Einar Jednoruký
Berserkr Einar (a.k.a. Fríndöd, Ljósi Brenn)
Physical Description
General Physical Condition
Facial Features
Identifying Characteristics
Physical quirks
Speciální schopnosti
Apparel & Accessories
Mental characteristics
Personal history
Narodil se 7. října v severském Skillfildu, jako jediný syn bojovníka Arlaka, jeho matka Engila zemřela při Einarově porodu. Otec ho učil bojovat od útlého dětství a z Einara vyrostl silný mladý bojovník. V roce 37 před Darem se ujal moci v Tírbogu Gulf, zradil tak svého bratra, jarla Hogarda, Arlakova blízkého přítele. Einar se společně s Hogardovými věrnými probojoval ze Skillfildu a odešli na jih do elfského království Chorie. Při útěku ze země Einar přišel o otce a vzal si jeho obouruční sekeru.
Během krátkého pobytu v Chorii začali mizet Hogardovi poslední bojovníci, v té době Einar potkal mladého elfského bojovníka Eladrina, který pátral zase po zmizelých elfech. Jejich seznámení proběhlo při boji s černým stromem. Oba brzy zjistili, že elfka Ruinitë přišla na způsob, jak pomocí zvláštního feromonu ovládat může hypnotickou silou. Skrze Einarovo a Eladrinovo přátelství začal Hogard spolupracovat s elfským lordem Lingalömem. Einar musel v souboji zabít svého přítele Birgifa, který byl pod vlivem elfčina kouzla. Einar se také seznámil s legendárním elfským léčitelem Virienem, který několikrát vyléčil jeho zranění, byl později zabit Ruinitë, svojí vlastní vnučkou.
Když Ruinitë utekla na jih, Einar s Eladrinem se vydali po jejích stopách. Cestou se střetli s duchem Gwïrdürem, který začal šířit teror ve Vioharu, ale rozhodnuti splnit svůj hlavní úkol, pokračovali dál až do Arisanské rokle, kde se Einar seznámil s elfskou bojovnicí Talanií. Ta jeho i Eladrina zavedla do nitra rokle, kde se měla Ruinitë nacházet. V rokli Einar bojoval se stínovými šelmami, záludnou rekolapkou a jezerní parybou.
Ruinitë se skrývala ve starých Kiptunarských troskách uprostřed rokle, kde tehdy žila magická anomálie Ubru. Při pronásledování byl Einar elfkou pobodán a otráven. Při pokusu o útěk Ruinitë spustila neznámý kiptunarský mechanismus, který trosky vychodil do povětří a čtveřici přenesl ke kiptunarským troskám na jihu, kousek od severních hranic trpasličího království Ghan’Daron. V troskách se při boji proti šedým trpaslíkům seznámil s železnými trpaslíky, thanem Ginitem Glamdalem a Aderlinem. Talania však byla unesena. V době války mezi Ghan’Daronem a Baal’Sengarem Einar procestoval část trpasličího království, navštívil opevněné ležení u Trogovy bašty a setkal se s legendárními trpasličími khurzany. Díky navrátivší Talanii se seznámil s Arohou Kararehe, měničkou, pocházející z dálného západu.
Ve společnosti Eladrina, Ginita, Aderlina, Talanie a Aro se vydal zpět do Chorie, aby předal zajatou Ruinitë lordu Lingalömovi. Při návratu však našli Arisan v zoufalé situaci. Gwïrdür zničil elfský kraj Viohar a přesunul se na jih, kde proti němu elfové vedli neúspěšný boj. Ze starých elfských pověstí se Einar dozvěděl o prastarých magických prstenech, které by dokázaly ducha porazit, proto se s přáteli vydal do trosek elfského hradu Fingon, kde byly tyto prsteny ukryty.
Po boku slavných zpívajících čepelí bojoval Einar proti duchovi a společně jej zničili. Díky tomuto hrdinskému skutku se stal známým v celé Chorii a stal se přítelem Arisanského lorda Catalona Eruala, jednou z odměn mu byl plášť z kůže stínové šelmy, který smí nosit jen arisanští bojovníci. Po předání Ruinitë spravedlnosti vzniklo nové přátelství mezi elfy ze Sejuonu a seveřany ze Skillfildu, díky pomocí elfů byl Gulf poražen a Hogard se mohl vrátit do Tírbogu.
