Město Teruel

Teruel –⁠ město, jehož moc by se mohla rovnat nejednomu ze Svobodných království je místem mnoha kontrastů –⁠ jeho ulice by mohly být dlážděny zlatem, zatímco ale v jeho útrobách trpí chudina a lidská spodina. Zároveň jak krásné, dechberoucí, tak děsivé a ponuré –⁠ tak, jako celé Svaté Císařství.
–⁠ cestovatel Cidril Laatal

Obecné informace

Teruel je město, které se nachází ve východní části Svatého císařství Teruel na břehu řeky Rhédy v arcivévodství Porhédí. Jeho historické centrum se nachází na kopci nad řekou Rhédou, odkud se otevírá impozantní výhled na samotné město a okolní krajinu. Historie města sahá až do starověku Kontinentu, kdy sho měl podle pověstí založit Arch Teruel spolus někdejším městským státem, které následně přerostlo v království a následně i v císařství v jehož podobě Teruel známe dnes. Město je proslulé svými impozantními stavbami a katedrálami, které připomínají jeho slavnou historii a kulturní dědictví města.

Město je obehnáno mohutnými bílými hradbami, kterým dominuje Brána archů, hlavní vstup do města. Při procházce uličkami historického centra města lze vidět mnoho kostelů, klášterů a dalších staveb, které svědčí o jeho bohaté historii a které jsou důkazem toho, že je město sídlem nejen císaři Teruelu, ale i teruelské církve. Teruel je významným obchodním centrem, kde se proplétají obchodní cesty z celého regionu.. Město je také známé svými řemesly, zejména výrobou skla a textilu.

–⁠ Poříčí je nejmodernější čtvrtí města Teruel, proslulé je svou pompézní a architekturou

Městské části & důležitá místa

Altstadt

Altstadt, v obchodnickém jazyce přezdívané Staré město, je nejvýznamnější městskou částí Teruelu. Nachází se zde převážně staré historické budovy, jako je radnice, kostely a kláštery. Ve Starém městě se také nachází nejvýznamnější náměstí města, Rhédské náměstí, které je centrem kulturního a společenského života ve městě.

• Rhédské náměstí: Rhédské náměstí je nejvýznamnějším a nejznámějším náměstím města Teruel. Náměstí jee dostatečně velké na to, aby pojalo tisíce lidí, a slouží k veřejným proslovům, slavnostem i shromážděním. Dříve se na náměstí pořádaly mětské trhy a jarmarky - ty byly ale přesunuty na Großerplatz, Velké náměstí, nedaleko od Rhédského náměsti. Na náměstí se nachází řada bohatě zdobených měšťanských domů, stejně jako Teruelská radnice.
• Socha svatého Teruela: Před radnicí byla vztyčena nadživotní bronzová socha svatého Teruela nesoucího v rukou Teruelův zvon a Teruelova koruna, kterou měl arch ukovat ze svých křídel když se vzdal svého místa ve Stvořitelčiných zahradách, aby mohl vést lidi ke spáse. Před sochou neustále svítí stovky svící, které zde zapalují věřící měšťané a poutníci.
• Teruelská radnice: Teruelská radnice je jednou z nejstarších budov na Rhédském náměstí i v celém městě Teruel. Její čelo zdobí překrásné nástěnné malby vyobrazující příchod Archa Teruela a založení města a někdejšího městského státu. V radnici sídlí Teruelská městská rada a nynější burgomeister Ernst Schreiber.
• Großerplatz: Großerplatz, Velké náměstí, bylo zbudováno poté, co Rhédské náměstí přestalo velikostí stačit potřebám městských trhů a jarmarků. Každý den zde kupci otevírají své stánky a je zde tak k sehnání cokoliv po čem lidské srdce touží - ať už legální, tak údajně i nelegální zboží. Na Velkém náměstí zároveň sídlí Jihoteruelská obchodní společnost.
• Danielův amfiteátr: Danielův amfiteátr je prastaré kolbiště, které vzniklo ještě před příchodem archa Teruela v někdejší osadě na jejíž základě vznikl měststký stát Teruel v době temna. Arch Teruel údajně začal prastarý amfiteátr využívat při proslovech ke svým poddaným a v době temna sloužilo jako místo veřejného shromažďování a slyšení někdejší městské rady. Ve stříbrné době nechal král Daniel amfitétr zrekonstruovat a rozšířit, aby se v něm mohly konat velkolepé rytířské turnaje. K těmto účelům slouží amfiteátr až do dnešních dní – konají se zde nejen turnej svolané teruelským císařem, ale několikrát do týdne i menší zápasy rytířů, válečníků a žoldnéřů pro pobavení městských občanů.

