Jazyky

"Říká se, že hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa. Pokud je tomu tak, chci žít ve světe bez hranic!"
–⁠ Blagoj Dvorsky, tvůrce obchodnického jazyka

Obecné informace

Kontinent není pestrý jen na svá geografické podmínky, ale i na různé kultury, národy a jazyky, které na něm lze nalézt. Odrazem lidských, elfských i trpasličích kultur jsou právě jazyky a lokální nářečí. Za první lidský jazyk je všeobecně považovaná stará hebronština, která bývala před dlouhými věky dominantním lidským jazykem. Nyní již její místo dlouho drží teruelština a především mladý univerzální jazyk kupců, tzv. obchodnický jazyk, který si své místo brzy našel ve všech koutech Kontinentu. 

Lidské jazyky

Rhédsko-shaftské jazyky

Rhédsko-Shaftská rodina je pojmenovaná po dvou velkých řekách -  teruelské Rhédě a alchenburské Shaftě. Jde o dnes nejrozšířenější jazykovou rodinu, rozprostírající se v teruelském Porhédí, Jortland, části Corrien Benu a v Alchenburgu, Lichtenbergu a Raveně.

Oleanské jazyky

Oleanské jazyky vznikly z původního jazyka  Oleanské říše. Z Říše pak byly zavlečeny do dnešního Bruenu a Alendeeru během takzvané Severní kolonizace.

Slavojské jazyky

Slavojská jazyková rodina byla dříve rozšířena po celém území dnešního  Alchenburgu, severního Teruelu a Rivy. Dodnes však přežívá jen v Rivě a na odlehlých Morwenských ostrovech, kam ji zavlekli rivští kolonizátoři.

Kamenné jazyky

Takzvaná kamenná rodina vznikla kombinací původních lidských řečí a  trapasličí řeči hor. Dnes se kamennými jazyky mluví v Boranu a teruelském Corrien Ben. Některá slova sdílí s řečí hor a domluva s trpaslíky je tak pro lidi mluvící kamennými jazyky snazší.

Bjorské jazyky

Do takzvané bjorské rodiny patří mnoho různých řečí  haagensých, kalmarských a reykských kmenů. Při tom pak platí, že si mezi sebou haageňané a reyčané bez větších problémů rozumí, domluva s kalmarci pak už ale bývá složitější.

Slané jazyky

Mezi slané jazyky v současné době patří již jen  lorthenština, jazyk užívaný v Lorthenském království a v některých přilehlých oblastech ovládaných Teruelským císařstvím.

Smaragdové jazyky

Smaragdové jazyky jsou obecné označení pro rozličné řeči, kterými mluví především obyvatele  Velké pouště a svobodného města Asy'Yr.  

Hebronština

Hebronština je původním jazykem prastarého království  Hebron. V hebronštině je psaná většina prapůvodních církevních textů. Dnes se tímto jazykem aktivně mluví již jen v teruelském arcivévodství Končiny i přes snahu císařství o vymýcení původního hebronského jazyka i kultury.   

Elfské jazyky

Urozená elfština

Urozená elfština, někdy také quen'dareenština nebo vyšší elfština, je jazykem  urozených elfů z Quen'dareenské republiky a Al'd Roenského království. Je proslulá svou složitou výslovností a gramatickými pravidly.

Severní elfština

Severní elfština, někdy také carská elfština nebo nižší elfština je řečí  carských elfů z Velkocarství. Přestože stejně jako urozená elfština vychází ze staré elfštiny, je pro lidi a trpaslíky o poznání snazší na naučení.

Řeč hor

Řeč hor, někdy také trpasličtina, je řečí celého pokolení trpaslíků. Jen málokdo mimo trpasličí klany se s ní dokáže domluvit, neboť je střežena jako trpasličí národní poklad.

Obchodnická řeč

Obchodnická řeč, někdy také obchodničtina, nesprávně pak lidská řeč, je uměle vytvořeným jazykem, který vznikl před několika sty lety z rukou lingvisty a obchodníka Blagoje Dvorskyho. V současné době jde o světově nejrozšířenější jazyk, kterým je možné domluvit se ve všech lidských státech a i mezi většinou trpaslíků a elfů.

V současné době je obchodnická řeč oficiálním jazykem  Teruelského císařství i Svobodných království. Naprostá většina lidí je schopná se obchodničtinou dorozumět alespoň na základní úrovni, jen malé skupinky sedláků daleko od větších měst obchodničtinu vůbec neovládají. V některých státech obchodničtina původní řeč vytlačila úplně, v některých existuje paralelně s místními jazyky. Obchodnickou řečí se dorozumí i většina elfů a trpaslíků , především pak obchodníků, diplomatů, apod. Obchodnická řeč je jednoduchá na naučení a vzhledem k tomu, že vznikla kombinací stávajících lidských jazyků, je jí schopen v základní míře porozumět i ten, kdo jí aktivně neovládá.
Historie obchodničtiny sahá několik set let do minulosti, kdy lingvista Blagoj Dvorsky na lichtenbergské univerzitě se svým profesorem přichází s konceptem univerzálního jazyka, který by sloužil obchodníkům v dorozumívání se při zahraničních cestách. Dvojice tvůrců vybrala trojici jazyků, na jejichž základech měla nová řeč vzniknout. Byly jimi veronština, jazyk učenců a umělců, Dvorskyho rodilá slavojština, jež do dneška zmutovala v mnoho rivských nářečí, a hebronština, původní oficiální řeč Stvořitelčinných církví. Pro obchodnickou řeč bylo vytvořeno nové písmo, které se zakládalo především na hebronských znacích. Jazyk byl koncipován jednoduše, mnoho gramatických konstrukcí z původních jazyků bylo opuštěno a slovní zásoba byla záměrně malá a přehledná. Vše bylo navrženo tak, aby byla obchodnická řeč alespoň v nejmenší míře srozumitelná i těm, kteří ji neovládají. Tvorba obchodnické řeči trvala asi sedm let do doby, kdy Blagoj univerzitu opouští a vydává se do Efeldu, do místního centra obchodnického spolku Hanza. Zde se mu daří přesvědčit představenstvo Hanzy, aby zavedlo obchodnickou řeč jako svou oficiální. Obchodnická řeč se tak brzy rozšiřuje mezi kupci na hlavních obchodních uzlech ovládaných tímto spolkem. Přes kupce se jazyk rozšiřuje nejdříve do měšťanstva a následně i k řemeslníkům.

Deset let po opuštění univerzity se Blagoj setkává s lichtenbergským knížetem Larthainem. Ten je obchodnickou řečí nadšen a ze své bohaté rodinné pokladny daruje Blagojovi a Hanze nemalý finanční obnos, který Dvorskymu umožňuje vydat se do Teruelu, kde za novou řeč lobuje na císařském dvoře. Dva roky před svou smrtí, je jeho životní dílo dovršeno, když císař zavádí obchodničtinu jako druhý oficiální jazyk Císařství. Do dvou set let od Dvorskyho smrti se pak obchodnická řeč rozšiřuje i do většiny Svobodných království.