V následujících týdnech Einar s přáteli prozkoumával Choriu a všechna její tajemství. Spatřil elfskou legendární Demigryfí jízdu, bojoval proti obrům z klanu Černého špičáku, spatřil rudého draka Lairiona, setkal se s elfským mudrcem Ärvendüem nebo s Yemigu, žijícím labyrintem. Nakonec se rozloučil s Talanií a Aro, a s přáteli se vypravil na plavbu za pokladem do Itzenské džungle, na palubě lodi Maernův posel jarla Arna Ottarsona z Horgathu. Na palubě se také setkal s Hagenem, Zelenou lucernou.
Během plavby narazili na zvláštní ostrov, plný nebezpečných bytostí, podobných humanoidním ještěrům. Brzy trosečníci zjistili, že se celý ostrov pomalu potápí a museli rychle opravit loď, mezitím ještěrané zaútočili a Einar s přáteli bránili svoji jedinou šanci na útěk. Nepřátel bylo mnoho, ale nakonec je zahnali, právě včas, když opravy byly hotové a pevnina se rychle zalévala mořskou vodou. Při tomto dramatickém úniku Einar ztratil sekeru svého otce.
Cestou na jih se Einar zastavil v Naeriově roklině, významném obchodním uzlu, proslaveného také svými sedmi Strážci. Maernův posel nakonec zakotvil v Kaimatské zátoce, na dohled od Aurelinovy pevnosti, ukryté v Itzenské džungli. S přáteli Einar prozkoumal pevnost a získal tam velké bohatství, ztratil však při tom ruku, která mu byla uhryznuta velkou sochou tygra.
V džungli se Einar setkal také s domorodými obyvateli a pomohl Eladrinovi sestavit sochy třech legendárních kiptunarských bojovníků. Těsně před opuštěním džungle se setkal se zpívající čepelí Mercanënem, který se ukázal jako zrádce vlastního řádu a rasy a zaútočil v nestřežený okamžik. Elf byl nakonec poražen a Einar se s přáteli vrátil do Chorie.
Tehdy Einar navštívil pevnost zpívajících čepelí Břitověž, kde se setkal s tehdejším velitelem řádu, starým a slavným bojovníkem Sindvielem. Od něj se Einar dozvěděl o magické válce, která vypukla mezi dvěma mocnými kouzelníky. Krátce na to se Břitověž dostala do obléhání čarodějnic, které patřily k nepříteli.
Einar s přáteli bránili Břitověž a situace se zdála beznadějná. Tehdy se Sindviel obětoval při magickém rituálu, který oživil tři legendární kiptunarské bojovníky, Erythena, Oricana a Timorana. Ti pomohli ubránit pevnost do doby, než přišly na pomoc zbývající zpívající čepele, Heronští čarodějové, kiptunarský archon Quellrin a samotný král Chorie Ascal Nintalor.
Nepřítel však také doplnil stavy o vlastní čaroděje a zpívající čepele, které zradily své řády. Samotným nepřítelem byl jiný kiptunarský archon Rhazien, Quellrinův učedník. Strhla se monumentální magická bitva, na jejímž konci stanul Einar na straně vítězů. V bitvě bojoval proti čarodějnicím čarodějovi i archonovi.
Ještě nějakou chvíli po této bitvě se Einar s přáteli zdržoval v Chorii, podstoupil namáhavou výpravu ke studánce s léčivou mocí, o které věřil, že by mu mohla vrátit ztracenou ruku. Studánka však neměla takové regenerační účinky, v jaké doufal. Na oné hoře však ochutnal nektar stromu magie a tento čin měl později mnoho dalších důsledků.
S přáteli se Einar dohodl, že je na čase jít každý vlastní cestou, proto podnikli poslední společné dobrodružství zpátky do Ghan’Daronu, kde Aderline a Ginit pro Einara vytvořili protézu, která mu částečně nahradila ztracenou končetinu. Aderline také Einarovi vyrobil obouruční sekeru z kvalitní trpasličí ocele.
