Haagen

"Toliko hrdosti si nesete z první horské války - však cena za vaši svobodu nebyla zaplacena krví! Byla zaplacena špinavým zlatem!"

– Neznámo kdo

Obecné informace

Haagen je Svobodným královstvím na jih od Velkocarství rozléhající se převážně v nepřístupných a nehostinných Bílých horách. Většinu jeho obyvatel tvoří členové severských klanů, původních lidských obyvatel uctívající – z hlediska většiny zbylých lidských království – pohanské Bohy severu.

– První horská válka stála za haagenskou nezávislostí, zároveň ale na Velkocarském a Ravenském pohraničí vedla k vytvoření dosud nezahojených jizev

Politika

Vláda

Haagenská unie na rozdíl od valné většiny ostatních Svobodných království není založena na klasickém monarchistickém modelu teruelského typu. Haagen je rozdělen na menší správní jednotky, klanová území. Každé klanové území ovládá jeden klan v čele s jarlem. Titul jarla je dědičný z otce na nejstaršího syna. V čele Haagenu stojí velejarl, který je po smrti předchozího velejarl volen z řad jarlů třinácti největších klanů. Velejarl je volen většinovým hlasováním těch samých jarlů. Třináct největších klanů je pevně dané pořadí klanů zapsáné na zemských deskách, uložených v hlavním městě.

Současným velejarl je Heldean Skalfson z Bouřných medvědů, syn předchozího velejarla Skalfa Svassona. Třinácti největšími klany jsou v sestupném pořadí: Bouřní medvěd, Synové hvězd, Děti lesa, Černé slunce, Chechající se sekery, Dcery Sigrid, Vlčí tlapy, Smrduté lišky, Lávohradští, Kostěné vrány, Bílí jeleni, Zlaté sekery, Mravenečníci a Krvavé růže.

Spojenci & nepřátelé

Haagen udržuje dlouhodobě dobré vztahy s Reykem, který je s ním kulturně i historicky příbuzný. Naopak tradičně špatné vztahy má s Velkocarstvím a Ravenou, na jejichž bývalém území Haagen vznikl. S Velkocarstvím vedl Haagen dlouhé roky druhou horskou válku, která sice skončila smírem, ale napětí mezi oběma stranami stále trvá. Současný velekrál se však snaží udržovat s carskými elfy dobré vztahy, neboť se snaží vyjednat znovupřipojení údolí Hofn ke klanové unii.

Vztahy Kalamru a Haagenu jsou komplikované. Ačkoliv to tak nemusí na první pohled vypadat, mají k sobě oba národy kulturně blízko. Na území Haagenu se navíc začíná šířit vliv kalmarské víry ve Svatý Oheň poté, co jí za svojí přijaly klany Kostěných vran a Mravenečníků.

Vztah s Lichtenbergem narušují dlouholeté vleklé spory o území Hjoburnu. Nepředpokládá se, že by se tento problém v blízké době vyřešil.

Historie

První horská válka a zformování unie

Severské kmeny obývaly Bílé hory dlouho před zformováním Haagenské unie. Kvůli neprůstupnosti Bílých hor si haagenské kmeny dlouhou dobu držely odstup od vnějších politických šarvátek a rozbrojů, zůstávaly však nespojené a rozrtoušené na území Velkocarství a Raveny. Prapočátkem haagenského osamostatnění se nastal, když se v klanu Vlčích tlap dostal k moci jarl Holmkell Lindbergsson, který celý svůj život toužil po sjednocení všech seveřanských kmenů do jednoho jednotného státu. Celé své mládí strávil cestami po Bílých horách, na kterých se snažil ostatní jarly přesvědčit, aby se přidali k jeho věci. Proslýchá se, že při svých cestách se svojí družinou vyvraždil přes tucet menších kmenů, které ho odmítly. Po několika letech usilovných snah se však konečně konala první rada jarlů v hlavním městě klanu Vlčích tlap, Vlčím Doupěti. Rada jarlů ustanovila budoucí fungování klanové unie a vyhlašuje její nezávislost. Holmkell Lindbergsson je jmenován velejarlem Haagenské unie a získává přízvisko jarl sjednotitel.
Nedlouho po radě jarlů vyráží první velejarl Holmkell Lindbergsson na jednání na carský dvůr Velkocarství a jeho mladší bratr Yotun na královský dvůr Raveny . Zde přednášejí své požadavky, oba jsou však uvězněni. Holmkell je po dvou letech vyjednávání popraven a Yotun, nový jarl klanu klanu Vlčích tlap, uniká ze svého vězení ve Waldenburku. V Haagenu je jmenován novým velejarlem a vede sjednocené horské kmeny do války proti Raveně a Velkocarství. Začíná třicet let trvající horská válka za haagenskou nezávislost. První horská válka končí smírem mezi všemi třemi stranami a oficiálním uznáním nezávislosti Haagenské unie.
Přestože první horská válka je jedním z pilířů haagenské národní identity, její výsledky jsou mnohými považovány za kontroverzní. Velkému množství seveřanů vadí poplatky, které i po stovkách let Haagen stále oběma nepřátelským státům odvádí. Mnoho Haageňanů je nazývá potupnými a vazalskými. Tyto poplatky byly mimo jiné i jedním z hlavním důvodů propupknutí druhé horské války.

