Urmenën
Geografie
Oblast Urmenënu je téměř celá pokrytá tmavými štíty Temných hor, ostrými skalisky a bludištěm stovek údolí. Průměrná nadmořská výška v údolí zde činí 1500 metrů nad mořem. Výška hor stoupá směrem od východu k západu, kde nejvyšší hora Černý špičák má nadmořskou výšku 3028 metrů nad mořem. Oblast z východu sousedí s Lindseonem, je však oddělena horským hřebenem. Jižně od Urmenënu je Orimin. Na západ a na sever pokračují masivní Temné hory, které nikdy nebyly osídleny, ani prozkoumány. Na západě se nacházejí tři lomy, dva na stavební kámen, jeden na čarokámen.
Urmenën je plný hlubokých jezer a divokých řek, které uhánějí do nížin závratným tempem. Nejznámější je Černé jezero v jihozápadním Urmenënu, jehož břehy byly osídleny elfskou populací mnoha usedlostí. Jezero má rozlohu přibližně 8km2 a svůj název dostalo díky černé vypadající vodě. Tento jen je způsobem černou zeminou usazenou na dně. V nejhlubším bodě má jezero 28 metrů.
Na severu Urmenënu pramení řeka Sania, která pak rychle uhání na východ do Lindseonu. V nejširším bodě zde má řeka 14 metrů a v nejhlubším místě 103cm. Její proud je velmi dravý a rychlý. Než překročí hranice Lindseonu, urazí řeka celkem zhruba 20km.
Druhá řeka, která pramení přibližně uprostřed Urmenënu, se jmenuje Esë, ta se rychlým spádem řítí na jih, kde se kousek za hranicemi Urmenënu vlévá do jezera Alaseon. Její délka je 17km, v nejširším místě má pouhých 8 metrů a avšak dosahuje hloubky až 3 metrů. Její hlavní tok většinu času proudí úzkým křivolakým korytem.
Fauna a Flóra
V Urmenënu už skoro neroste ani tráva, jen odolné přízemní keře a sem tam nějaké byliny a houby. Většinou jsou i údolí spíše kamenitá. údolí jsou hustě zalesněná borvicemi, modříny, jedlemi a smrky. V nižším oblastech u jižní hranice se nacházejí vrby a olše.
Na úbočích žijí zejména divoké kozy, v lesích pak bobři, ondatry či medvědi. Na severovýchodních štítech prosperují vzácní divocí demigryfové. Vyskytují se zde také orli a dominantou celého kraje je rudý drak Lairion, který je momentálním vládcem Urmenënu. Výjimečně lze narazit i na úplně poslední obry z Černého špičáku či běžnější démony, například bludníky. Staré a hluboké doly bývaly často okupovány wariny.
Přírodní zdroje
V Urmenënu by žádné pěstované plodiny nepřežily, vyváželo se však dřevo, nejčastěji borovicové, případně smrkové. V již zaniklých osadách na úplném jihu elfové pěstovali trochu pšenice a z ní vyráběli mouku pouze pro vlastní potřebu. Dominantou jsou bohatá ložiska nerostných surovin, z kovů se jedná o zlato, stříbro, železo, měď, cín a hliník. Z nerostů pak zejména stavební kámen, který se odsud vyvážel ve velkém zejména v éře budování na počátku Chorie. Těžil se zde mramor, žula, sůl, uhlí a alabastr. Poslední objevenou a velmi významnou surovinou je čarokámen, jehož malé ložisko bylo objeveno západně od Lerecu.
Z živočišných surovin se vyvážely pouze kozí kůže či mléčné výrobky. Vyráběl se zde také klíh.
Komentáře