Gilion

Gilion

Je bývalý strážce Averionu, který byl vyhnán ze své domoviny poté, co porušil zákaz vpouštění nakažených cizinců do lesa. Nesmí se vrátit zpátky, dokud nepřinese lék na nákazu, která se v Averionu začala šířit. Neznalý vnějšího světa mimo les, se vydal na cestu vyzbrojen svým neomylným lukem ve společnosti cizinců, kterým dovolil do Averionu vstoupit a pomohl jim z něj útéct ven.

Physical Description

General Physical Condition

Gilion je středně vysoké, šlachovité postavy. Gilion má dlouhý krk, svalnatá ramena a záda, která jsou pokryta několika sečnými jizvami. Stejně tak je na několika místech poznamenáno ploché břicho, hrudník, boky i úzký pas. Jeho dlaně i prsty jsou úzké a dlouhé.

Facial Features

Jeho tvář má ostré elfské rysy, bradu má však hranatou. Mandlovité oči jsou oříškově hnědé, seshora ohraničené strohým rovným obočím. Nos má úzký a rovný, tenké, široké, světlé rty umí vybudit příjemný úsměv. Stejně tak má melodický hlas a příjemný smích, přičemž vždy odhalí svůj zdravý bílý chrup.

Identifying Characteristics

Na levé tváři se mu rovnoběžně táhnou tři malé tenké světlé jizvy.

Physical quirks

Gilion je pravák. Jeho pohyby jsou jisté a kradmé, je očividné, že je zvyklý se plížit. Mimo střelbu má poměrně úzký postoj a mírně pokrčená kolena.

Apparel & Accessories

Na sobě většinou nosí buď oděv strážců, laděný v hnědé, šedí a zelené, hnědý šátek, strakatý plášť a vysoké boty. Nosí s sebou dlouhý luk z tisového dřeva, zdobený hnědou kůží, nůž a dva tesáky z elfské oceli, zdobené zlatým elfským písmem. Když nevystupuje jako strážce Averionu, nosí na sobě místo pláště strážců šedé pončo.

Mental characteristics

Personal history

Gilion se narodil 4. srpna do obyčejné, i když uznávané elfské rodiny. Jeho otcem byl jeden z nejslavnějších druidů Gilathin. Jako jednomu z mála elfů se mu dostalo sourozence, starší sestry Navirie. V dětství byl jejich vztah skvělý, obě děti byly neuvěřitelně živé, zvídavé a trochu rozpustilé. Jako mladší sourozenec byl Gilion spíše následovník, než vůdce. Už od mala se cítil pod velkým tlakem, neboť byl pro všechny synem druida Gilathina, všichni tedy od něj očekávali velké věci. Navzdory tomu si připadal, že nikdy v ničem nevynikal. Naviria to měla jednodušší, byla již od mala velmi nadaná ve zpěvu a hře na harfu i flétnu. Jeho talent zůstával úspěšně skryt.

Když mu bylo devět, bylo nad slunce jasné, že druidem nebude, nejevil velké spojení s přírodou. Jeho skutečné nadání se začalo projevovat v oblasti kulinářství. Rád pomáhal při vaření a velmi brzy začal sám experimentovat s chutěmi a měl úspěch u ostatních. Ačkoli jej vaření neobvykle naplňovalo, a ačkoli se otec snažil nedat nic najevo, cítil z něj Gilion zklamání.

Ve dvanácti letech měl Gilion tu čest podílet se na přípravě hostiny pro lorda Findalë Askendai, který i s rodinou navštívil své přítele Gilathina. Do kuchyně přinesli čistě skoleného dvanácteráka, který měl být hlavním chodem. Jak se Gilion potýkal s jeho zpracováním, objevila se v kuchyni neznámá dívka s havraními vlasy a velkýma šedýma očima. Oblečená byla jako kluk, v tmavých barvách, takže byla jistě z družiny lorda Findalë. Požádala Giliona o něco k snědku, že prý už nevydrží do večeře. Gilion se ujistil, že se nikdo nedívá a dal dívce najíst. Při odchodu mu řekla, aby si dal na tom jelenovi záležet, jeho skolení totiž chtělo přesný šíp. Nevěděl, jak si ta slova má vyložit, ale netrvalo to dlouho, než pochopil.

