OBECNÉ INFORMACE
Trpaslíci jsou třetí nejpočetnější rasou Kontinentu hned vedle lidí a elfů. Dnes již většina trpaslíků žije v lidských sídlech, ale historicky a tradičně obývají specifické podzemní městské státy, takzvané karheimy. Tito malí, ale silní tvorové jsou známí svou obrovskou vynalézavostí a pracovitostí, a jsou uznáváni jako jedni z nejlepších řemeslníků a válečníků Kontinentu.
Mezi trpaslíky je několik vzájemně odlišných skupin – mezi nejrozšířenější trpaslíky patří horští trpaslíci, trpaslíci vrchů a měští trpaslíci. Horští trpaslíci obývají podzemní Karheimy, trpasličí městské státy, které si staví hluboko pod zemí. Jsou náchylní na denní světlo a jsou silně tradicionalističtí s – často až fanatickým – důrazem na osobní a klanovou čest a tradiční právo. Trpaslíci vrchů jsou nejméně početnou trpasličí skupinou, která během Velkého exodu, Bar Edhekalu, nenásledovali své bratry pod zem a na místo toho toho nikdy nenalezli po Velké křivdě vlastní domov – stal se z nich tak kočovný národ, který v menších karavanách bloudí po horách a kopcích Kontinentu. Mezi lidmi jsou nejznámější tzv. měští trpaslíci. Ti mají předky mezi horskými a vršními trpaslíky, kteří se před staletími rozhodli najít svůj nový život mezi lidmi a dalšími rasy Kontinentu. Často opustili od ortodoxních trpasličích zvyklostí a často i od náboženství Potomectví hor. Není neobvyklé, že jsou potomky trpaslíků, kteří byli vyhoštěni z trpasličích Karheimů a je na ně proto často nahlíženo jejich horskými příbuznými s despektem a nezaslouženým opovržením.
HISTORIE
Velká křivda a ranná historie
Není známo, jaký má trpasličí rasa původ. První, prastaré, kroniky trpasličí říše hovoří o tzv. Velkém exodu – Bar Edhekal – a několika sty lety putování trpasličího národa po povrchu Kontinentu. Na trpaslících se měla být dopuštěna tzv. První křivda, neodpustitelná zrada původního trpasličího božstva, po které trpasličí národ na božstvo zanevřel a opustil svůj původní domov. Po staletí putování se ve studu a ukřivděné pýše uchýlil do útrob země, kde je přijmula entita, kterou trpaslíci přezdívají Matka Hora, kterou začali trpaslíci uctívat. Od prastaré historie trpasličího národa zároveň trvá nepřetržitý konflikt mezi trpaslíky a elfy.
Vznik Velké trpasličí říše
Po Velkém exodu postupně putující trpaslíci nacházejí svůj domov v jeskyních a podzemích po celém Kontinentu. Těm kteří se odmítli usídlit pod zemí se začalo přezdívat trpaslíci vrchů a ti dodnes pokračují na své pouti po povrchu Kontinentu.
Horští trpaslíci zakládají Karheimy, rozsáhlé podzemní městské státy, které jsou spravovány z tzv. Ar'Karheimů. Ar'Karheimy po několika dlouhých staletích relativní izolace postupně vstupují do tzv. Velké říše, Ar'Gazanu, jehož je dnes již součástí naprostá většina trpasličích království.
Události v Boranu a Corrien Benu
V Brunfálsku před několika stovkami let tamní thén s brunfálským králem uzavřel tzv. Zlato–železný konkordát, který měl vyřešit spory mezi tamním lidským a trpasličím národem. Po rozpadnutí Brunfálska však bylo od konkordátu fakticky opuštěno.
Zlato–železný konkordát byl však před několika desítkami let obnoven nástupnickým státem Brunfáslka, Boranem. Boranský král Idwe Ban Boran XII. a thén Ar'Karheimu Cor Borannu, Skozalm A'Stredebrek, konkordát opět obnovili a uzavřeli mezi sebou Zlaté pouto, Delvaיsagh. Tento krok se stal takřka bezprecedentním spojením lidí a trpaslíků a jako takový je často kritizován ortodoxními trpaslíky, kteří jsou vůči lidem nedůvěřiví. Thén Skozalm však k tomuto kroku přistoupil, protože nechtěl dopustit, aby v Boranu došlo ke stejným událostem jako v sousedním Corrien Benu, kde byly přijaty říšské integrační zákony, podle kterých byly tamní trpasličí Karheimy násilně vysídleny a jejich obyvatelé nuceně přesídleni do lidských měst.
KULTURA
Trpaslíci jsou urputným a pyšným národem, který si silně zakládá na své cti. Jsou k tomu kulturně předurčením kvůli tzv. Velké křivdě, které mělo být dopuštěno na trpasličím národě v jeho dávné minulosti. Pýcha se u trpaslíků projevuje v jejich snaze dokázat svým soukmenovcům svou cenu např. v boji, nebo v řemeslném umění. Trpasličí kultura a náboženství Potomectví hor si zároveň velmi cení hrdinů, obětí a hrdinské smrti. Trpaslíci a vyznavači Potomectví hor tak uznávají tzv. Angazufy, v překladu "Velicí", kteří se do trpasličí historie zapsali svým hrdinstvím, ctí a velikými skutky. Angazuf je obdobou lidských svatých a jsou v trpasličí kultuře zbožšťováni a uctíváni přes generace. Život velké části trpaslíků je tak veden ve snaze být zapsán na tzv. Rhyn Angazuf, Kámen Velikých, který se nachází v královské síni každého většího Karheimu. Z toho pramení i snaha většiny trpaslíků zemřít hrdinskou smrtí.
