Rybinsk

Obecné informace

Rybinské vojvodství je svobodným státem carských elfů, ležícím na severu Raveny a na jihu Haagenu. Dříve bývalo součástí Velkocarství, ale poté, co bylo od hlavního území odděleno založením Haagenu, si vydobylo samostatnost.

Jediným velkým městem Rybinského vojvodství je město Rybinsk, někdy též přezdívané Jezerní město, po kterém je panství pojmenováno. Rybinsk stojí na obrovském Jezeře sumců a jeho budovy tak musely být postaveny na vysokých dřevěných kůlech ukotvených na dně jezera. Hlavním dopravním prostředkem se zde tak staly gondolám podobné lodě. Četné umělé ostrůvky, ze kterých je město postaveno, navíc spojují padací mosty, umožňující lodím průplav kanály.

Hlavním vývozním artiklem vojvodství jsou ryby, které rybinští elfové loví v bohatých vodách jezera. Polí je ve vojvodství poskrovnu a většinu potravy místních tak tvoří právě dary jezera. Kolem vody a rybolovu se vůbec točí celá místní kultura.

Rybinsk za posledních sto let zaznamenal vysoký nárůst lidských obyvatel, kteří se do něj hromadně stěhují. Nejčastěji jde o přivandrovalé Raveňany, kteří do vojvodství míří za rostoucím mezinárodním obchodem.

– Kanálové město Rybinsk, hlavní město vojvodství, je postaveno na obrovském Sumčím jezeře – je tak protkáno sítí uličních kanálů

Historie

Rybinské vojvodství bývalo součástí Velkocarství. Po tom, co dochází k válce Haagenu s Velkocarstvím a Ravenou, po které je Haagenská klanová unie oficiálně ustanovena. Vzniká právě na území Velkocarství a Raveny a Rybinsk je tak od Velkocarství oddělen a stává se jeho exklávou.

Po desetiletí se v Rybinsku utváří unikátní kultura a rozdíly mezi ním a Velkocarstvím se dále prohlubují, dochází k jeho poklidnému odtržení a Rybinsk se stává svobodným státem.

Městské části & důležitá místa

Trhovoda

Trhovoda je centrální částí města Rybinsk. Jedná se o rozlehlou vodní nádrž do které vede většina rybinských uličních kanálů. Trhovodská nádrž má nepravidelný kruhovitý tvar a je lemovaná dřevenými moly a vysokými domy na dubových kůlech, které v sobě skrývají především místní obchody a skladiště. Do Trhovody se každé ráno sjíždějí rybinsští trhovci na svých gondolách, aby zde na palubách svých loděk rozkládaly své stánky a aby zde nabízeli své zboží a služby. Mezi gondolami jsou pak zpravidla styčovány provizorní můstky, aby po nich mohli procházet trhovci i návštěvníci jarmarku.

• Rybinská konšelovna: Rybinská konšelovna je obecním domem Rybinsku. Jedná se o vysokou, bohatě zdobenou budovu nacházející se na kraji trhovodské nádrže. V Rybinské konšelovně se schází zdejší konšelé, členové městské rady, které předsedá rybinský vojvoda.
• Jantarové ostří: Jantarové ostří je největší Rybinskou kovárnou. Nachází se v Trhovodě a je vedené mistrem Yarovem, postarším carským elfem, který měl být dříve údajně členem Černých plášťů, elitní gardy velkocarcké koruny.

Rybow

Rybow je největší částí města, které se nachází na jeho okraji směrem do Sumčího jezera. Jedná se o čtvrť převážně obývanou rybáři a loďaři, kteří zde mají své rybárny, loděnice, dílny a skladiště.

