Lovci čarodějnic

"Jsme Kalebovy váhy! Jsme Danielův meč! Jsme Amalonovy okovy! Jsme Stvořitelčin soud a světlo v temnotě!"
– bývalý konvenant Dereck "Medúza" Lohn po reformaci Lovců

Obecné informace

Lovci čarodějnic jsou organizací úzce spjatou s Teruelským císařstvím a Církví Svaté Stvořitelky. Jejím prvotním účelem byla eliminace peoritu, rouhačských náboženství a temných magických umění v lidských královstvích – převážně však v Teruelu. Lovci si díky jejich nevybíravým způsobům vysloužili neblahou pověst krvežíznivých zabijáků a samozvánců kvůli které se jich naprostá většina běžných poddaných k smrti obává. V posledních desetiletích navíc kolují vzkazky, že teruelský císař, jeho konzulové a církevní hodnostáři začali využívat služeb Lovců k vyřizování si osobních sporů a likvidaci politické konkurence.

Historie

Založení

Spolek Lovců čarodějnic vzniká kolem roku 1100 před Císařstvím v tehdy ještě Teruelském království. Po pátých ungarských nájezdech se společně s nájezdníky do Teruelu dostává velké množství peoritu. Ten brzy proniká na černý trh, kde je jednak ceněn jako silný halucinogen, jednak jako černokněžnická matérie. Tehdejší král tedy vybírá skupinku nejlepších vyšetřovatelů a dává dohromady organizaci, která užívala kódové jméno Lovci.

Peoritová krize

Širší přístup k peoritu způsobil v Teruelu nárůst zájmu o temnou magii. Počet incidentů spojených s jakýmkoliv druhem magie exponenciálně vzrostl. Lovci díky tomu získali nové pravomoci a začali těsněji spolupracovat s církví. Už jen nerozkrývali peoritové podsvětí, teď museli i lovit a trestat černokněžníky a čarodějnice. Přijali jméno Lovci čarodějnic.

Působení

V současné době se Lovci starají především o lov podvratných živlů v čarodějnické obci. Zároveň se starají o problémy způsobené bytostmi, se kterými si panští vojáci nedokáží poradit. Lovci také průběžně rozkrývají kriminální činnost spojenou s magií a peoritem. V posledních sedmi letech se také silně angažují v druhé velké válce , ve které jsou často vysíláni přímo na frontu, kde likvidují čaroděje Svobodné smlouvy .

Před začátkem druhé velké války působili Lovci více mezinárodně – umožňoval jim to politický konsenzus lidských vládců, obecná nedůvěra vůči černé magii i silná náklonost církve Svaté Stvořitelky . V posledních desetiletích byly ovšem lovci zdiskreditováni svými údajnými vraždami ne-čarodějnických civilistů a politiků. Poslední kapkou bylo vypuknutí druhé velké války po kterém jsou Lovci ve většině Svobodných království osobami nežádoucími.

Organizace a aktivity

Lovci čarodějnic si zakládají na anonymitě. Jen někteří z čelních představitelů odkryli své jméno a tváře pro účely teruelské propagandy. Řadoví členové užívají při misích masek a heslových jmen založených na zvířecích jménech. O aktivitách Lovců rozhoduje Konvent, nejvyšší lovecký orgán. Ten se sestává ze sedmi konvenantů. Konvent rozhoduje o větších akcích, na které jsou agenti vysílání a v případě porušení stanov slouží jako správní orgán. Konvent je jmenován přímo císařem jakožto nejvyšším představitelem církve.
Lovci čarodějnic sídlí v Domu u Tří dýk v císařském městě Teruel, kde se učí noví exekutoři a kde se pravidelně schází Konvent Lovců čarodějnic. Velká část exekutorů a invkizitorů pak operuje v utajení v terénu – především pak ve městech a na venkově Teruelu – císařství má ovšem smlouvy s Lorthenem, Veronou a Svobodnou čtveřicí a Lovci čarodějnic tak často operují i v těchto státech. V minulosti se příležitostně Lovci čarodějnic po domluvě s místními vladaři a církví vydávali i za hranice císařství a spřátelených zemí do severních Svobodných království. Od této praktiky bylo ovšem po zvýšení mezinárodního napětí a propuknutí Druhé velké války oficiálně upuštěno.

Struktura

Struktura Lovců čarodějnic je dělena na vojenské a nevojenské, tzv. laické, hodnosti.

