A'e Carãnhil

"Budiž Teruelu osud starých elfích zemí připomínkou, že tok času se neptá, kolik má zlatých mincí. Kolik vyhrál válek. Kolik svatostánků vztyčil – čas nakonec v prach a ruiny promění i císařský trůn a Stvořitelčinu korunu."
– kniha Stručné pojednání o historii Kontinetu

Obecné informace

A'e Carãnhil – volně přeloženo ze staré elfštiny jako "Říše Jitřní hvězdy" – bylo elfí císařství, které se v době své největší slávy rozprostíralo po většině Kontinentu. Podle řady historiků šlo o nějvětší známý státní celek v historii známého světa. Před několika tisíci lety se však říše z neznámých důvodů rozpadla a z kdysi nejmocnější říše známého světa zůstaly pouze útržkovité zmínky v prastarých trpasličích spisech a sutě kdysi dech beroucích paláců a svatyň.

Politika

O politickém uspořádání A'e Carãnhilské říše toho není příliš známo. Většina historiků má ovšem za to, že – vzhledem k rozloze říše – se nejspíše jednalo o federativní, či konfederativní stát rozsáhlých městských států a palácových komplexů. Jedny z mála dochovaných písemností o elfí říši se nacházejí v trpasličích letopisech. Ty, které nepadly za oběť zubu času, hovoří o rozsáhlém konfliktu mezi elfí říší a trpasličími karheimy. O průběhu, ani výsledku války však nepřežily žádné zmínky.

Společnost

Obyvateli A'e Carãnhilu byli tzv. prvokrevní elfové – předkové nynějších Vysokých a nejspíše i Carských elfů. O jejich kultuře se toho příliš nedochovalo. Nalezené památky a artefakty ovšem dokazují, že byli technologicky i kulturně vyspělým národem. Architektura, zbraně, zbroje i šperky byly precizně a umně dekorovány způsobem, jehož kvalitě se doposud žádnému soudobému řemeslníkovi nepodařilo ani přiblížit. Všechny dochované budovy byly zbudovány ze specifického druhu mramoru, který se nachází pouze ve Veroně a arcivévodství Maraux. To dle historiků dokazuje, že staří elfové museli mít rozsáhlou a kvalitní síť silnic a přístavů. Dle mágů byly navíc Carãnhilské budovy stavěny na magicky potentních místech. Za zmínku jistě stojí i jejich často nápadná blízkost vodním plochám a místům s podmínkami vhodnými pro pozorování noční oblohy.

V úzkém okruhu historiků se má za to, že si A'e Carãnhil zotročil některé z původních lidských kmenů. Jedná se ovšem spíše o okrajovou teorii. Samotná představa, že se lidé kdy dostali do kontaktu se carãnhilskými elfy navíc odporuje církevním dogmatům v Liber Orbis.

Magie

Carãnhilští elfové byly dle dějepisců experty v magických uměních – to dokládají nejen magické runy a očarování, kterými jsou nezřídka kdy opatřeny prastaré carãnhilské šavle a zbroje, ale i architektura elfích měst a paláců. Ty by bylo nemožné podle soudobých stavitelů a architektů bez vynaložení značné magie zbudovat. Zdá se, že prvokrevní chápali hvězdy, coby zdroj magické energie.
Carãnhilské artefakty jsou díky jejich mistrovskému řemeslnému zpracování a častým očarování oblíbeným cílem vykradačů hrobek. Zbraně, zbroje i další magické předměty prvokrevní elfové vytvářeli ze Stvořitelčina stříbra, kterému staří elfové přezdívali hvězdné sklo.
Ze stejného materiálu vytvářeli tzv. indoIûrské kameny, „indolûr mírion“, ve volném překladu „zrcadla vzpomínek“. Díky postupu, který je již časem zapomenut, získalo hvězdné sklo při tvorbě kamenů mléčně průzračnou barvu a křehkost podobnou přírodním krystalům. IndoIûrské kameny carãnhilští elfové využívali jako schránky vědomostí a informací – jeden takový kámen mohl nosit více vědomostí než stovky lidských knih dohromady. Nejspíše byly nesmírně složité a nákladné na výrobu – i kvůli tomu se jich do dnešního dne dochovalo jen několik málo jednotek a mezi sběrateli i učenci jsou velmi žádané kvůli jejich vzácnosti i prastarým vědomostem, které v sobě dodnes skrývají.

Jazyk

Jazyk prvokrevných elfů se doposud nepodařilo zrekonstruovat. Má se všeobecně vzato, že zněl podobně nynější elfštině z Quen'daree – čemuž nasvědčuje i veliká podobnost užívaných písmen – Quen'dareejší elfové ovšem v dochovaných prvokrevných textech souvisle číst nedokáží. Řada slov je sice podobná, či totožná, pro porozumění naprosté většiny textů to však nestačí. Jazyk starých elfů se díky tomu stal oblíbeným oříškem, který se nejeden z žijících jazykovědců snaží rozlousknout.