Trpasličí království již opustil pouze po boku Eladrina, ten se později oddělil v Sejuonu a Einar se po dlouhé době vrátil domů. Během jarních slavností v Sumborgu se seznámil s Lorvi, kterou si krátce na to vzal za ženu. Spolu s třemi berserkry vystoupal do svatyně ve Faukadru a absolvoval rituál, který mu umožnil vstoupit do řad berserkrů.
Krátce na to Tírbog napadl jarl Lumi Falkeson. Einar povolal svého přítele Eladrina, který tou dobou již patřil k řádu zpívajících čepelí, ten s jednotkou bojovníků ze Sejuonu dorazil příteli na pomoc. Společnými silami porazili síly jarla Lumiho a Hogard obsadil Sumborg. Tím Einar dostal do správy vesnici Tírbog a vládl v ní Hogardovým jménem.
Uplynulo pět let a Einar byl svou novou pozicí více než znuděný. Lorvi mu mezitím porodila syna a dcera už byla na cestě. K jeho radosti se na obzoru objevil osamělý jezdec, zpívající čepel Eladrin, který mu pověděl o ostrově Ashan, kam se chystal na výpravu, vyšetřit smrt elfského itära Leocena Askendaie. Einar nadšeně souhlasil a pár dnů na to znovu vyplul z elfského města Surian na západní hranice známých vod.
Život na Ashanu byl pro Einara tvrdý, jednak kvůli nepříznivým podmínkám, kvůli kterým byl ostrov pověstný, jednak kvůli tomu, že jako jediný seveřan mezi samými elfy trpěl rasovou nenávistí, zakořeněnou v elfech po více než dvě staletí. Einar se zúčastnil pátrání po hnízdě salamandrů, po jehož nalezení v boji utrpěl těžké popáleniny celého těla.
Einar si však vydobyl mezi elfy solidní postavení a stal se součástí táborové komunity. Seznámil se s mnoha elfy, jako byli Aleister, Sinvaris, Cavalorn, Ratainel, Cornilac, Cianën, nebo Fiorvin, ale i s několika trpaslíky, kteří žili v druhém táboře, jmenovitě s Birgonem, Yordilem nebo Sindarem. Při pobytu na Ashanu v sobě také nově objevil nadání pro magii a začal své nové schopnosti rozvíjet.
Když Einar s Eladrinem zjistili, že za smrt itära Leocena může trpaslík Glanin, a že Sinvaris byl jeho komplicem, vyhrotila se situace na ostrově do nejvyšších stupňů. Napětí před bitvou houstlo a objevovaly se stále nové hrozby, v podobě khurzanů, a dalších posil, které trpaslíci dostali, magických run, které Sinvaris s Glaninem vytvořili, magické oceli, kterou vytvořil than Garn, ale také mladého draka, kterému Einar stanul tváří v tvář po boku svého přítele Aderlina, jenž byl jedním z khurzanů.
Ze 7. do 8. října roku 31 před Darem se na Ashanu odehrála velká bitva mezi elfy a trpaslíky. Einar v této bitvě bojoval v první linii a pozabíjel nejvíc nepřátel ze všech, včetně bojovníka, oděného do plno plátové zbroje z magické oceli. S přáteli Eladrinem a Aderlinem nakonec zajali Glanina a zachránili Garna, kterého trpasličí alchymista zajal.
Když válečné bubny odezněly, vrátil se Einar do přístavu Surian a zúčastnil se velkolepé hostiny, kde s Aderlinem vypili celý vinný sklep lorda Marigala Rifona. Nakonec se rozloučil s přáteli a s truhlou ukořistěného zlata se vrátil zpátky do Tírbogu, kde byl oslavován jako hrdina a o dva týdny později se mu narodila dcera Lajla. Tehdy se Einar vrátil ke svým povinnostem a poklidnému životu. Na nějaký čas.