Krondorf

Krondor, nebo také Korunní čtvrť, je bezpochyby nejbohatší a nejúchvatnější částí města Teruel, ne-li celého Císařstvíl. V Krondorfu se nachází teruelský císařský Bílý palác, ze kterého vládne císař Karl Gustaf Eichelberger von Teruel VI. celé říši. Palác dominuje celému městu svými monumentálními bílými věžemi a úchvatnou architekturou hlavní části paláce, která je vystavena na nejvyšším vrchu města Weißerbergu. Jedná se o nejmenší městskou část –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ obývají jí nejbohatší měšťané, šlechtici a významní říští úředníci. Do Altdorfu je většínu roku běžným obyvatelům přístup povolen jen na speciální propustku, kterou kontrolují stráže v hlavním vchodu do čtrtvi, Zlaté bráně.

• Bílý palác: Bílý palác, někdy též Císařský palác, je největším hradním komplexem na sever od Velké pouště. Dlouhodobě je centrem říšské moci, dříve teruelských králů, v posledních staletích teruelských císařů a nyní císaře Karla Gustafa Eichelbergera von Teruel VI.. Palác měl v dávné minulosti údajně nechat postavit sám zakladatel města a říše, Arch Teruel. Palácový komplex nechal před necelými sty lety z původního hradu přebudovat do nynější modernější palácové podoby někdejší teruelský císař. Palác má být údajně tak spletitý, že mu císařské služebnictvo přezdívá "Bílý labyrint".
• Konzulát pro zahraniční věci: V Altstadtu má své sídlo i teruelský Konzulát pro zahraniční věci, jeden z nejvyšších úřadů císařství. Právě v jeho komnatách byla podepsána Smlouva tří, která dala vzniknout Teruelská lize, duchovnímu potomkovi nynějšího konzula Johanna von Hesselta.
• Zlatá brána: Zlatá brána je hlavní branou a vstupem do Korunní čtvrti. U brány zpravidla hlídkují členové městské stráže, kteří kontrolují lidi mířící do čtvrti a Císařského paláce. Do Krondorfu mají povolený vstup jen místní residenti a lidé se speciálním povolením. Za Zlatou bránu je zároveň zakázán vstup všem zvířatům

– Krondorf a jeho císařský palác je nejbohatší a nejopulentnější částí města, neřkuli celého Císařství

Flussufer

Flussufer, někdý též Poříčí, se nachází pod vrchem s Císařským palácem a lemuje jižní břeh řeky Rhédy. Tato část města je známá svými úzkými uličkami, krásnými domy, kostely a bohatou architekturou, kterou financovali bohatí měšťané a obchodníci, pro které se stala městská část domovem. Pořící je rovněž hlavním centrem teruelské magické obce, nachází se zde Měděná věž, sídlo lóže Vynoření a Nazemivystoupení řádu Oculus Videns. Ve čtvrti se nachází také Teruelská císařská univerzita a tzv. Hexenstraße, kde se shlukují teruelští mágové, kouzelníci a alchymisté.

• Lóže Vynoření a Nazemivystoupení: Největší teruelská lóže řádu Oculus Videns sídlí ve věhlasné Měděné věži v teruelském Poříčí. Vztyčena je na jednom z ostrůvo řeky Rhédy, kde měděné tělo věže zkorodovalo do snadno rozpoznatelné zeleno-modré barvy. Na vrchu Měděné věže se má nacházet pod její kupolovitou střechou největší magická observatoř v lidském světě.
• Hexenstraße: Hexenstraße je komplexem několika propletených a stístěných uliček, kde se v průběhu staletí přirozeně začaly shromažďovat nezávislé magické, kouzelnické a alchymistické živly Císařstvíl. Ulička se nachází nedaleko Měděné věže řádu Oculus Videns kvůli které nějspíš také prapůvodně vznikla kvůli vysoké poptávce tamních čarodějů po alchymistických a čarodějných surovinách a službách. V Hexenstraße údajně bují i černokněžníci a uctívači démonických princů, kvůli čemuž je častým cílem Lovců čarodějnic.

Chrámová čtvrť

Chrámová čtvrť je městskou částí, která získala své jméno po řadě svatostánků Svaté Stvořitelky, které v této čtvrti vznikly. Chrámové čtvrti dominuje na kopci posazený Chrám svatého Teruela, největší chrám v Císařství.

• Chrám svatého Teruela: Chrám svatého Teruela je impozantní ukázkou teruelské architektury. Zasvěcen je Archovi Teruelovi, zakladateli města a svaté říše. Pod chrámem se nachází rozsáhlý komplex katakomb v jejichž útrobách mají být uchovány svaté pozůstatky Archa Teruela a relikvie, které nasbírala církev, které mají pocházet z jeho života na Kontinentu. V chrámu také sídlí řád Zvoníků, církevní řád, jimž jediným je svěřena ochrana a péče o Teruelův zvon, posvátný zvon, který měl ukovat sám Arch Teruel ze svého levého křídla - z pravého měl následně ukovat císařskou Teruolovu korunu.
• Teruelské městské hřbitovy: na úpatí kopce na kterém stojí Chrám svatého Teruela se nachází komplex městských hřbitovů. Řada bohatých měšťanů a šlechticů zde nechala vybudovat své rodinné hrobky.
• Dům u Tří dýk: Dům u Tří dýk je hlavním sídlem císařských Lovců čarodějnic. Na jeho nádvoří se vyučil nejeden lovec, zároveň je místem, kde se schází konvenanté Konventu Lovců čarodějnic.