Vojenské hodnosti

Exekturoři – Nejnižší vojenskou hodností Lovců čarodějnic jsou tzv. exekutoři – vykonavatelé církevního práva. Přímo se zodpovídají Inkvizitorům a Konventu. Jsou trénování v centrále Lovců čarodějnic v tzv. Domě u Tří dýk ve městě Teruelu, kde tráví i většinu času, dokud nejsou povolání Inkvizitory při zahájení procesů proti čarodějnicím a dalším temným mocnostem. Exekutoři jsou často verbování mezi nezletilými mladíky, často i mezi dětmi, jejichž rodičům Lovci čarodějnic nabízejí nemalou finanční protislužbu, nebo mezi osyřelými dětmi po popravených čarodějnicích.
Inkvizitoři – Inkvizitoři jsou vojenskou hodností Lovců čarodějnic. Inkvizitoři velí družinám exekutorů, které skládají vždy při výkonu práva a při inkvizičních taženích proti čarodějnicím a černokněžníkům. Mezi soudobé nejznámější inkvizitory patří Siegfried Geis, který se v posledních letech zapojuje do Druhé velké války v Rivě, kde vede skupinu exekutorů v řadách Teruelské císařské armády. Z řad exekutorů jsou zpravidla volení budoucí členové Konventu.
Kovenanté – Vedení Lovců čarodějnic je sdruženo v tzv. Konventu – členové Konventu jsou pak přezdíváni Kovenanté. Konvent rozhoduje kolegiálně, nicméně v posledních letech faktickou moc v rámci jeho struktury převzal Johanes "Plazivec" Sackwebers. Současný Konvent představují tito konvenanté - Plazivec (Johanes Sackwebers), Můra (Nicholaus D'Aboville), Krakatice, Sasanka, Tasemnice, Veš, Krysa a Chřestýš. Jména a totožnost většiny Kovenantů Lovci utajují – výjimky tvoří např. Johanes Sackwebers, Nicholaus D'Aboville, či Noyzek Rissberg, které struktura Lovců a Teruel využívá v rámci své propagandy coby národní hrdiny, či k odstrašení.

Laické hodnosti

Familiáři – Familiáři jsou nejčastějšími laickými pomocníky Lovců čarodějnic. Jedná se o civilisty, jejichž totožnost je zpravidla utajovaná, kteří slouží jako tajní informátoři, ochránci inkvizitorů a zprostředkovatelé důvěrných zpráv. Jsou často rekrutováni z řad šlechty, měšťanů nebo místních úředníků. Familiáři mají právo označovat podezřelé osoby a účastnit se vyšetřování, přestože nemají pravomoc sami někoho zatknout nebo soudit.
Prokurátoři – Prokurátoří jsou úředníky Lovců čarodějnic, kteří zastupují organizaci během soudních procesů jako hlavní žalobce. Jejich úkolem je obhájit obvinění proti podezřelému, shromáždit důkazy a argumentovat ve prospěch jeho odsouzení. Veliká část, podle některých většina, čarodějnických procesů ovšem probíhá bez řádného soudu a tím pádem de-iure nelegálně. Soudní spory se většinou vedou v případě, že je z čarodějnictví nařknut člen šlechty či bohatšího měšťanstva.
Cenzoři – Cenzoři jsou úředníci odpovědní za kontrolu za kontrolu knih a spisů, které mohou obsahovat heretické myšlenky nebo zakázaná učení. Pravidelně prověřuje tiskárny, knihovny a osobní sbírky duchovních i světských učenců. Mají císařské pověření takové spisy zabavovat, schraňovat, či likvidovat.

Významné osoby

Johanes "Plazivec" Sackwebers

Johanes je v současné době neoficiálním velitelem celé organizace Lovců čarodějnic. Je sice pouze jedním ze sedmi členů Konventu, kteří mají stejné pravomoci, díky jeho přátelským vztahům s císařem však má v rámci Konventu de facto hlavní slovo. Jde o staršího veterána teruelské armády, který se ve svých středních letech přidal k Lovcům, a od té doby se proslavil jako lovec magických bestií.

Sackwebers je držitelem jedné z mála střelných zbraní v držení lidí. Dostal ji od trpasličího théna jednoho z teruelským karheimů za to, že pevnost zbavil hnízda vrzačů. Zbraň nese jméno Polibek a za léta užívání se stala Sackwebersovou oddanou společnicí v boji s nestvůrami.

Nicholaus "Můra" D'Aboville

Nicholaus je druhým nejznámějším členem Lovců. Lovec původem z Veronského velkoknížectí je uznáván jako teoretik mystických umění a jako jeden z nejlepších alchymistů své doby.

Noyzek "Chřetýš" Rissberg

Kovenant Noyzek, původem z arcivévodství Jortland si vysloužil neblahou pověst kvůli své zákeřnosti a krutosti. Ve známost vešel především před pár lety kvůli událostem tzv. Freiwaldských jatek, kdy spolu se skupinou lovců čarodějnic vypálil astarské město Freiwald kvůli jeho údajnému napojení na temné mocnosti.

Siegfreid Geis

Siegfried Geis je řadovým členem Lovců čarodějnic, rodilým Teruel a nadaným a cílevědomým žákem a Noyzeka Rissberga. V posledních letech se účastní druhé velké války po boku Otto von Krieka. Účastnil se východní bitvy na Gowerské řece na hranicích Lorthenu a Raveny. Před nedávnem se účastnil i bitvy u Popravčího vrchu, kde měl údajně vzít život alchenburgského generála Svobodné smlouvy barona Albera Bacha, čímž si měl údajně vydobýt přízeň Otto von Krieka a Konventu Lovců čarodějnic.