U večeře se dívka ukázala být dcerou lorda Askendai, jmenovala se Elaria, to ona skolila to nádherné zvíře jedinou ranou ze svého luku. Všechny ohromila nadanost mladé dívky v umění střelby. Elaria se měla stát jednou ze strážkyň, pozice strážce byla velice vážená. Byli to obránci Averionu. Když po večeři Naviria začala prokazovat svůj talent ve hře na harfu a zpěvu, Gilion si všiml, že Elaria se nepozorovaně vytratila. Rozhodl se ji následovat.

Našel ji, jak trénuje střelbu, po tmě, a stejně vždy trefila cíl přesně a neomylně. Vysvětlila mu, že ji zpěv a hudba nezajímají. Nabídla chlapci možnost vyzkoušet si její luk. Gilion už předtím několikrát držel luk v rukách, ale nikdy žádný, jako byl tento. Zkusil vystřelit. Bohužel ani mistrovské zpracování luku nedokázalo zmírnit fakt, že střelba z luku byla další věcí, v níž byl naprosto beznadějný. Elaria mu dala několik rad na zlepšení techniky a cvičení střelby. Chlapec se jí zeptal, proč by měl střílet z luku, jeho místo bylo v kuchyni. Dívka na to odpověděla, že její místo je na hostině, kde by měla recitovat poezii. Vysvětlila mu, že její otec si přál syna, stále si ho přeje, jenže elfům je málo kdy dopřáno druhé dítě. Proto upustila od šití a dalších činností, které se očekávají od budoucí lady. Začala se učit střílet, bojovat, jezdit na koni, od té doby si všimla, že s ní její otec jedná s mnohem větším zájmem. Gilion namítl, že ona má pro střelbu očividně talent, on ne. Elaria mu řekla, že jeho možnosti jsou tak omezené, jak si sám připustí.

Poté, co rodina lorda Askendai odjela, začal Gilion cítit nutkání naučit se střílet a stát se strážcem. Netušil, kde se to v něm vzalo, ale opatřil si luk a začal se cvičit ve střelbě. Jeho sestra si z něj tropila žerty a celkově mu přišla mnohem protivnější, než dřív. Říkala mu ať to vzdá. Jeho otec na druhou stranu mu zařídil učitele a dbal na to, aby cvičil pořádně.

Byly to bolestné čtyři roky, ale v šestnácti letech byl poměrně obstojným střelcem, musel však na to trénovat několik hodin každý den. Za ty čtyři roky se viděl s Elarií pouze jednou, když jel s otcem do sídla rodu Askendai. Tehdy však neměli možnost spolu mluvit v soukromí, jejich oči se však stále častěji setkávaly. Gilion se nyní proto rozhodl, že se bude ucházet o místo v kuchyni lorda Findalë. Bylo mu vyhověno, a stal se tak oficiálně kuchtíkem. Těšil se z každé chvíle, kdy mohl Elariu spatřit, myslel na ni stále častěji. Trvalo to několik dní, než se setkali, Elaria za ním přišla v noci, když trénoval. Pochválila pokrok v jeho střelbě, a ihned mu dala množství dalších rad, připomínek a námětů na zlepšení.

Následující měsíce byly nejšťastnější v životě Giliona. Přes den v kuchyni zlepšoval své kuchařské umění, a i když byly veškeré zásluhy připisovány mistru kuchaři Do’einovi, byl Gilion na svou práci pyšný. V po večerech se pak stýkal s Elarií, nejprve kvůli lukostřelbě, brzy však mezi nimi vznikl románek, který se rozhodli tajit ze strachu, že by ho lord Findalë zakázal.

Pak přišel okamžik, kdy Elaria nastoupila do přípravné jednotky strážců. Odešla z rodinného sídla a většinu času trávila ochranou obyvatel Averionu před nebezpečnými bytostmi z lesa, stopovala je a lovila. Tehdy Gilionovi došlo, že jeho milá každý den nasazuje život pro bezpečí druhých, zatímco on uvízl v kuchyni. Rozhodl se tedy, že bude Elariu následovat, požádal lorda Findalëho o svolení. K jeho opětovnému překvapení mu lord znovu vyhověl. Gilionovi to nedalo a svého pána se na to zeptal. Lord Askendai mu vstřícně vysvětlil, že o jeho citech k jeho dceři ví už dlouho, a že tento svazek schvaluje, byť není Gilion z urozeného rodu. Navíc jeho otec byl druid a lordův dobrý přítel.