– Panenská skála je nepsaným centrem celé Haagské unie

Černoslunečná rebelie a druhá horská válka

Výsledky první horské války byly pro značnou část haagenských jednoznačným vítězstvím. Pro některé klany ovšem představovaly poplatky, které Haagen musel Velkocarství a Raveně platit, potupu a ránu na seveřanské cti. Tato historická křivda se v haagenském podvědomí usadila na dlouhá staletí. Vyplavala na povrch až během tzv. Černosluečné rebelie. Za vlády velejarla Skalfa Svassona, který se aktivně snažil o narovnání vztahů s Ravenským královstvím, podnikl klan Černého slunce nájezd na pohraniční ravenské vesnice.

To vzbudilo veliké emoce v klanové unii. Zatímco klan Bouřných medvědů v čele s velekrálem Svassonem to považoval za zbytečné poškození ravensko–haagenských vztahů, Chechající se sekery, Smrduté lišky, Lávohradští, Kostěné vrány, Popelaví a další menší klany Černé slunce oslavovaly za mstu za historickou křivdu. Tyto klany se během několika týdnů spojily a začaly podnikat další drancovné výpady vůči Raveně. Celou situaci se snažil urovnat velejarl Svasson – rozbouřené klany ovšem na jeho rozkazy nedaly a fakticky se proti nim postavily. Velejarl to označil za vzpouru – fakticky ovšem proti klanům žádné kroky nepodnikl – nechtěl nejspíše riskovat rozkol unie a občanskou válku.

Haagenští v čele s Černým sluncem se několikrát utkali s ravenskými královskými vojsky a tomuto konfliktu se postupně začalo říkat druhá horská válka. Ta nakonec dopadla vítězstvím Černého slunce – převážně ovšem kvůli tomu, že se během války opět rozhořel konflikt mezi Ravenou a Lorthenem. Ravenský král se obával dvou otevřených válek na dvou liniích a tak raději nabídl haagenským zrušení válečných poplatků z první horské války. Černé slunce a zbytek haagenských klanů tuto nabídku s radostí přijal a stáhl své jednotky zpět do Bílých hor.

Klan Černého slunce a jeho jarl Logg Urputný si díky vítězství ve válce získal podporu a úctu veliké části haagenské společnosti. Řada klanů mu ovšem vytýká nepromyšlenost jeho kroků, ohrožení Haagenské unie a poukazuje na fakt, že vítězství ve válce bylo spíše dílem náhody. Tak jako tak představuje Černoslunečná rebelie největší rozkol haagenské unie od jejího vzniku – jarl Logg navíc dodnes využívá – během války nabyté – podpory k výzvě hegemonie klanu Bouřných medvědů uvnitř Haagenské unie.

Kalmarská nezávislost

Druhé horské války a oslabení velejarlovo postavení využil klan Popelavých, do té doby čtvrtý největší haagenský klan, který vyhlásil na unii nezávyslost. V kočovném klanu bez hlavního města se totiž dlouhé roky šířila víra ve Svatý oheň a náboženský radikalismus. Klan na svém území založil Svatou kalmarskou říši , která jen během několika měsíců byla schopná díky nepřipravenosti okolních států a dosud nevídaným bojovým taktikám dobít nemalé území sousedního Lichtenbergu, Alchenburgu a Raveny. Během necelého roku tak dokázal Kalmar překreslit mapu Svobodných království, jako žádná jiná země za posledních několik staletí.

