Johann von Hesselt

"Hesseltové toho pro Císařství udělali tolik, že bych ani vteřinu neváhal a sám bych jim Stvořitelčinu korunu předal, neměl bych-li potomků."

– Císař Karl Gustaf Eichelberger von Teruel VI.

Obecné informace

Kníže Johann von Hesselt je teruelským šlechticem a konzulem pro zahraniční záležitosti, blízkým poradcem císaře, který silně zasahuje do zahraniční politiky Císařství. Spekuluje se, že záměrně vyvolal konflikt o Dolnohradsko i rivskou občanskou válku.

Rodina

Rod von Hesseltů je starou knížecí rodinou, která spravuje Hesseltské panství a přilehlé knížectví ležící na západě jortlandské části Teruelu. Von Hesselti byli známí jako strážci Soumračného průsmyku, kterým vede cesta z jižní části Jortlandu do severní. Kvůli tomu také mají na svém rodovém erbu černého lva držícího dva zlaté klíče. Modré pole pak symbolizuje četná jezera a mokřady, která se v hesseltském panství nacházejí. Rod von Hesseltů je však v současné době na pokraji vymření. Stárnoucí kníže Joahnn je posledním živým členem hlavní větvě hesseltského rodu a v jeho pokročilém věku již není naděje, že by kdy zplodil potomstvo. Ještě za jeho života se vedou četné spory o jeho nemalé dědictví a o to, kdo hesseltská panství získá po jeho smrti.

Život

Mládí

Johann se narodil do rodiny knížete von Hesselta, zámožného pána panství na západě jortlandské části Teruelu. Johannova matka Barbora zemřela měsíc po porodu. Johann byl vychováván svým otcem a služebnictvem jako nejmladší ze tří sourozenců. Nejstarší sourozenec Abraham se měl po svém otci stát hesseltským knížetem a sestra Barbora, pojmenovaná po své matce, měla být provdána některému z jortlandských pánů. Přes hesseltské panství se však v Johannových šesti letech přehnala epidemie spalniček, kterou ze všech tří sourozenců přežil pouze Johann. Do svých sedmnácti let je učen šermu, ke kterému však nikdy neprojevil veliký talent. Čas raději trávil s dvorním mistrem, který se staral o jeho politické a správní vzdělání. V sedmnácti je díky konexím svého otce na císařském dvoře přijat do Císařské fiskální kanceláře, kde začíná svou slavnou úřednickou kariéru.

Císařská fiskální kancelář

Mladý Johann se v Císařské fiskální kanceláři projevil jako nadaný finančník a především jako výřečný a přesvědčivý politik. Při svém působení v Kanceláři si přičichl k zákulisí mocenských her, spolupracoval na teruelské měnové politice a na investicích císařské pokladny. Díky svým schopnostem rychle stoupá po kariérním žebříčku a již po osmi letech ve svých pětadvaceti letech se dostává do čela celé Kanceláře. Na tomto postu získává mnoho kontaktů u teruelských i zahraničních pánů a začíná sledovat i svoje osobní zájmy.

Manželství a ovdovění

Při jedné ze svých četných pracovních cest se mladý Johann setkává se svou budoucí nastávající Veronikou, dcerou jednoho z porhédských pánů. Po svém návratu do Kanceláře si s Veronikou udržuje kontakt milostnými psaními a po několika měsících vyráží na dvůr Veroničina otce a žádá ho o ruku jeho dcery. Souhlasí a ještě tentýž měsíc probíhá svatba. Novomanželé se vracejí do Hesseltova rodiště, kde se spolu nějaký čas pokoušejí o početí. Po roce se zadaří, ale Veronika při porodu mrtvých dvojčat umírá. Johann von Hesselt se následně naplno vrací ke své práci v Kanceláři. Po třech letech umírá i starý kníže von Hesselt a Johann se vrací zpátky do hesseltského panství, aby svého otce pochoval. Na ceremonii se setkává s císařem, starým přítelem zesnulého knížete. Oba šlechtici si padnou do oka a Johannovi je nabídnuto místo císařského konzula pro zahraniční záležitosti.