Po nástupu do jednotky Gilion poznal, že doba pokoje je pryč. Trénink byl tvrdý a konkurence vysoká, a to nejen v povinnostech strážce, ale i v lásce. Jeho opětovné setkání s Elarií nebylo takové, jak si představoval. Byla jednou z nejlepších, neustále ve společnosti dalších zdatných chlapců. Vidět, jak po ní hledí žádoucíma očima, chvástají se před ní, div se nepřetrhnou, to ho dopalovalo. Jednou s tím zkusil něco udělat, ale šeredně na to doplatil. Stal se terčem posměchu a šikany, přímo před očima Elarie. Zahanben se jí od té doby vyhýbal. Jeho první mise dopadla úspěšně, s několika dalšími zahnal medvěda, který se potuloval kolem osady Leitë. Tehdy našel smysl v tom, co dělal. Zapomněl na to, že se dal ke strážcům proto, aby mohl být s Elarií, chtěl bránit svoji zemi a její obyvatelé.

Plynuly roky, které se staly jedním nezastavujícím se kolotočem. Kdykoli byl Gilion na misi, musel přežít. Kdykoli měl volnou chvíli, podroboval se dalšímu tréninku. Kromě střelby trénoval akrobacii, boj s noži a tesáky, přírodní vědy. Neustálé zaměstnávání mu pomáhalo zapomenout na Elariu, kterou za šest let viděl jen párkrát. Věděl jen, že se stala elitní strážkyní, stejně jako on. Ačkoli by tomu nikdy nevěřil, stalo se to. Během uplynulých let nasbíral několik nevýrazných jizev z potyček se šelmami i severskými nájezdníky, naučil se však, že i člověk bez nadání může pomocí železné kázně a nekonečné píle vyniknout. Stále také vařil, pro své přátele, ostatní strážce. Jeho kuchařské umění v terénu přišlo velmi vhod a ostatní si ho skutečně oblíbili. Tehdy také přišly dvě nečekané zprávy. Byl povýšen na kapitána strážců, poté, co zachránil skupinu elfských vinařů před hordou severských nájezdníků. Přišla také zpráva, že Elaria byla těžce raněna. Nerozmýšlel se ani na chvíli. Stud, který ho celé ty roky plnil, mu přišel bezvýznamný. Vztek, že Elaria ho ani jednou nenavštívila, byl pryč.

Když ji spatřil, nedokázal potlačit zděšení. Elaria byla tou dobou již vzhůru a mimo ohrožení života, avšak navzdory veškerému léčitelskému umu, bylo její tělo polámané a rozsekané. Když na něj pohlédla unaveným zrakem, její oči se usmály. Zůstal s ní, dokud jí nebylo lépe. Následky útoku neznámé bytosti si Elaria měla nést po zbytek života. Její služba byla ukončena a měla se vrátit zpět domů. Gilion se rozhodl, že onu šelmu uloví.

Stopoval ji dnem i nocí po několik týdnů, nakonec ji však dostal. Byl to wyvern, mladý, ale velmi silný. Nejen, že Gilion boj přežil, ale s neuvěřitelným štěstím vyvázl bez zranění. Hlava wyverna se stala dárkem pro Elariu, které se stala jeho družkou. Trvalo několik měsíců, než se potvrdilo, že kvůli zranění, která utrpěla, nemohla počít dítě. Gilion ji však nemiloval o nic méně.

Následující tři roky dál plnil funkci strážce a dělal si dobré jméno, když do Averionu přišly zprávy o moru, který se začal šířit ve světě a o trpasličích mutantech, kteří se začínají šířit spolu s nákazou. Král Averionu vydal příkaz, že do lesa nesmí být vpuštěn nikdo, nakažený touto nemocí bez výjimky. Navzdory tomu se nákaza stejně začala šířit v severních územích. Ke Gilionově hrůze jednou z nakažených byla i Elaria.

Trávil s ní každou volnou chvíli. Kvůli propukajícímu moru byli na nohou všichni léčitelé z celé země. Lámali si hlavu, ale ať zkusili cokoli, nemohli mor nijak porazit. Gilion pátral po všech možných způsobech, které by mohly zlepšit situaci. Z toho důvodu začal strážit okolí Iptuney, Mlžného jezera, které pod hladinou ukrývalo město pradávné civilizace.