Byť je vystoupení z klanové unie dle haagenského práva zcela v pořádku, tehdejší velejarl Svasson považoval osamostatnění Popelavých a Kalmar za obrovskou politickou prohru. Po vítězství Černoslunečných v druhé horské válce byl natolik zahanben, že spáchal rituální sebevraždu a správu nad rozdělenou zemí přenechal jeho osiřelému synovi Heldeanovi.

MĚSTA & DALŠÍ VÝZNAMNÁ MÍSTA

Panenská skála

Panenská skála je již několik staletí hlavním a zároveň největším městem Haagenu – je totiž sídlem největšího klanu unie Bouřných medvědů. Nad městem se tyčí mohutná hora do jejíhož povrchu je vytesána Bouřná pevnost, údajně nedobytná bašta velejarlovo klanu.

Bjeldův Odpočinek

Bjeldův Odpočinek je nevelkým městem pojmenovaným po zakladateli klanu Černého slunce. Na důležitosti nabyl především po Černoslunečné rebelii, druhé horské válce a posílení postavení jarla Logga Urputného v rámci klanové unie. U města se nachází Černé jezero, které je místem rituálů černoslunečných věštců.

SPOLEČNOST

Náboženství

Hlavním haagenským náboženstvím je víra v panteon bohů severu. Tuto víru sdílí naprostá většina haagenský klanů, u nichž se navíc časem vyvinuly specifické obdoby náboženství a jeho rituálů a zvyků. Druhým největším náboženstvím se stala víra ve Svatý oheň, který zpopularizovala bezprecedentní Kalmarský rozmach v posledních letech. Víru ve Svatý oheň již přijaly klany Kostěných vran a Mravenečníků. Někteří menší haagenské klany na jihu Bílých hor zas údajně přijaly víru ve Svatou Stvořitelku.

– Haagenské náboženství je dodnes úzce spojeno s přírodou a pohanskými rituály

Magie

Magie je v Haagenu praktikována především v její naturalistické podobě spojené s lidovými a náboženskými rituály – nejčastěji se tedy mezi seveřany lze setkat s druidy, šamany, věštci, ale v případě konkrétních klanů i s pyromancery, jako např. u klanu Lávohradských.

Ekonomika

Haagenští žijí prostým životem – nic jiného jim ostatně podmínky Bílých hor neumožňují. Zatímco klany mezi sebou obchodují ve velkém, s okolním světem si Haagen významnější ekonomické vztahy neudržuje. Haagenské klany zároveň často těží z příležitostných kořistnických výpadů vůči pohraničním vesnicím a kostelům.

VÝZNAMNÉ OSOBNOST

Velejarl Heldean Skalfson z Bouřných medvědů

Velejarld Skalfson je hlavou nejen nejmocnějšího haagenského klanu Bouřných medvědů, ale i celé Haagenské unie. Jeho panování není jednoduché – v rámci unie se šíří názory zpochybňující nárok Bouřných medvědů na haagenský trůn. Jméno klanu je navíc v očích některých haagenských poskvrněno sebevraždou Skalfsonova otce, předchozího velejarla. Velejarl Heldean Skalfson je tak nejspíše panovníkem na jehož bedrech leží nelehký úkol udržení seveřanské unie a pospolitosti.

Jarl Logg Urputný z Černého slunce

Jarl Loog je vůdcem donedávna méně důležitého klanu Černého slunce. Díky sjednocení protiravenských vojsk a vítězství v druhé horské válce ovšem nabyl v rámci unie nebývalého věhlasu a slávy. Tu se snaží Jarl Logg již několik let proměnit v posílení vlastního klanu a oslabení politické hegemonie Bouřných medvědů.

– Strahlův průsmyk je jediným pojidlem kontinentálního Haagenu se Severním mořem a zároveň hranicí mezi Ravenou a Velkocarstvím

Haagenská unie

Politika

Politický systém: Klanová unie
Současný vladař: Chán 

Vztahy

Spojenci: Haagen
Nepřátelé: Velkocarství

Města

Hlavní město: Panenská Skála
Velká města: Brloh, Vlčí Doupě, Lávohrad, Bjeldův Odpočinek

Společnost

Populace: +/- 900 000
Náboženství: Bohové severu, Svatý oheň
Vývoz: Kožešiny, lávový kámen

– Haagenští platí na Kontinentě za jedny z nejschopnějších, ale zároveň nejkrutějších válečníků