Měření času a trpasličí kalendář
Trpaslíci si kvůli životu pod zemí vyvinuli vlastní systém měření času ke kterému kvůli neexistenci denních a nočních cyklů pod zemí se trpaslíci naučili využívat vodu. K měření kratších časových úseků trpaslíci využívají toků podzemních říček, které opatřují vodními hodinami, klepsydrami. Klepsydra je nádoba s otvorem, skrz který postupně vytéká voda. Čas se měří na základě množství vody, které uniká z nádoby. Základní jednotkou trpasličího času je jeden drún, který odpovídá přibližně čtyřem lidským hodinám. Trpaslíci nevnímají den a noc, jako rasy na povrchu Kontinentu. Namísto toho zpravidla bdí dva drúny a jeden drún spí.
Trpaslíci zároveň vnímají odlišně i delší časové úseky a vytvořili si jiný kalendář odlišný např. od tradičního lidského Císařského kalendář, který rok dělí na osmero ročních období. Trpasličí rok je přibližně stejně dlouhý, jako ten lidský a je přezdívaný "gerar". Gerar začíná a končí na konci předjaří, když roztává sníh na povrchu Kontinentu, který následně plní podzemní jezera – to jej jeden z mála přírodních cyklů, které jsou trpaslíci a podzemní rasy schopné pozorovat. Spolu s příchodem vody se pojí trpasličí svátek a slavnost Gov Maraz, "Pláč hor", který trpaslíci slaví jako začátek nového geraru.
Móda
Trpaslíci mají charakteristický způsob oblékání. Oblékají se do pevných, praktických a robustních oděvů, které zajišťují ochranu v podzemním prostředí. Kromě toho mají rádi ozdoby jako šperky, především vyrobené z kovů a drahokamů. Oblíbené jsou především zlaté a mosazné ozdoby vousů a vlasů. Trpaslíci si často zdobí svá těla tradičním trpasličím tetováním, které odráží specifickou kulturu jednotlivých karheimů, či rodinných klanů.
Karheimy a Velká říše
Trpaslíci obývají především tzv. Karheimy, rozsáhlá podzemní města. Těm většinou vládně místní patriarcha, který spravuje vnitřní záležitosti Karheimů a zastupuje je navenek. Karheimy pak většinou spadají pod správu tzv. Ar'Karheimů a tvoří rozsáhlejší trpasličí království. V čele takového království stojí Thénové – tento titul je děděn z generace na generaci, nebo je možné titul Théna získat po úspěšném souboji v Poutu zášti. Ar'Karheimy jsou následně součástí Ar'Gazanu, Velké trpasličí říše, která pod sebou sdružuje většinu lidu horských trpaslíků Kontinentu.
Knihy záští
Kniha záští, Dammaz Kran, je tradiční trpasličí knihou, do které si trpaslíci s urputností sobě vlastní zapisují křivdy, které na nich byly spáchány a jedince, skupiny, či celé národy, které se jich dopustily. Knihy mohou mít kvůli běžné trpasličí povaze i několik set stran a jsou často předávány z generace na generaci. Křivdy a touha po napravení těchto křivd se tak často předává z jedné generace na druhou.
Zlaté pouto
Takzvaný Delvaיsagh, v překladu Zlaté pouto, je starodávná trpasličí instituce, obdoba lidského manželství. Na rozdíl od něj však nutně není pojeno s láskou, kterou trpaslíci příliš neuznávají a namísto toho je projevem největší důvěry a úcty mezi dvěma jedinci. Na rozdíl od manželství také nemusí být Delvaיsagh uzavírán mezi mužem a ženou – časté je například uzavírání pouta mezi blízkými přáteli, bratry ve zbrani, či blízkými sourozenci. S uzavření – Delvaיsagh se pojí tradiční rituál, kdy oba trpaslíci společně ukovají dva spojené články řetězu z ryzího zlata.
Pouto zášti
Mensaghיsagh je často považován za opak Zlatého pouta. Mensaghיsagh je uzavírán mezi dvěma trpaslíky, kteří k sobě chovají takovou zášť, že nedostačuje její zapsání do Knihy záště. Mensaghיsagh je uzavírán deklaratorně jedním trpaslíkem, který prohlásí sňatek za právoplatný – silně tradicionalističtí trpasličí národ považuje odmítnutí vstoupení do Mensaghיsagh za neuctivé, stejně jako vystoupení z něj. Takoví trpaslíci pak mohou ztratit svou čest a jsou následně často vyhoštěni z komunity a Karheimů. Uzavřením pouta vzniká dle trpasličích tradic několik práv a povinností – trpaslíci jsou zproštěni trestu za neúkladné zabití svého soka v poutu zášti a trpaslíkům například vzniká dědičné právo vůči druhé osobě.
Komentáře