Příležitost vycítil v červenci roku 28 před Darem, kdy se v jeho teritoriu objevili tři neobvyklí cizinci. Jedním z nich byl chorijský elf Eladrin, bývalý lauilfïn. Jeho společníky Gilion nedovedl identifikovat. Eladrin však řekl, že jejich cílem je nalézt lék na trpasličí mor, a že klíč by mohl být právě v oněch troskách v jezeře. Něco v severském elfovi Giliona donutilo, aby mu věřil, proto se rozhodl vpustit k jezeru jeho i jeho společníky, kteří byli oba nakažení.

Nejspíš tomu chtěl osud, že pár dní poté, co se Eladrin a jeho společníci utábořili na břehu jezera, se na severním břehu otevřel magický portál, a ten vyvrhl neznámou ženu, ženu, která zcela jistě pocházela ze stejného lidu jako oba Eladrinovi společníci. Oba muži ji navíc evidentně znali a neměli ji moc v lásce. Každopádně se uvolili, že ji vezmou k sobě, takže ji Gilion nechal být. K tomu všemu se k němu donesla zpráva, že se mutanti objevili na východních hranicích jeho teritoria. Nechal tedy návštěvníky být a vydal se bránit hranice.

Boj s mutanty byl jednoduchý, avšak děsivý. Chovali se jako zvířata, bez jakékoli inteligence. Agresivní, neorganizovaná tlupa. Pozabíjet je šípy, střelbou ze stromů, bylo snadné, i když se někteří z nich pokoušeli vyšplhat. Po této akci byl Gilion předvolán před samotného krále. Bylo to poprvé, co se měl setkat s králem, avšak Gilion měl podezření, že toto setkání nebude dobré.

Král byl rozčílen jeho neposlušností ohledně zákazu, vpouštět nakažené do lesa. Gilion se snažil argumentovat tím, že pátrají po léku, avšak král jej vyvedl z omylu. Ti cizinci zkoumali ruiny kvůli magii, vznešené magii, která uměla ničit, ne uzdravovat. Byl degradován na obyčejného strážce, s okamžitou platností. Král rozkázal, dát cizincům čas do soumraku, aby opustili Averion, v opačném případě měli být zabiti. Gilion zkusil ještě jednou zabojovat za jejich obranu, žádal, aby jim král dal aspoň víc času, nebo od Iptuney k hranicím to nemohli stihnout.

Gilion nad tím přemýšlel několik hodin a dospěl k názoru, že pokud cizincům pomůže opustit Averion, mohou mu pomoci, pokud najdou lék. Když je našel, byli již skoro u východních hranic, ale slunce už dávno zapadlo. Ostatní strážci po nich stříleli, neměli šanci to přežít. Proto musel zajít dál, než původně chtěl. Desítky tisíc hodin tréninku se vyplatily, když svými šípy začal štípat šípy svých spolubojovníků. Ničil každý šíp, který směřoval na Eladrina a jeho společníky, jeden za druhým. Trvalo to jen chvíli, než byl zadržen, avšak Eladrin s ostatními unikli.

Jeho trestem se stalo vyhoštění z Averionu. Vrátit se mohl pouze pod podmínkou, že přinese lék. Gilion z toho byl zničený, neboť nevěděl, kolik času Elaria ještě má. Hrozil se představy, že se s ní nebude moci ani rozloučit.

Byla mu odejmuta výstroj strážců, nechal si však své zbraně a vydal se na východ. Vyhledal Eladrina s jeho přáteli a doufal, že jej přijmou tak, jako on přijal je, neboť si byl jist, že jestli měl někdo šanci objevit lék, byl to Eladrin.

Education

Gilion má kromě základního vzdělání také neoficiální znalosti v kulinářství, mimo to absolvoval výcvik averionských strážců.

Employment

Jeho prvním povoláním byl kuchař, kvůli Elarii se však přidal ke strážcům.

Accomplishments & Achievements

Zjištění, že má pro něco talent, bylo pro Giliona jeden z největších úspěchů v jeho životě. Vaření jej naplňovalo neskutečným způsobem. Dalším úspěchem pro něj bylo, když dostal požehnání od otce Elarie, když se dostal ke strážcům, své ovace si užil, i když byl povýšen na kapitána. Za svůj poslední úspěch nakonec považoval to, že se Elaria stala jeho družkou.

