Liber Orbis

Obecné informace

Kniha Liber Orbis je posvátnou knihou  Víry ve Svatou Stvořitelku. Liber Orbis uznávají všechny Stvořitelčiny církve – neshodnou se mezi sebou však na přesném obsahu knihy – Potomci Hanielovi například, narozdíl od Jáchymitské a Staroslovnné církve, uznávají existenci Archa Teruela, který měl sestoupit ze Stvořitelčiných Zahrad, aby vládl lidskému pokolení.

Obsah knihy

Slova o Stvoření

1. I vesmír byl pustý a prázdný a do té pustoty a prázdnoty přišli dva Pradávní, jež Žena a Muž, Matka a Otec, Stvořitelka a Stvořitel jmenovali se.
2. Z prázdnoty oni dva dílo své veliké učinili. Z nicoty ukuli tvar, temnotu přetavili ve světlo a prázdnotu v lásku, neb jí byli oba plni.
3. A tak stvořili z vesmíru nebesa a stvořili i zemi a i vodstvo stvořili.Všude rozeseli ze své lásky ptactvo a ryby a zvířata a rostliny, aby v jejich díle žili a dobře se jim vedlo.
4. A při velkém díle nápomocni jim byli Nebeští, Archoni. Mitael i Kaleb pomáhali, stejně tak i Jeziel i Daniel. A mnoho dalších jim pomáhalo, až hotové své dílo shledali.
5. A pak ze Stvořitelčina lůna vyšel národ Lidí a království své obydlil, neb jemu bylo stvořeno a neb jemu bylo souzeno. I vládli lidé spravedlivě a čestně na této zemi.
6. Při pohledu na jejich dílo společné Muž k Ženě velkým ohňovým citem vzplál, a tak dopustil se prvního z hříchů, hříchu nejhoršího, když své družky Stvořitelky se násilím zmocnil.
7. Zhrzená a ponížená vypálila Stvořitelka Muži na čelo cejch Strážce a řetězy mu ukovala, kterými pod zemi do Podsvětí ho upoutala.
8. Řetězy chrastil, zmítal Zemí i Nebesy, z vězení svého se ale nedostal. Slova jeho temná a hříšná pronikla na povrch do království lidí a jako plameny Pekel je sžírala.
9. A tak objevily se první vraždy a s myslí zatemněnou i krádeže a lži. A muži se zmocňovali žen cizích i mužů a objevila se závist a smilstvo a války, ty taky propukly a hladomory a potopy.
10. A tak Stvořitelka seslala své Archy a Archony, aby přítrž zvěrstvům těm učinili. A sejmula z Teruela křídla zlatem kovaná a v korunu je přetavila, aby vládl lidem a znovu dobře se jim vedlo.
11. A Stvořitelka promluvila k Lidu ústy svých Archů a přednesla jim Devatero přikázání.

Devatero přikázání

1. Já jsem Stvořitelka, tvá matka a bohyně; já tě vyzdvihla a z nekonečné temnoty stvořila.
2. Nebudeš vzývat jiného boha mimo mne. Nezneužiješ mé jméno, nevezmeš ho nadarmo.
3. Nepodlehneš Strážcovým plamenům. Podlehneš-li, nepoznáš mou milost, jen žár Podsvětí.
4. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.
5. Nezabiješ bližního svého. Vražda je hřích a vrahům se nedostane mé milosti.
6. Nepokradeš. Krádež je hřích a zlodějům se nedostane mé milosti.
7. Nebudeš dychtit po majetku bližního, ani po jeho ženě. Touha a závist je hřích a závistivým se nedostane mé milosti.
8. Nesesmilníš, neulehneš s mužem ani zvířetem, jako bys lehal s ženou. Smilstvo je hřích a smilníkům se nedostane mé milosti.
9. Nevydáš proti svému bližnímu křivého svědectví. Lhaní je hřích a lhářům se nedostane mé milosti.

První válka

1. A plameny strážcovy vysoko šlehaly, vysoko, až do Zahrad a ještě Výš. A tak nespálily jen pokolení lidí, i Archónům křídla upálily.
2. A tak padli hluboko pod zem Arch Jeziel, i Belzeb a Mimiel a Sodom a Narciel pod zem padli a k cejchu Strážcovu přidali se i Liliel a Anael i další.
3. V tom shonu první válka vypukla, ve které archóni proti těm s cejchem Strážcovým válčili. I o duše Lidstva bojovali a zemi zalila krev.
4. I ptal se Mitael, kde potokům krve konce je, a Daniel mu odvětil, že na Nebesích, ve Stvořitelčinných Zahradách, konec války naleznou.
5. Neb je jejich Matka, Stvořitelka a stejně tak Lidí a pokojným a svorným milosrdenství jejího se dostane, tak pravil.
6. A Válka skončila v Zahradách, mnoho Lidí pomřelo i Archónové pomřeli i Démoni. A z krve té Ten s cejchem Strážce nasytil se a do dřímot dlouhých uložil se, ale Plameny Jeho šlehaly dál.

– Archové jsou svržení ze Zahrad do Věčných plamenů Chřtánu Strážcova

Další často citované verše

Čistota duše

1. A tak pravil Kaleb, jehož tvář všichni na Konec uvidí, že mužové jsou děti Strážcovi a ženy zas dcery Stvořitelčiny. A Synům plane Oheň v srdci od pradávna, ale ani Dcery ho nejsou ušetřeny.
2. A tak známo je, že pokolení mužů brány Zahrad uzavřeny jsou, ale aby Klíč Kalebův získali, musí se prokázati. A to mečem v ruce, potem ve vlasech, láskou v srdci.
3. A Dcery zas nesmějí se Stvořitelce ni Kalebovi zprotivit. To je zase jejich úděl, neb všichni kráčí ve Světle s daným údělem. A taková je Matčina vůle.

Soudní dnové

1. A na Konci, až Ten s cejchem Strážcovým okovy své zpřetrhá, Poslední válka povede se na zemi. A všichni budou povolání, aby se zúčtovalo. Duše ze Zahrad navléknou zbroje a i Stvořitelka meč svůj uchopí a všichni společně s Archóny a Archy budou bojovat proti duším Strážcovým a jeho démonům. Tak začne Soudný ten den, až Jonael struny své harfy rozezní. Pak přijde Konec a Drak znovu bude kráčet po zemi.
2. A to věz, Dcero, Synu, Stvořitelka hrdě vyhraje. A v den po Soudném dnu brány Zahrad otevře zlatým klíčem a stromy se rozsemení a Zahrady budou všude a dobře všem se povede. A pak přijde Konec, až Draka mečem svým prokleje.
3. A tak Plameny a Ohně jeho uhasnou. A všem dobře se povede a Zahrady budou všude, i pod zemí i nad ní a na ní taktéž. A jablek bude dostatek a vody a medu a žádné nemoci nebudou a zlata, kolik jen ruce unesou.
4. A Teruel korunu svou sejme a křídla znovu z nich uková a to budou křídla pro Lid. A Lid vzlétne, až Drak konec svůj nalezne. A tak až na Věčnost.

– Soudní dnové a Poslední válka, při kterém Archové se cejchem Strážcovím i Bestie sama, Strážce, dojde svého konce