Doba temna
Před Císařstvím tu byla království. Před královstvími oheň, krev a popel.
– neznámo kdo
Obecné informace
„Doba temna“ je obecné označení pro několik set let trvající období rané lidské historie během které začaly lidé korunovaní zakládat své první osady a městské státy na Kontinentu. Někteří učenci počátek tohoto období spojují s pádem A'e Carãnhilské říše a následnou Velkou migrací lidských kmenů. I přes to, že se z Období temna nedochovalo příliš historických písemností, lidští historici mají za to, že jednalo o nejkrvavější období lidských dějin, během kterého vznikly stovky městských států jen aby byly o několik let později pohlceny či zničeny mocnějšími státy v nekončícím krvavém cyklu boje o hegemonii nad Kontinentem. Je to rovněž období, kdy zpravidla největší moc drželi mágové, černokěnžníci a čarodějní vojevůdci, kteří využívají svou magickou jiskru k upevnění své moci a podrobení si ostatních. V tomto období vznikají některé státy, které budou na další staletí i tisíciletí formovoat lidský svět, jako např. městský stát Teruel, Hebron nebo Oleanská říše, stejně jako organizace jako Řád Padlé hvězdy.
Historie světa
Státy a politika
Během Doby temna vznikají první státní útvary lidí korunovaných. Ty měly charakter především městských států a kmenových svazů. Tyto celky mezi sebou vedly nekončící boje o hegemonii a kontrolu nad severní částí Kontinentu v době mocenského vákua. Politická moc byla často osobní a dynastická, soustředěná do rukou panovníků, kteří vládli pomocí svých družin – vojenských družiníků a rádců. Vláda byla založena na autoritě vládce jako válečníka, ochránce a správce práva. Kvůli tomu se často dostávali k moci magicky nadaní jedinci, kteří měli díky své magické jiskře mocenskou převahu nad ostatními. Bylo časté, že tito panovníci často odvozovali svou legitimitu od svého údajně božského či polobožského statusu. Panovník se často opíral o elity, které mu pomáhly řídit jednotlivé části městských států. Mezi ty patřili např. vysocí úředníci, kteří byli přímo podřízeni panovníkovi a spravovali klíčové oblasti, jako byly finance, armáda nebo veřejné stavby. Důležitou roli měli i regionální správci, kteří spravovali území mimo hradby samotných městských států – správci byli pověřeni řízením menších územních celků, vybíráním daní a správou vojenských jednotek a zajištěním pořádku. V době temna vznikají i první zákony a zákoníky. Zákony byly v tomto období založené na zvykovém právu jednotlivých městských států a kmenů. Soudnictví bylo primitivní, často založené na božích soudech – ordály – nebo přísahách. Výkon práva byl často svěřen do rukou samotného panovníka případně do rukou církve a náboženských hodnostářů.Náboženství
