Rostliny a houby

Luční byliny

Jařenka

Jařenky jsou drobné cibulovité byliny s bílými kvítky, které zpravidla rostou po větších skupinách a trsech. Jařenky mají rády vysokou vlhkost a proto planě vyrůstají především v předjaří, kdy tají ledy a zimní sníh. Staré lidské kmeny právě podle rozkvětu jařenek měli poznat, že končí zima a začíná předjaří a údajně měli spojovat přítomnost jařenek s požehnáním od Svaté Stvořitelky.

Oculurie

Oculurie, někdy také lidově přezdívaná vidnatka, je vysoká květina s modravě bílými květy, které připomínají kulaté chomáčky jemné jehněčí vlny. Kadidlo z jejího drřevnatého stonku údajně může po spálení posílit spiritistické schopnosti a jasnost vizí a proroctví. Je tedy hojně využívaná okultisty, mágy, kartářkami a vědmami.

Liberfinium

Liberfinium je vzácná rostlina s výrazným černo-fialovým květem. Právě okvětní lístky jsou důvod, proč je ceněná mezi alchymisty, kteří jsou z nich schopní vyvařit protijed na většinu známých jedů. Má až omamnou vůni, která připomíná vůni medu s citrusovým nádechem.

Lesní byliny

Slzenka lesní

Slzenka lesní, někdy přezdívaná Slza lesa, je velmi vzácná bylina, která zpravidla roste osamotě. Je známá svým výrazným modře zbarveným květem ve tvaru obráceného zvonu do kterého lapá rosu. Slzenka má údajně růst na místech, kde smrti lesních duchů a prastarých stromů nebo na místě lesních požárů. Někteří lidé věří, že voda z jejího květu má magické, léčivé účinky. Vyskytuje se ve všech lesích Kontinentu – kvůli jejímu rozsáhlému lesnímu porostu však nejčastěji v Raveně, kde je místními druidy považována za posvátnou.

Koločút

Koločút je tmavě fialová jedovatá květina. Přirozeně se nachází především v Raveně, Corrien Benu, Porhédí, Boranu, Jortlandu, Haagenu a východním Alchenburgu. Hlízy koločútu jsou často požívány kvůli jejich halucinogenním účinkům, především pak druidy Zelené hory a haagenskými šamany při magických a náboženských rituálech. Koločút se však díky svým účinkům dostal i mezi prosté obyvatelstvo – pro ty je však často nebezpečný kvůli hrozbě předávkování kvůli obtížnému dávkování.

Mokřadní byliny

Bažinná tráva

Bažinná tráva je nenápadná rostlinu s výrazně zelenými, dlouhými, špičatými listy, které vyrůstají v trsech ze země a to především ve vlhkých a bažinatých oblastech. Bažinná tráva se běžně trhá a pokládá pod jazyk, kde uvolňuje své omamné látky. Chuťově je hořko-sladká a navozuje stavy uvolnění a lehce ulevuje od bolesti. Byť nemá na lidský organismus příliš veliký efekt, je poměrně návyková. Asy'Yrští začali bažinnou trávu sušit a následně kouřit v klasických dřevěných a vodních dýmkách. Látky v ní obsažené se tak uvolňují do těla výrazně rychleji a daleko silněji. Z Velké pouště se tento trend v posledních padesáti letech dostal i do severních lidských království a elfského Velkocarství. Způsob zpracování sušených listů bažinné trávy není jednoduchý a ty jsou tak poměrně drahé.

Horské byliny

Vřesalka červená

Vřesalka červená je vřesovitá rostlina, která roste především ve vyšších nadmořských výškách středního pásu. Vřesalka je nízkorostoucí keř dorůstající do výšky 20 až 50 centimetrů, nebo vzácně až jednoho metru rostoucí na výsluní a v polostínu. Je známá svým rudě červenými květy a pronikavou, leckdy až nepříjemnou nasládlou vůní. Právě díky své vůni je často využíván kněžími Svaté Stvořitelky coby palivo do kadidel při náboženských rituálech a alchymisty a krysaři, kteří vřesalku pálí a jejím zápachem vyhánějí menší hlodavce i větší zvěř.

