Oleanská říše

"Oleanská říše skončila svou staletou historii neslavně. To, co však dala Kontinentu a Svobodným královstvím – kultura, filosofie, literatura i věda – to vše bude doprovázet lidské pokolení stejně dlouho, jako nehasnoucí plamen Alabastrového majáku."
–⁠ univerzitní profesor Alois Bloch

Obecné informace

Oleanská říše je jeden z nejstarších lidských států Kontinentu. Zároveň je to jedna z největších říší lidské historie –⁠ v době svého největšího rozkvetu se rozprostírala na území stávající Verony, Maricie, Bruenu a Alendeeru. Je tedy jedním z mála států, které se mohly rovnat s velikostí i mocenskými kapacitami stávajícího Teruelského císařství.

Oleanská říše v době svého největšího rozvoje byla i střediskem lidské vzdělanosti a kultury. Její myslitelé dali základ současné filosofii, literatuře i dramatu. Kulturní odkaz je patrný především v zemích, kde se dříve rozprostíralo – to připomíná především specifická oleanská architektura i oleanský jazyk.

– Trvajícím odkazem a stínem oleanské moci se staly řady rozvalin a ruin někdejších oleanských chrámů a paláců

Historie

Historie Oleanské říše se datuje dlouhá staletí před císařstvím na území dnešní Verony k městskému státu Oleanopol, který měl vzniknout v tzv. Době temna na ruinách opuštěného elfského města A'e Carãnhilské říše poblíž úchvatného Alabastrového majáku. Místní se údajně dostali ke starověkým elfím spisům, které ve městě nalezli – ty jim poskytnuly nezměrné znalosti v oblasti stavebnictví, mořeplavectví, vědy, ale i magie. Tento fakt jim dal obrovskou mocenskou výhodu nad ostatními městskými státy veronských souostroví. Oleanopol tak brzy rozšiřuje svůj vliv na dnešní území Verony a Maricie a zakládá Oleanskou říši.

I přes to, že se říše stává regionálním hegemonem a získává absolutní vliv nad západními moři, na vrchol svého vlivu se dostává až během období tzv. Severní kolonizace. Během ní využila Oleanská říše svých námořních kapacit a kolonizovala území nynějšího Bruenu a Alendeeru. Říše zde snadno poráží domorodé lidské kmeny a městské státy, zakládá řadu měst, zavádí oleanský jazyk a přináší do regionu svou kulturu.

Mocné říši se stává osudová až tzv. Ostrovanská revoluce. Jižní část Oleanské říše zasáhla několikaletá vlna such – ta vedla k ohromné neúrodě a hladu v říši. Aby někdejší panovník Olaenu nasytil své hladovějící poddané, rozhodl se uvalit na severní část říše bezprecedentní daně. To se oleanským koloniím nelíbilo a vyhlásily tak samostatnost na říši. Vzniká tak samostatné království Bruen a Alendeer – tyto státy se brzy stávají základem tzv. Janoské federace. Oleanská říše se sice ještě několik let snaží vojensky si znovu podmanit odtrhnuté kolonie, kvůli špatné ekonomické situaci a nespokojenosti obyvatel se tyto snahy však nesetkaly s úspěchem.

Netrvá dlouho a oslabení Oleanské říše využívá Teruelské království, které si bez větších problémů podmaňuje severní část říše. Z té se stává součást království, nynější arcivévodství Maricia. Oleanská říše se následně rozpadá na desítky menších států a městských států, které jsou znovu sjednocené až o necelých sto let později do podoby nynějšího Veronského velkoknížectví.

– Mapa Oleanské říše po tzv. Severní kolonizaci, době jejího největšího územního rozmachu