Během Doby temna neexistovalo jedno centralizované náboženství, jak je tomu v přítomnosti s Vírou ve Svatou Stvořitelku a většina lidí uctívala specifické lokální panteony či přírodní bůžky, fetiše a samotné panovníky, kteří se často prohlašovali za bohy či polobohy. Mnohé státy měly teokratickou správu a náboženské insituce byly klíčovou součástí státní správy. Stát a panovník často podporoval náboženské rituály, oběti a výstavbu chrámů, které sloužily jako symboly moci a jednoty. V Období temna vzniká i monoteistické náboženství Víry ve Svatou Stvořitelku na území někdejší největší a nejmocnější říše období temna, Hebronské říše. V průběhu staletí víru přebírají i okolní regiony a to ať už přirozeně, či díky hebronské misijní činnosti. Ke konci Doby temna se v porhédí objevuje postava Archa Teruel, který se prohlašuje za jednoho z archů Svaté Stvořitelky a sjednocuje tamní lidské kmeny pod praporem nově vzniklého městského státu Teruel.Technologie
Zbraně a zbroje
První lidskéí kmeny zpracovávaly především bronz, který postupně nahrazuje železo díky své větší dostupnosti a pevnosti. Postupem času se objevily nové technologie zpracování železa – technika vrstvení železa a uhlíkaté oceli vedly k výrobě pevnějších a pružnějších zbraní. Nejběžnější zbraně zahrnovaly kopí, sekery a meče. Luky a oštěpy se také staly levnými a praktickými zbraněmi. Většina válečníků a vojáků městských států byla oděná do jednoduchých kožených, textilních a vycpávaných zbrojí. Bohatí a elitní bojovníci byli odění do drahých kroužkových, desičkových a později i plátových zbrojí. Řada městských osad těžila z toho, že byla vystavěna na starých carãnhilských ruinách – v nich nalezli lidé nejen staré elfí zbraně a zbroje, ale i staré elfí spisy, které jim daly výhodu a technologický náskok nad ostatními městskými státy a klany – příkladem takového státu je např. Oleanopol.Zemědělství
V Době temn bylo zemědělství hlavním zdrojem obživy a klíčovým pilířem ekonomiky. Většina populace žila na venkově a byla zapojena do zemědělských prací, které se vyznačovaly především soběstačností a naturálním hospodářstvím. Jedním z nejvýznamnějších bylo zavedení těžkého pluhu. Tento nástroj, vybavený radlicí a krojidlem, umožnil efektivní orbu těžkých jílovitých půd. Další důležitou inovací bylo vylepšení postrojů pro tažná zvířata, zejména zavedení nákrčního postroje. V Období temna byl nejčastěji používaný dvoupolní systém, při kterém byla půda rozdělena na dvě části – jedna část byla osévána a druhá ležela ladem, aby se regenerovala. Tento systém však omezoval možnosti zvýšení produkce. Koncem období se začal šířit třípolní systém, který výrazně zlepšil efektivitu zemědělství.Písemnictví
V Období temna písaři využívali zpravidla svitky a pergameny často vyrobené z jemně opracované zvířecí kůže. Ke konci Doby temna se začalo upouštět od dosavadních formátů jednotlivých svitků a začal se hojně používat formát tzv. kodexů – svazku listů svázaných dohromady. Každý svitek a kodex byl psán ručně písaři – většinou mnichy nebo vzdělanci – což bylo zdlouhavé a nákladné. Mnohé knihy, zejména náboženské a magické texty, byly zdobeny iluminacemi – bohatě zdobenými ilustracemi a iniciálami s použitím zlata, stříbra a jasných barev. Centrem vzdělanosti byly především kláštery a věže kouzelníků, jejichž tradice se rozmohla z Gwarienu a jeho Řádu Padlé hvězdy. Tyto budovy zpravidla měla skriptoria, místnosti pro přepisování knih, a knihovny, kde byly uchovávány vzácné texty. Velká část z těchto knih byly v knihovnách připevněny řetězy, tzv. řetězové knihy, aby se zabránilo jejich krádeži.Historické události
Cca 3 700 a. i.