Stromy

Lignavír

Lignavír, někdy též přezdivaný "hadí hnízdo" je vzácný strom rostoucí především na pobřežích Verony, Maricie, na Mrtvém břehu Velké pouště a v severní části republiky Quen’daree. Byť jsou jeho bílé drobné květy ceným alchymistickým léčidlem, je často považován za prokletý. Může za to fakt, že žije v symbiotickém vztahu s lamiemi, hadovitými monstry, které si kolem něj staví svá hnízda. Lamie lákají ke stromu nic netušící pocestné, které u něj zabíjejí a strom si z mtrvol bere živiny. Lamie se na druhé straně živí dužnatými listy lignavíru. Strom je díky jeho květům často vyhledáván alchymisty a dobrodruhy. Lektvary z jeho květů totiž mají schopnost léčit většinu známých onemocnění – nepřipravení dobrodruzi však často nacházejí svůj skon v osidle lstivých lamií.

Divustromy

Divustromy byly magické stromy, které rostly především na území někdejšího Dolnohradska, kde byly uctívány kruhem dolnohradskch druidů, vyznavačů původního dolnohradského polyteistického náboženství. Divustromy měly mít údajně magickou moc, vlastní vědomí a druidi s nimi měly mít možnost skrze sny komunikovat. Údajně měly mít spojitost s bájným Nefritovým hájem. Po invazi Teruelu do Dolnohradska měly být všechny divustromy pokáceny a největší z nich, tzv. "Prastrom" rostoucí na Vraním oku na dolnohradském jezeře, byl po teruelském masakru zdejších druidů spálen. Mezi dolnohradskými odbojáři se však nesou zvěsti o tom, že měl být jeden z jeho výhonků zachráněn ve snaze divustrom opět v bezpečí vysadit. Oficiálně jsou však lidskými botaniky i magickou obcí považovány divustromy za vyhynulé.

Houby

Bedla šerotvorná

Bedla šerotvorná, mezi lidmi známá jako šerotvorka, je šedá bedlovitá houba, která žije především ve stinných, chladných a vlhkých místech, jako jsou jeskyně, či skepy. Bedla šerotvorná se živí světlem, které do sebe pohlcuje a zahaluje tak své okolí do tmy. Díky jejím nezvyklým vlastnostem je odvar z jejího klobouku hojně vyhledáván zloději a všemi, kdo nechtějí být spatřeni.

Hněvník žlutý

Hněvník žlutý, někdy též přezdívaný běsník, divohlav, nebo mezi seveřany "medvědí oko", je žlutá parasitická houba, která roste na kmenech stromů. Vyskutuje se především v severních částech Kontinentu, v Haagenu, Reyku, Velkocarství a severu Bruenu a Raveny. Z póru houby vytéká lepkavý hořko-sladký sliz. Hněvník je známý především tím, jak na jeho pozření reaguje lidský organizmus – v něm po krátké chvíli začně vyplavovat veliké množství adrenalinu, které lidem dodává obrovskou sílu. Zároveň ale posiluje jejich vznětlivost a agresivitu. Hněvník je návykový a jeho předávkování může způsobit až halucinace a pokroucení vnímání reality. Hněvník je historicky oblíbený mezi haagenskými seveřany, kteří ho konzumují před boji a bitvami. Díky své chuti často přitahuje divoké medvědy, kteří po jeho sežrání propadají větší agresivitě a divokosti.

Rostliny a houby Kontinentu

– Hněvník žlutý je jedna z prazvláštních hub Kontinentu – jeho pozření v lidech i zvířatech způsobuje zvýšenou agresivitu i nadlidskou sílu