Galader
Geografie
Galader sice nemá vlastní hory, ale je tvořen třemi vrchovinami. U jezera Alaseon začínají Šeptající vrchy, které se táhnou dále na východ až k lesu Sainë Coedvir. Jižně od nich se nacházejí Železné vrchy, ty tvoří jižní hranici Chorie, spolu s Šerou vrchovinou dále na východě. Průměrná nadmořská výška Galaderu je 650 metrů nad mořem, přičemž nejvyšší vrchol oblasti, Šedá rozsocha měří na výšku 1020 metrů. Kraj postupně klesá směrem na jih i na východ. Jižně a východně od Galaderu začíná Rhazzadinská divočina, která odděluje Choriu od Ghan'Daronu. Galader sousedí s oblastmi Calana a Arisan na severu a s Alaseonem na západě.
Z Šeptajících vrchů teče velké množství bezejmenných bystřin na západ do Velkého jezera. V jejich východním cípu pramení říčka Merenel, která směruje pokojným tokem na severovýchod do Arisana. Merenel urazí na území Galadaeru asi 8km, přičemž dosahuje největší hloubky 80cm a největší šířky 4 metrů. V Železných vrších prameny řeky Taera a Micia, ty pozvolna tečou na jih, kde se slévají v Rhazzadinské divočině. Z Šeré vrchoviny vytékají dvě říčky, přičemž pouze Atas, zůstává na území Chorie a teče směrem na severozápad, kde se vlévá do Merenel. Druhá říčka, Faial, teče na jihovýchod do divočiny. Kromě malého cípu jezera Alaseon se v Galaderu nachází dvě jezera v Šeré vrchovině. Jezero Silet se nachází na severní straně vrchoviny. Je pojmenováno po královském stříbrocelovém meči. Má rozlohu asi 2km2 a hloubku 6 metrů. Druhé jezero se nachází na jihu, na hranici s divočinou. Nese název Simora a má přibližně stejnou rozlohu i hloubku jako Silet.
Teploty se v Galaderu přes léto pohybují až kolem 30°C a v zimě do -14°C. Počasí je zde střídmé, střídá se tu pravidelně slunečné počasí s deštivým a od severu a západu pofukuje přijemný vítr.
Fauna a Flóra
Přibližně třetina území Galaderu je pokrytá Sainë Coedvir, který je složen zejména z buků, javorů kaštanů a tisů. V této části také roste poměrně dost jasanů. Mimo velký les se zde nacházejí ještě čtyři menší lesy. Na severu leží Krkavčí les, přecházíjící až do sousední Calany. Je tvořen hlavně smrky a břízami a má rozlohu 15km2. Jižně od něj se nachází Šípový les, dlouhý a úzký, složený čistě ze smrků o rozloze 2km2. Rudý les leží západně od šípového a je tvořen z převážné většiny červenými javory. Má rozlohu 10km2. Poslední lesem je Železný hvozd mezi Sainë Coedvir a Železnými vrchy. Je tvořen rostlými borovicemi našedlé barvy a má rolohu asi 4km2. Mimo lesy zde rostou i různé keře jako šípky nebo růže, kterým se zde opravdu daří. Travnaté luky jsou posety květinami a v lesích se to hemží houbami, bylinami a lesními plody.
V Galaderu žijí převážně hraboši, polní myši, polní škůdci, zmije či lišky. Nejnebezpečnějším tvorem zde by mohli být chňapavci, kteří se tu a tam zatoulají na kraj Sainë Coedvir. Žijí zde také stáda ovcí. Ve velkém lese je občas možno narazit na kance a velmi výjimečně na zatoulaného jelena.
Přírodní zdroje
Ačkoli se díky úrodné půdě Galader dost věnoval zemědělství a výrobě, jeho nejvtěším bohatstvím jsou velká ložiska železa v Železných i Šeptajících vrších. železo se odsud vyváželo do velké části Chorie. Úrodná půda pak poskytuje druhotnou možnost ekonomického zaměření v podobě pěstování obilí a zeleniny. Galader také proslul výrobou některých barviv.
Komentáře