V roce 28 před Darem se Einar rozhodl najít meč, o kterém sylšel, když byl malý, Wilandien. jeho stopy ho zavedly až do oblasti Skagol, kde se ve vesnici Nord setkal s jarlem Kalfurem. Ten řekl Einarovi, že možná ví, kde se meč nalézá, ale řekne mu to jen tehdy, když mu přinese vzácného fénixe, který byl spatřen v nedalekých horách. Einar bájného ptáka našel, ale jarlovi ho nakonec donesl jeden z jeho můžu. Fénix při tom zpíval smutnou píseň a Einar pocítil soucit. Fénix se nakonec osvobodil ze zajetí a spáli vesnici jarla Kalfura. Ten v hněvu vrhl po fénixovi sekeru a usmrtil ho. Einar zjistil, že meč Wilandien je mimo jeho dosah a vydal se zpět domů. V hromádce popela, která po fénixovi zbyla však nalezl malé ptáče s červeným peřím a potají si jej odnesl do Skillfildu.
Krátce na to z Chorie přijel starý přítel s naléhavou záležitostí. Eladrin s Einarem se vydali na sever do údolí Hjelder, do děsivého pustého kaňonu, plného prastarých hrotharských hrobek, kterému se říkalo Zmrzlá trhlina. Tam našli vstup do Dolfovy hrobky. Museli překonat mnoho nástrah, ale nakonec se ujistili, že čarodějnice mají svou skrýš právě v této hrobce. Konfrontace byla krátká, neboť čarodějnice uskutečnily dlouho připravovaný rituál a přivolali zpět duši Caialona. Zvrácený elfský princ se však vrátil jako démon, rozhodnutý dobýt zpět Choriu, která mu právem náležela.
Když přinesli zprávu zpět do Břitověže, nastala všeobecná mobilizace. Král Ascal byl rozhodnut nedat Caialonovi šanci nasbírat síly a začal shromažďovat armádu. Einar s Eladrinem dostali za úkol najít a zlikvidovat spojence, které by Caialon mohl mít v Chorii, stejně tak odhalit možné úkryty, které by mu v budoucnu mohly posloužit. Král znal Caialona dobře a vypátral hned tři úkryty. Ten poslední byl v Urmenënu. Eladrin s Einarem zjistili, že hrad Naentai je obsazený Meriazel, která se spolčila s posledními obry z Černého špičáku.
Společně hrad dobyli díky fénixovi, který prakticky rozpustil hradní bránu. Do hlavního paláce se probojovali přes několik obrů, aby zjistili, že Talania je mrtvá. Einar zlikvidoval obry a bez milosti zabil i Meriazel, Talanii pak postavili pohřební hranici a spálili ji.Chvíli na to se na hradě zčistajasna objevil drak Lairion a celý hrad lehl popelem. Eladrin s Einarem odtamtud div vyvázli živí.
Jejich další kroky vedly do Břitověže, kterou našli rovněž vypálenou do základů. Ačkoli Eladrin podezříval Lairiona, později se ukázalo, že se jednalo skutečně o žhářství. Jelikož armáda elfů již byla na pochodu, vedly jejich kroky z Břitověže přes Erevain, kde v Arclaniru dostali darem demigryfa. Tam také ucítili magický impuls, který vysál magii z celého světa, když se Quellrinovi podařilo zavřít trhlinu. Einar i Eladrin ztratili možnost kouzlit, což Einar snášel rozhodně lépe než jeho přítel. Brzy na to se k nim připojil Erythen, který jim vysvětlil, co se stalo.
Společně dohnali elfskou armádu a pro Ela přišla další rána, zjistil, že je poslední ze svého řádu, všechny zbylé zpívající čepele byly otráveny. Situace na severu také nebyla růžová. Ačkoli měl král čtyřikrát více bojovníků než Caialon, trápily jeho vojáky okolní podmínky, které byly i v létě mrazivé a tvrdé. Vznikaly spory mezi elfskými a severskými bojovníky, navíc měl Caialon očividně své lidi v řadách Ascalovy armády. Einar zde stál v čele seveřanů, ale místo toho, aby je vedl do bitvy, většinu času řešil diplomatické záležitosti s elfskými lordy a urovnával spory mezi jejich vojáky.
Nakonec se Einar účastnil finálního útoku na Caialona, avšak Caialon si byl vědom své početní nevýhody a přepadový oddíl v němž byl Eladrin uvěznil v obrovské magické bariéře, kterou nešlo proniknout. Vně bariéry zatím Einar se svými seveřany bojoval proti seveřanům, kteří stáli za Caialonem. Boj byl krátký, ale i tak padlo mnoho dobrých mužů. Einar se vydal hledat Eladrina, ale bariéru nešlo projít. mohl pouze sledovat rozmlžené výjevy boje, které se odehrávaly uvnitř.