Přístavní črtvť

Příštavní čtvrť získala své jméno po hlavní teruelském doku na řece Rhédě, kde kotví většina obchodních lodí, které městem proplouvají. Její chaotické ulice jsou posety obchodnickými stánky a přístavními tavernami, kde se scházejí místní námořníci a obchodníci.

Unterdorf

Unterdorf, v obchodnickém jazyce Podměstí, je nejchudší částí města. Do většiny jeho uliček se městská teruelská stráž neopovažuje vstoupit a Podměstí je tak v "poklidu" vedena zločineckým sindikátem Rudým bakarátem a jeho čtyřmi gangy, které si rozdělily moc na městskou částí. Proslíchá se, že v nezapadlejších koutech Unterdorfu se schází ve skyrtých svatostáncích uctívači Démonických pánů, nejvíce pak v místních nesčetných nevěstincích přívrženci paní rozkoše L'lilithraz. Rudý bakarát se však proti těmto temným živlům snaží bojovat a oficiálně i odmítá pašovat a dealovat zakázaný peorit, který je spojen právě s démonickými princi.

– Spletité uličky teruelského Podměstí se staly domovem pro městskou spodinu a kriminální živly

Organizace

Mětská rada

Městskou samosprávu tvoří městská rada, která se skládá z významných občanů, zástupců šlechtických rodů, cechů a církevních organizací. Tato rada řeší záležitosti, jako jsou finance, infrastruktura, obchod a řešení konfliktů mezi občany. V čele rady stojí primátor, který je volen členy rady a jedná jménem města v diplomatických otázkách. Primátor také organizuje schůze rady a dohlíží na chod správy. V čele Rady i celého města stojí tzv. burgomeister, nebo též purkmistr. Nynějším burgomeisterem je Ernst Schreiber.

Rudý bakarát

Podsvětí města Teruel ovládá syndikát zločineckých gangů, který se přezdívá Rudý bakarát. Členové bakarátu jsou známí tím, že nosí na oblečení připnutou kartu, která značí jejich příslušnost k jednu ze čtyř hlavních gangů Bakarátu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Srdcím, Kulím, Křížům, nebo Pikům. I přes vnitřní rozbroje byla organizace schopná ovládnout nemalou část města i získat vliv nad částí teruelské šlechty a politických funkcionárů.

Městské cechy

Mětské cechy jsou řemeslnické, obchodnické nebo zájmové sdružení, které ve městě Teruel hají práva a zájmy svých členů, dohlíželo na jakost a cenu výrobků, na výchovu učedníků a skládání mistrovských zkoušek. Ve městě existují stovky cechů, které svým členům nabízejí učňovské vzdělání a možný kariérní postup – často za nemalé vstupní a členské poplatky. Vstup do cechu dává jednotlivci šanci získat teruelské městské občanství bez kterého nemůže vlastnit nemovitý majetek v městských zdech. Cechy nabízejí svým členům různé výhody, od penzí a stipendií až po dohazování a vdovské fondy.
Cechy si nad městskou jurisdický vydržují poměrně vysokou nezávislost. Uvnitř cechů fungují vlastní zákoníky a právní předpisy. Některé cechy jsou dostatečně mocné na to, aby se téměř zcela vyhnuly aspektům městského práva a získaly právo soudit své vlastní členy soukromými prostředky, pokud jsou obviněni z profesionálního pochybení. Aby mohla mít oficiálně status cechu, musí být organizace zapsána na Občanském seznamu Teruelu, který spadá pod správu Teruelské městské rady - ve městě však existuje i řada neoficiálních a městem neuznávaných cechů.
Mezi největší, nejznámější a nejvlivnější cechy patří:

• Lihovarnických cech
• Řeznický cech
• Tiskařská kompanie bratří Yogifssonů
• Cech výtvarných umění a řemesel
• Čestný cech fyziků
• Právnický cech
• Korunní cech zbrojířů
• Kamenický cech
• Obchodnický cech Mercatura
• Cech trpasličích inženýrů
• Pekařský cech
• Hrobařský cech
• Cech kožedělců
• Zlatnický cech
• Cech svobodných žoldáků

Císařské město Teruel

Erb: Stříbrná barva archů s teruelským lvem a symbolem Svaté Stvořitelky na modrém poli reprezentující řeku Rhédu
Pán: Císař Karl Gustaf Eichelberger von Teruel VI.
Rychtář: Purkmistr Ernst Schreiber