochu oblékána zbroj zesnulého. Toto praktikovali hlavně zpívající čepele. Při pohřbu se také zpravidla zpívaly písně o životě zesnulého, ty byly skládány osobou, která byla zesnulému nejbližší.

Hlavní organizace

Všichni chorijští elfové byli občany království Chorie, které bylo rozděleno na třináct územních celků, spravovaných jednotlivými rody. Kromě toho v zemi fungovalo ještě pět ctěných řádů, a sice Stříbrocelové bratrstvo, Řád zpívajících čepelí, Kruh runových mágů, Řád alchymistů a Černé pláště.

Komentáře

Please Login in order to comment!