Reyk

"Reyk je zemí zlámané koruny. Ta, vsazená do rukou jednoho vladaře, plodí jen svár a roztržky mocichtivých pánů. Ostrovy neuznávají falešnou moc, jeho vlny se neklaní králům a ledy netají na jejich příkaz. Reyk je zemí svobody a krásy."
– Sjotr Zlatý jazyk, patriarcha Loomundarfjororu

Obecné informace

Reykské společenství není státem v pravém slova smyslu. Jedná se spíše o volné a svobodné uskupení rodinných klanů obývající odlehlý ostrov Reyk. Reykští obyvatelé jsou kulturně i historicky spjati se severským Haagenem – oba národy sdílejí podobnou náturu, zvyklosti i božstva.

Politika

Vláda

Nad Reykem nevládne jediný vládce, rodina ani organizace. Jediná faktická mocenská hierarchie existuje uvnitř rodinných reykských klanů, které ostrov obývají. V čele nich stojí většinou rodinní patriarchové. Ti své spory urovnávají v rámci tzv. Ostrovního sněmu. Tomu se však fakticky klany nemusí podvolovat, protože na ostrově neexistuje složka, která by rozhodnutí vynucovala. Není tedy neobvyklé, že mezi klany dochází k menším bojůvkám a násilnému vyřizování si účtů. Sněm ovšem ostrované využívají i pro koordinaci – většinou kvůli sjednocení při loupeživých výpadech a nájezdech vůči přímořským Svobodným královstvím a Teruelu.

Spojenci & nepřátelé

Dlouhodobým spojencem Reyku je Haagen. Ten ostrovanským nájezdníkům především pomáhá při loupeživém plundrování Velkocarství. Státy spolu rovněž v rámci mezí obchodují a výjimkou nejsou ani politické sňatky mezi reykskými a haagenskými klany.

Nepřítele má Reyk především v jižním království Lorthen. Právě Lorthen je díky svému bohatství a poloze nejčastější obětí reykských nájezdů a drancování. Oba státy se navíc dlouhodobě přetahují o pomyslné lano dominance nad východními moři.

– Obraz Reyku a jeho kulturyje v očích většiny obyvatel Svobodných království silně zkreslený kvůli jejich neblahým zkušenostem s reykskými nájezdníky – válečnictví a bojové rejdy jsou ale jen jednou z jeho tváří

Historie

Osídlení ostrova a Stralovo šílenství

Historie Reykského společenství se začala psát na území nynějšího království Haagen. Z něj byl před několika staletími vyhoštěn Stral Šedivý – ten se i svým klanem rozhodl uniknout před hněvem náčelníka jeho tehdejšího klanu na nebezpečné Severní moře. Po několika týdnech plavby posádka několika mála přeživších drakarů přistála na pobřeží doposud neznáméjp a neosídleného souostroví. Ten přeživší nazvali Reyk – v severském jazyce "úsvit".
Stralův klan nelítostný, ale úrodný ostrov poměrně rychle osídlili a vybudovali řadu vesnic i svatostánků. Reykským se dařilo. S tím jak národ bohatl a rozrůstal se se ovšem stal vládce Stral Šedivý – který byl mezitím panován králem – paranoidní a podezřívavý. Začal se postupně zbavovat své potenciální mocenské konkurence a upevňoval svou hegemonii pomocí tvrdé tvrdé ruky a drakonických trestů. Situace došla až tak daleko, že byl král Stral, kterému se začalo přezdívat "Šílený", násilím sesazen, popraven a jeho královská koruna byla roztavena. Reykské klany se rozhodli, že nechtějí krveprolití opakovat, opustily feudální kontinentální systém a zavedly svobodné společenství klanů a Ostrovní sněm.

Druhá horská válka

Nemalá část svobodných reykských klanů vstoupila do druhé horské války na straně Haagenu a Černého slunce proti Ravenskému království. kvůli kulturním podobnostem s bělohorskými seveřany. Přestože se také účastnili pěších bitev – především na východě Bílých hor a v údolí Hofn - nad nepřáteli dominovali hlavně na moři. Největší námořní bitva druhé horské války – tzv. bitva ledových vod – se odehrála u ravenských břehů. Střetlo se v ní námořnictvo tří největších reykských kmenů s námořnictvem ravenské koruny. Raveňané byli v bitvě převálcováni přesilou Reyčanů. Zajatci byli popraveni vláčením za reykskými loděmi a proslýchá se, že v ledových reykských vodách umrzli dřív, než se stačili utopit. Druhá horská válka končí vítězstvím Haagenu a zrušením válečných poplatků, které byly na Haagen uvaleny po první horské válce. Druhá horská válka zároveň představuje první a prozatím také poslední konvenční válku, které se účastnila větší část Reykského společenství.