Vznik prvních lidských sídel a Hebronského království
Z počátku období temna pocházejí první historické zmínky o přítomnosti lidí korunovaných na Kontinentu. Historické prameny nehovoří o tom, odkud měli lidé korunovaní na Konktinent přijít, ale církevní dogmata hovoří o tom, že lidé byli dříve archy, kteří byli svrženi na tento svět kvůli hříchům, kterých se měli dopustit ve Stvořtelčiných Zahradách. Kvůli tomu jim měli být sebrána křídla a být svrženi na Kontinent, aby zde odčinili své hříchy. Ať už je pravda jakákoliv, první osadníci lidí korunovaných začali zakládat své první osady a města především v oblasti Porhédské nížiny, nynějšího Lichtenbergského údolí a v oblasti Oleaánského poloostrova. První lidé korunovaní se v této době mají údajně dostávat do častých konfliktů s kmeny lidí popelavých a zbylých městských států A'e Carãnhilských elfů, která přežila rozpad Říše Jitřní hvězdy.Jako jeden z prvních států v Období temna byl založený prastarý Hebron. Legendy hovoří o starověké "Sluneční královně" Lioře, která zavedla svůj lid na Išmarské kopce, kde do posvátné studně zasadila semeno, ze kterého vyrašila posvátná hebronská zlatá jabloň. Někteří z učenců mají za to, že o bájné královně mluví i některé z pozdních textů nalezených v rozvalinách elfích chrámů A'e Carãnhilu – zda se však jedná o tu stejnou osobu je nejisté vzhledem k nepřesnému překladu prastarého elfského jazyka. Ve své době se jednalo o jednoznačně nejvyspělejší a nejmocnější stát – podle legend za to mohla především posvátná zlatá jabloň a její zlatá jablka, která dávala hebronským panovníkům nezměrnou magickou moc. I přes to ovšem, podle většiny historiků, nevedl starý Hebron příliš válek a svůj vliv rozšiřovali především diplomaticky, pomocí sňatkové politiky a misijní činnosti Víry ve Svatou Stvořitelku, která má údajně v Hebronu své kořeny.
V této době dochází k první Gialjské válce. Nedlouho po usazení prvních hebronských osadníků v oblasti Ištmarské vrchoviny a na Ištmarských kopcích se tito osadníci setkávají s kmeny z Gilajských hor. Tyto kmeny lidí smaragdových žili pastaveckým životem v Gialajských horách a uctívali místní fetišistické bůžky. Již není známo proč, ale mezi Hebronskými a Gilajskými propukl konflikt, který v různé intenzitě probíhal následujících několik staletí. Hebronští sice měli navrch díky Magie zlatých jablek, své nepřátele se jim však nepodařilo nikdy ze zrádných a spletitých hor, kde byli Gilajští doma, nikdy zcela vyhnat.
Cca 3 700 a. i.?
Vznik Řádu padlé hvězdy
Není přesně známo, kdy Řád Padlé hvězdy vznikl – většina učenců jeho vznik datuje mezi rozpad saré A'e Carãnhilské říše a ustavením prvních lidských království. Dle pověstí mělo v té době třináct lidských mágů putovat na místo dopadu tzv. Velké létavice, třináctiocasé komety, která měla spadnout na území dnešního Alchenburgu. V průběhu staletí začly lidské kmeny, které se v kotlině hor usadily, čaroděje třinácti věží vyhledávat a s prosbami o pomoc, či ochranu a na konci Doby temná tak vzniká magokratický stát Gwairen.Cca 3 500 a. i.
Vznik městského státu Oleanopol
V Době temna vzniká městská stát Oleanopol, který se stává základem pro vznik Oleanské říše, která si v následujících staletích podmaní většinu západních břehů Kontinent. Oleanopol vzniká na ruinách opuštěného elfského města A'e Carãnhilské říše poblíž úchvatného Alabastrového majáku, Thilivern Nãur. Místní se údajně dostali ke starověkým elfím spisům, které ve městě nalezli – ty jim poskytnuly nezměrné znalosti v oblasti stavebnictví, mořeplavectví, vědy, ale i magie. Tento fakt jim dal obrovskou mocenskou výhodu nad ostatními městskými státy a kmeny veronských souostroví. Díky tomu se městskému státu podařilo přežít Dobu temna jako jednomu z mále lidských sídel a nepodlehnout tehdejším nekončícím dobyvačným válkám.Cca 3 100 a. i.
V průběhu staletí se lidské kmeny Alchenburgské kotliny stávají více a více závislé na pomocí Řádu Padlé hvězdy. Ten této situace využívá a zřizuje magokratický stát Gwairen. Sjednocuje tak pod svou správnou a ochranou všechny neorganizované lidské kmeny a městské státy Stříbrných hor. Státní uskupení v tomto stavu vydrží přes dlouhých 1500 let.