Když bariéra padla, zjistil Einar, že Eladrin byl Caialonem zabit, a že Caialon byl poražen Meliarem. Společně s Erythenem dostali Eladrinovo tělo na povoz a Erythen Eladrina odvezl i s Quellrinovou knihou rituálů na jih. Einar se nakonec vrátil do Skillfildu, kde se mezitím rozmohl mor. Většina obyvatel byla nakažená, někteří již byli jen krůček od smrti. Za své zásluhy byl Einar jednohlasně zvolen jarlem.
Einar dělal co mohl, aby jeho lid bezútěšnou situaci překonal. Pokoušel se navázat vztahy s okolními lidmi, musel se vypořádat s bandity, kteří se začali potloukat v okolí. Příležitost, jak povzbudit ducha v Tírbogu byly blížící se slavnosti ohně. Jelikož Lorvi seděla dnem i nocí u lůžka těžce nemocného Finna, spadla na Einarova ramena veškerá organizace. Během zajišťování všeho potřebného také nabyl dojmu, že jeden z mictianů, kteří bojovali na severu, se nebezpečně přiblížil k jeho domovu.
Když začaly oslavy ohně, sešel se v Tírbogu lid z celého okolí a dokonce i několik nečekaných hostů. S Arnem Ottarsonem přišel slavný skald Baudr, který obdaroval lid svými příběhy a psíněmi, khanéfský obchodník Hakpet, který byl na severu přepaden a připraven o loď, takže cestoval na jih pěšky. Hakpet obohatil oslavy pliváním ohně a chůzí po žhavém lidí. Nejvíc nečekaným hostem byly štítonošky z Deinriru a jeji velitelka Sol Železná, Einarova nevlastní sestra.
Během oslav nastaly nejrůznější komplikace. Einarův dům téměř shořel, když rozrušený fénix vytvořil peklo a odlétl pryč. Einar musel zachraňovat Lajlu z hořících trosek s pomocí Sol. Utkal se s pověstným medvědem Frínem, který zabil a jeho hlavu si donesl domů. Nakonec se dozvěděl, že mictian je skutečně poblíž Tírbogu, a vyrazil mu vstříc. V epickém souboji proti démonovi bojoval, když v tom se znovu objevil fénix. On i Einar byli smrtelně zranění a napokraji sil. Tehdy se Einar ocitl před osudovou volbou mezi fénixem a Silgardem. Vybral si fénixe a natrvalo s ním splynul. Jeho hnědé oči dostaly oranžový nádech a Einar dostal moc ohnivé magie. Z onoho boje vyvázli on i mictian na pokraji smrti, oba však přežili, aby se jednoho dne znovu utkali v ještě velkolepějším souboji.
Po tomto souboji ležel Einar skoro měsíc v bezvědomí, ale nakonec se probral, rozhodnut změnit osud nejen sobě, ale celému Sjonwallu. Tehdy se rozhodl, že sjednotí svůj národ v jeden celek.
Sexuality
Vzdělání
Zaměstnání
Dosažené úspěchy
Failures & Embarrassments
Mentální traumata
Tabu
Personality Characteristics
Motivace
Likes & Dislikes
Virtues & Personality perks
Vices & Personality flaws
Personality Quirks
Social
Family Ties
Otec Arlak
Matka Engila
Navlastní sestra Sola železná
Žena Lorvi
Syn Finn
Dcera Lajla
Náboženské názory
Social Aptitude
Hobbies & Pets
Speech
Relationships
History
Einar s Eladrinem se poznali v šestnácti letech, původně jako nepřátelé, kteří stáli proti sobě. Pak je společný nepřítel svedl dohromady a stali se z nich nejlepší přátelé.
Bohatství a finanční stav
Einar – „Doufám, že tě tvoje matka v příštím životě spolkne.“ Einar při sporu s khurzanem, hledíc do jeho šílené tváře.
Severský - rodilý mluvčí
Obecná řeč - plynule
Elfská řeč - základy
Komentáře