Stříbrná ruda
Je velmi vzácný nerost se speciálními vlastnostmi. Je základním materiálem pro výrobu stříbrocele, jednoho z nejcennějších kovů. Získávání tohoto nerostu je velmi obtížné, zdlouhavé, nebezpečné a také profesionálně náročné. Zpracovat tuto rudu v kov dokáží jen nejlepší kováři na světě. Mezi nimi proslulo zejména Stříbrocelové bratrstvo.
Properties
Materiální vlastnosti
Tento nerost má černou barvu, avšak na světle vrhá stříbrné odlesky, je neprůhledný.
Fyzikální a chemické vlastnosti
Ruda je středně tvrdá, má nerovný, lasturnatý lom a krystalovou strukturu. Krystaly jsou tabulkovité a zploštělé v jednom směru.
Zeměpis a geologie
Ruda je velmi vzácná, vyskytuje se pouze v malém množství poblíž vulkanických pohoří buďto ve skále, nebo v náplavě řek, vytékajících od těchto hor, kde se vyskytuje ve formě zrnek.
History & Usage
Historie
První, kdo tento minerál objevil, byl národ kiptunari, který jej těžil přímo na ostrově Iptunis přibližně 1500 let před Darem. Jako další rudu objevili chorijští elfové, kteří se ji pokoušeli těžit od roku 259 před Darem.
Objevení
Ruda byla objevena poprvé kolem roku 1500°C před Darem avšak trvalo ještě asi sto let, než se kiptunari naučili rudu přetavit na stříbrocel.
Běžné využití
Ruda se vždy používala k výrobě stříbrocele , velmi vzácného kovu, schopného vést magii.
Význam a využití pro kulturu
Stříbrná ruda byla pro své vlastnosti užívaná zejména kiptunari, poté chorijskými elfy.
Zpracování
Samotný kov se z rudy získává náročným procesem přetavování v nejkvalitnějších pecích, za teploty nad 3200°C, za použití uhlí a soli. Tento proces je velmi nebezpečný, neboť kov reaguje se sodíkem, obsaženým v soli a dochází tak k nebezpečnému procesu, který již vážně zranil nejednoho kováře. Výsledná tavenina se poté slévá do ingotů, které se dokovávají za nižších teplot, kolem 1600°C, kdy za přidání uhlíku, křemíku a síry vznikne stříbrocelový ingot.
Komentáře