Cca 3 200 a. i.
Založení Gwairenské magokracie
V průběhu staletí se lidské kmeny kotliny Stříbrných hor stávají více a více závislé na pomocí Řádu Padlé hvězdy. Ten této situace využívá a zřizuje na území nynějšího Alchenburgu magokratický stát Gwairen. Sjednocuje tak pod svou správnou a ochranou všechny neorganizované lidské kmeny a městské státy Stříbrných hor. Státní uskupení v tomto stavu vydrží přes dlouhých 1500 let.Cca 2 370 a. i.
Vznik městského státu Teruel
Většina historiků datuje založení městského státu Teruel do pozdní Doby temna. Historici se přou s církevními hodnostáři ohledně detailů založení města i příchodu Archa Teruela – oficiální císařský výklad – zanesený ve svaté knize Liber Orbis – je takový, že Arch Teruel sestoupil ze Zahrad Stvořitelčiných na Kontinent, aby rhédským kmenům vyjevil svátost Stvořitelčinu a vyvedl je z hříchu a Doby temna. Teruel si měl dle výkladu uříznout svá křídla, dát jeho následovníkům napít svaté krve ze svých ran a ze svého pravého křídla vykovat Teruelovu korunu a z křídla levého Teruelův zvon. Korunu měl pak nosit na znamení své moci a božské podstaty a byla následně děděna jeho potomky. Svatý Teruelův zvon byl umístěn do Chrámu svatého Teruela, který nechal Arch zbudovat na místě svého příchodu na tento svět, kolem kterého následně vznikl městský stát Teruel, který se v průběhu staletí přetransformoval na království a následně na císařství, které známe teď.Cca 2 100 a. i.
Vyplenění Os'Edẽnhilu
V pozdní době temna dochází k vyplenění města prvokrevných elfů Os'Edẽnhilu lidskými vojsky Ebelbenu. Os'Edẽnhilští elfové udržovali kontakt a obchod s nově vznikajícími lidskými osadami a státy – především pak s královstvím Ríc Rhéda a Ebelben. Jednalo se o poslední pozůstatky A'e Carãnhilské Říše Jitřní hvězdy. Město bylo vypleněno Ebelbenskými vojsky nejspíš kvůli rozšíření tzv. Edẽnhilské horečky, magické nemoci, která vzala život velké části místních lidských obyvatel. Spolu s městem padla poslední dochovaná živoucí kultura prvokrevných elfů – ty má nyní již většina historiků za vyhynulý národ.Cca 1 750 a. i.
Založení Teruelského království a Wilhelmova tažení
Roku 1 750 před císařstvím je oficiálně přetransformován Teruelský městský stát na Teruelské království. Teruelský městský stát postupně začal výhodnými obchody, sňatky, ale i ohněm a mečem anektovat menší osady, vesničky, dokonce i malé městské státy ve svém okolí. To vedlo k tomu, že městský stát držel veliký počet držav a podrobených území ze kterých rekrutoval svá vojska a odkud vybíral daně. Spolus rostoucí mocí usoudil někdejší teruelský vladař Wilhelm von Teruelem I., že je potřeba správu státu centralizovat a posílit tak vliv Města Teruel na svá území. Dekretem tak vyhlašuje vznik Království Teruel a sám sebe korunuje první teruelským králem. Král Wilhem von Teruel I. nedlouho po restrukturalizaci státu svolává královská vojska a využívá nově nabyté síly Království, aby podnikl řadu vojenských tažení na sousední území a městské státy, které si úspěšně podrobuje. Největší odpor jeho vojenské snažení zaznamenalo na hranicích s někdejším kálovství Braes Fott. Obodbí těchto vojenských výpadů, při kterém se podařilo Wilhelmovi téměř zdvojnásobit velikost Teruelského království je známé jako Železný pochod a král Wilhelm von Teruel I. si díky němu vydobyl přízvisko "Železný".
Doba temna
Komentáře