Konzulát pro zahraniční záležitosti

Již jako kníže von Hesselt se Johann stává císařským konzulem pro zahraniční záležitosti. V této funkci upotřebí svoje zkušenosti z Císařské fiskální kanceláře stejně jako svou síť kontaktů a přátel. Často vyjíždí na zahraniční cesty, kde se setkává s cizáckými pány i zámožnými kupci.

Do povědomí širší veřejnosti se dostává po úspěšných vyjednáváních s představiteli Quen’dareeské republiky po událostech na jihovýchodě Císařství, kdy necelý tucet elfích lodí pod Quen’dareeskou vlajkou unesl teruelské rolníky na prodej jako otroky v elfí republice. Přestože quen’dareeská vláda tato nařčení odmítala, podařilo se von Hesseltovi vyjednat výhodné obchodní smlouvy jako „omluvu“ za způsobené nepříjemnosti. Když císař vidí, jak dobře si von Hesselt ve své funkci vede, pravomoci Konzulátu pro zahraniční záležitosti rozšiřuje.

Rivská občanská válka

Von Hesselt o sobě dává opět vědět, když navštěvuje samozvaného rivského krále Božimira II. Lonskiho a jménem mu slibuje pomoc v boji proti jeho otci, rivskému králi Ištvánovi. Taktéž se šíří spekulace, že von Hesselt byl s Božimirem dlouhodobě v kontaktu, když byl tehdy ještě rivský princ na učení v Teruelu. Dokonce se ozývají hlasy, které tvrdí, že von Hesselt celý rivský převrat s Božimirem zosnoval, aby rozšířil sféru vlivu Teruelu. Tyto zprávy však císař dementoval jako propagandistické snahy Alchenburgu.

Spojení Teruelské ligy

Dalším z významných počinů knížete von Hesselta je pomoc při vyjednávání po válce o Dolnohradska. Sám von Hesselt se setkává se zástupci většiny mocností a řeší budoucí počínání Císařství. S Veronou a Lorthenem za pomoci císařských diplomatů podepisuje takzvanou Smlouvu tří, která zaručuje vzájemnou vojenskou, politickou a ekonomickou pomoc mezi těmito třemi mocnostmi, a de facto znamená začátek toho, co je dnes známo jako Teruelská liga. Na to část Svobodných království reaguje uzavřením Svobodné smlouvy. Propuká druhá velká válka, ve které se kníže dodnes silně angažuje a rozehrává divoké politické hry. Důležitou figurkou na Hessetově pomyslné šachovnici se stává i maršál císařské armády Otto von Kriek.

– Panství Von Hesseltů je obklopeno řadou klidných jezer a rybníků

Kontroverze

Kníže von Hesselt je proslulou figurou i daleko za hranicemi Císařství. Je znám jako skvělý politik, často však i jako bezpáteřní manipulátor. Často je viněn ze způsobení rivském převratu i vypuknutí druhé velké války, žádné z těchto domněnek však nebyly nikdy prokázány. Jedni von Hesselta považují za starého, vetchého úředníka, druzí zase za proradnou teruelskou lasici. Je znám také kvůli svým konexím u Josefínského řádu, kterého je údajně členem. Tato nařčení však vytrvale popírá.

Kníže Johann von Hesselt

Pohlaví: Muž
Věk: 87
Funkce: Kníže hesseltský, císařský konzul pro zahraniční záležitosti
Příslušnost: Teruel, Konzulát pro zahraniční záležitosti, Josefínský řád (údajně)
Rodina: Ovdovělý, bez potomků
Rodový erb: Černý lev ve zlaté zbroji držící dva překřížené zlaté klíče na modrém poli