– byť z Carãnhilských paláců a svatyň zbyly jen ruiny, dokázaly si zachovat svou velkolepost a monumentálnost

Známé památky

Pelentor Carãnhil

Pelentor Carãnhil, podle některých učenců v překladu "Jitřní zahrady", jsou prastarými elfími ruinami A'e Carãnhilské elfí říše v západních horách Ravenského království. Jedná se o jedny z největších staroelfských památek Kontinentu z nichž dnes zbyly již jen základy, mohutné sloupy, které měly zahrady podpírat, a přilehlé elfí akvadukty. Podle učenců měly být Jitřní zahrady být postaveny na umělých terasách, které byly podpírány obrovskými kamennými sloupy a zdmi. To mělo zajistit, že zahrady zůstanou viset ve vzduchu a nebudou postaveny přímo na zemi. Měly do vést zavlažovací systémy, akvadukty, které do zahrad přiváděly vodu z pramenů z přilehlých hor. Stupňovitá struktura zahrad měla poskytovat dojem, že jednotlivá patra zahrad vystupují nad sebe a ze kterých měly vyset exotické rostliny a stromy. Učenci se dodnes přou, jakou měly mít zahrady účel - někteří se domnívají, že šlo o chrám jedné z elfích bohyň, jiní míní, že šlo o park či letní sídlo elfích šlechticů určené k odpočinku.

Thilivern Nãur

Thilivern Nãur, běžně překládaný jako Alabastrový maják, je prastarý elfí maják A'e Carãnhilské říše. Nachází na poloostrově v nynější veronském městě Oleanopol, které bylo vystaveno v počátcích Oleanská říše na základech starého carãnhilského města. Na vrchu majáku již od pradávna hoří magický oheň, který osvětluje přilehlou Oleanopol, a který je údajně za dobrých podmínek vidět i v odlehlém Morwenu. Učenci se dodnes neshodnou, jaký měl mít původně maják účel –⁠ teorii, že šlo o prostý maják odporuje fakt, že v něm původní oleanští osadníci nalezli elfí náboženské a magické spisy. Většina z nich již skončila černými zdmi Sardoské univerzity.

Os'Edẽnhil

Os'Edẽnhil, do obchodnické řeči překládané jako "Říční město" je prastaré carãnhilské město, jehož trosky dodnes stojí v nynějším Porhédí Teruelského císařství na soutoku řeky Tisu a Rhédy. Je jedním z posledních městských států, které přežilo pád Říše Jitřní hvězdy až do druhé poloviny Doby temna – z této doby pocházejí historické záznamy, které nasvědčují tomu, že Os'Edẽnhilští elfové udržovali kontakt a obchod s nově vznikajícími lidskými osadami a státy – především pak s královstvím Ríc Rhéda a Ebelben. Město doznalo svůj konec v druhé polovině Doby temna, kdy bylo nejspíš vypleněno Ebelbenskými vojsky kvůli rozšíření tzv. Edẽnhilské horečky. Dodnes je město považované za prokleté a kvůli údajnému výskytu přízraků si obchodníci proplouvající troskami města najímají pro ochranu žoldnéře a dobrodruhy.

Annú'Alagos

Annú'Alagos je prastaré elfí město na území dnešního Bruenu poblíž svobodného města Arbor. Elfí město se nachází jen několik desítek minut cesty od přístavního města. Annú'Alagos je z většiny ponořené pod vodou Arborské zátoky. Její vyčnívající věže se staly osudnými nejedné proplouvající lodi. O ruinách města se mezi arborskými námořníky šíří řada pověstí a pověř, včetně údajně přítomnosti mořských sirén či přízraků.

Náboženství

Hvězdy nehrály roli jen v carãnhilské magii, ale i v náboženství starých elfů. Elfové nejspíše uctívali panteon třinácti bohů – do jisté míry podobný tomu Quen'dareeskému – který si rovněž spojovali s magií a mysticismem hvězd. Veliká část dochovaných staveb jsou právě chrámy a svatyně zasvěcené jednotlivým bohům starého panteonu. Nad panteonem třináctky dle učenců měla panovat entita, tzv. Eiaela, která měla přebývat ve světe hvězd za noční oblohou. Eiaele byla ztotožňována s přírodními a fyzikálními zákony a nejspíš uctívána coby stvořitelka světa a prvokrevných elfů. Eiaela měla shlížet na svět, kterému vládla dvanáctka bohů, tzv. Neumírajících, Alalvã. Mezi dvanáctku patřily.

Carãnhilský panteon

• Eiaela – bohyně stvoření, božských principů a zákonů života a světa

Dvanáct neumírajících

• Velãrion – Zjevení, poutnictví, duchovní transformace
• Nerevãlen – Jednota, čest, spravedlivý boj, vůdcovství a věrnost
• Delysien – Řemeslo, pokora, posvátná pracovitost, asketismus
• Olymarin – Řád, povinnost, vzdělání, spravedlnost, posvátná byrokracie
• Filiẽlmyt – Svoboda, volnost, důvtip, ranní vítr
• Merãlyth – Mír, diplomacie, harmonie
• Rilmú–Iar – Dědictví, paměť, sny
• Seralyne – Filosofie, krása, láska, umění
• Mirielwen – Milosrdenství, léčení, ochrana, příroda, mateřství
• Lyrielle – Přežití, hrdost, vzdor, vytrvalost, lov
• O'Thalanar – Čas, změna, smíření, smrt, soumrak a úsvit
• Yansarẽth – Moudrost, rozjímání, magie, svaté pochybování

Říše A'e Carãnhil

Politika

Politický systém: císařství
Založeno: neznámo
Vladař: neznámý

Vztahy

Nepřátelé: původní trpasličí říše

Společnost

Populace: neznámo
Náboženství: původní elfský panteon

– Carãnhilské artefakty jsou velmi žádaným zbožím – kvůli vykrádačům hrobů jich však mnoho nezbývá