MĚSTA & DALŠÍ VÝZNAMNÁ MÍSTA

Aoalvik

Aolvik je největším městem Reyku – i přes to si ovšem velikostí ani počtem obyvatel nemůže zadat ani se středně velkými městy většiny zbylých měst Svobodných království. Aolviku a místnímu klanu momentálně vládne náčelník Zoxe Ohivá sekera – jeden z nejlepších mořeplavců a sekerníků reykských ostrovů.

První kotviště

Druhým největším městem Reyku je První kotviště. To stojí na místě prvního vylodění Strala Šedivého po jeho útěku z Kontinentu. Prvnímu kotvišti momentálně vládne pokrevní potomek Strala Šedivého, náčelník Bricha Vlnobijec. V prvním kotvišti rovněž sídlí prazvláštní kult Karininých pěvkyň kvůli blízkosti pověstné Zpívající zátoky.

Loomundarfjoror

Loomundarfjoror je pro Reyky důležitý především kvůli menhirovému kruhu na blízkém Úsvitném pahorku. Právě v rámci menhirového kruhu se totiž schází reykský Ostrovní sněm. Kvůli tomuto faktu je také Loomundarfjoror nejčastějším přístavem, odkud vyplouvají ostrovanské drakary na společné loupeživé rejdy.

– Aoalvik je největším a zároveň nejbohatším reykským sídlem

Společnost

Náboženství

Reykské náboženství je velice podobné tomu Haagenskému se kterým sdílí většinu božstev tzv. Severského panteonu . Odlišnosti existují pouze v některých zvycích a rituálech – ty více odrážejí námořní způsob života Reykských. Ostrovanští obyvatelé jsou většinou silně pobožní. Některé klany si navíc vybudovali sadu vlastních, specifických náboženských i kulturních zvyklostí.

Magie

Magie není na reykských ostrovech ničím neobvyklým. Stějně jako v Raveně, či v Haagenu je ovšem více spojena s původním náboženstvím a jeho rituály. Z Reyku pochází jedni z nejlepších aquamencerů Svobodných království, díky přirozené spřízněnosti místních s všudypřítomným mořem.
Obskurním specifikem je kult Karininých pěvkyň, skupiny kněžek uctívající severskou bohyni krásy a ženství Karu . Kněžky jsou vyučovány prastarému umění onomancie, které místní naučily spřátelené sirény ze Zpívající zátoky. Kněžky jsou schopné pomocí zpěvu sesílat mocná kouzla a zaklínadla.

Ekonomika

Reykské klany s okolním světem téměř neobchodují. Jedinou výjimkou je spřátelený Haagen se kterým ostrovanští směňují převážně drahé šperky, kovy a další zboží, které podmínky souostroví nenabízí. Reyk je ovšem převážně soběstačný. Byť jsou podmínky ostrovů tvrdé, místní se umně přizpůsobili a nyní tak využívají k obživě např. zdejší horké prameny, či úrodná sopečná úpatí.

Největší příjmy ovšem pro reykské klany představují jejich časté loupeživé nájezdy, kvůli kterým se proslavili po celém Kontinentě. Příležitostně se rovněž některé klany nechávají za úplatu najímat králi či šlechtici, coby pomocná síla na moři.

Reykské společenství

Politika

Politický systém: Svobodné společenství rodinných klanů
Současný vladař: Ostrovní sněm, klanoví patriarchové

Vztahy

Spojenci: Haagen
Nepřátelé: Lorthen, Teruel

Města

Velká města: Aoalvik, První kotviště, Loomundarfjoror

Společnost

Populace: +/- 65 000
Náboženství: Bohové severu
Vývoz: S okolním světem neobchoduje

– Reykští nájezdníci mají ve zvyku si své drakary zdobit trofejemi ulovených mořských nestvůr