Failures & Embarrassments

Být synem nejmocnějšího druida a nevědět o přírodní magii zhola nic, bylo velmi ponižující. Jeho trénink na strážce byl plný šikany, posměchu a trapných situací, ze strany ostatních kadetů.

Mental Trauma

Gilion má pocit, že lidi, na kterých mu záleží vždy zklame, nejdříve nebyl schopen naplnit ambice, které do něj vkládal jeho otec. Nyní, když jeho žena umírá, on putuje po světě a hledá lék a stále se nesetkává s úspěchem.

Morality & Philosophy

Cvičení dělá mistra, je Gilionovo motto. Věří, že jeho limity jsou tak vysoko, jak si to připustí. Následky každého rozhodnutí by měly být zváženy dopředu. Následek by nikdy neměla být ztráta úcty sám k sobě. Je jedno, jaké úsilí to bude stát, člověk by se neměl nikdy vzdávat.

Taboos

Gilion by nedokázal v boji zranit ženu nebo dítě. Nikdy by nezaútočil na jiného averionského elfa s cílem zranit jej. Nikdy by se nevzdal svého cíle.

Personality Characteristics

Motivation

Jeho cílem je zachránit Elariu i zbytek elfů v jeho domovině, kteří jsou nakažení. Věří, že tak získá zpátky svou čest.

Likes & Dislikes

Gilion má rád, když může uvařit dobré jídlo a když vidí, že to jídlo chutná jeho přátelům. Rád zkouší nová jídla z jiných kultur. Nemá rád tvrdý alkohol, obzvláště trpasličí. Nemá rád vystydnuté jídlo. Netoleruje zbytečné zabíjení a zbytečné násilí. Rád střílí z luku, od té doby, co začal být vůči většině ostatních nadprůměrně dobrý.

Virtues & Personality perks

Gilion je čestný, pracovitý, trpělivý, pokorný, statečný a spravedlivý. Má až příliš dobré srdce a ve snaze pomoct druhým by byl schopen obětovat sám sebe. Dost těžce nese, když se mu to u někoho nepodaří. Gilion žil celý život v lese a jeho obloha byla převážně tvořena listy mnoha barev. Nyní v širém světě je pro něj vše nové a neznámé, je mu tedy vlastní zvědavost.

Vices & Personality flaws

Snadno propadá depresi a vyhledává pak samotu.

Personality Quirks

Když ochutnává jídlo, zamlaská. Když musí zalhat, uhýbá pohledem a začne si hrát s hruškou tesáku.

Hygiene

Nenechá nikoho jíst své jídlo s neumytýma rukama. Sám si je udržuje maximálně čisté i během vaření a opakovaně si je umývá. Špinavé ruce v kombinaci s jídlem znamenají nemoci.

Social

Family Ties

otec Druid Gilathin

matka Elveri

sestra Naviria

družka Elaria Askendai

Social Aptitude

Sympatický společník na cestování, zejména když přijde řada na táboření. Schopný a věrný přítel.

Mannerisms

Při loučení s přítelem mu položí ruku na rameno s větou

Ať nad tebou hvězdy bdí.
Má také zvonivý a jasný smích, slyšitelný velmi vzácně.

Hobbies & Pets

trénink střelby a vaření

Speech

Gilion má zvučný hlas, jeho způsob vyjadřování je trochu noblesní a odlišný od elfů z Chorie.

Relationships

Gilion

Přítel (Trivial)

Towards Eladrin

1

1

Honest


Eladrin

Přítel (Trivial)

Towards Gilion

1

1

Honest


Current Location
Sejuon
Species
Elf
Ethnicity
Averionští elfové
Honorary & Occupational Titles
Strážce Averionu (suspendován)
Year of Birth
-53 (25 years old)
Birthplace
Averion
Biological Sex
muž
Sexuality
ženy
Eyes
Mandlovitého tvaru, oříškové barvy
Hair
Světle hnědé vlasy, dlouhé po lopatky, nošené rozpuštěné, ozdobené několika malými copánky
Height
180cm
Weight
74kg
Known Languages
Elfský jazyk - rodilý mluvčí Obecná řeč - plynule

Comments

Please Login in order to comment!