• Rybinská mýtnice: Rybinská mýtnice je budovou, která stojí na vlastním umělém ostrůvku spojeném se zbytkem města úzkým můstkem. Měští úředníci pracující v Rybniské mýtnici mají za úkol monitorovat přijíždějící a odjíždějící obchodní lodě, které do Rybinsku míří z řeky Kaljun a z Kelpieského zálivu. Rybinskou mýtnicí totiž musí každá taková loď proplout a proclít své zboží.
• Rybisnký Kruh Oculus Videns: Řád Oculus Videns ve městě Rybinsk před přibližně deseti lety založily ve městě Rybinsk svůj Kruh, detašované pracoviště Řádu. Kruh zde byl založen na popud někdejší městské rady, která chtěla otevřít město okolnímu světu. Řád do města vyslal menší skupinu svých řádových bratrů vedených Vidoucím XXX, aby rozšířil vliv Řádu a aby členové kruhu zkoumali pozůstatky místní elfí civilizace.

Plískan

Plískan je mladší rybinskou čtvrtí – skládá se především z nových domů, které nechali vybudovat rybinští bohatí kupci a měšťané. V Plískanu má sídlo rybinská vojvodská rodina Smirnovů a stojí zde Bazilika sv. Rajany, kolem které byl Plískan zbudován.

• Bazilika sv. Rajany: Bazilika sv. Rajany je bazilika Svaté Stvořitelky, kterou spravuje stará abatyše Blaha. Jedná se o bohatě zdobenou dřevěnou baziliku postavenou ve stylu velkocarských kostelů a chrámů v době velkocarského přechodu na víru ve Svatou Stvořitelku. Víra ve Svatou Stvořitelku se v Rybinsku mísí s uctíváním původních lokálních bůžků – sumce Glanmura, ochránce Sumčího jezera, rysa Myrrdena, ochránce rybinských hor a hájů a sovy Umbriel, ochránkyně rybinské oblohy.

Blatnice

Blatnice jsou východní čtvtí Rybinsku, kde se již historicky pěstuje len, rákos a jezerní řasy. Kvůli tomu je jezerní dno kolem Blatnic vyzdviženo, aby po jeho dne mohli zdejší farmáři chodit a pečovat o rostliny. Ve čtvrti se proto kromě pěstitelů usadila řada tkalců, doškařů, prouteníků a dalších zpracovatelů vodních rostlin.

• Rákosnický cech: Rákosnický cech je jedním z největších městkých cechů Rybinsku. Proslíchají se zvěsti o zapojení cechu do pašeráckých aktivit města a o jeho údajném napojení na Krysí stezka.
• Sedlina: Sedlina je největší rybinská čajovna. Čaj a čajové rituály mají v Rybinsku i Velkocarství bohatou historii – čajovnickým misterm je Tarkik, rodilý rybinský cat-sìth, který má čajovnu spravovat se svým společníkem, chwingem, jedním z rybinským přírodních duchů.

Suchozem

Suchozem je nejnovější a nejmenší městskou částí Rybinsku, která se nachází na západním břehu Sumčího jezera. Jako jediná městská čtvrť se nachází na pevnině a ne na komplexu podvodních kůlů. Suchozem byla založena po nárůstu obyvatel města v posledních desetiletích kvůli větší potřebě pěstování plodin pro nasycení více lidských a elfích krků. Suchozem je tak lemována polemi, kde místní pěstují obilí, zelí a další plodiny.

Jezero sumců

Jezero sumců, někdy též Sumčí jezero, je obrovitým jezerem, které se nachází na Rybinské náhorní plošině a které zabírá velikou část území Rybinského vojvodstvství – na jezeře se zároveň na dubových kůlech tyčí jediné velké město vojvodství, kanálové město Rybinsk. Jeho vody jsou napájeny mohutnou řekou Kamensʹk, která přitéká z hor obklopující Rybinské vojvodství a pokračuje dále na sever, kde se vlévá do řeky Kaljun oddělující Velkocarství a Ravenu. Sumčí jezero je proslulé svou rozlohou, klidnou hladinou a strategickou polohou, která jej činí důležitým uzlem obchodu mezi lidmi a carskými elfovy. Jezero má nepravidělně oválný tvar a je přibližně 32 kilometrů dlouhé a nejméně 8 kilometrů od široké v jeho nejširší části. Vody jezera jsou hluboké a v zimních měsících, když přicházejí chladné větry z přilehlých hor, se jeho hladina pokrývá ledem.

Na jeho severozápadním okraji se nachází slavné Jezerní město, Rybinsk, postavené na dřevěných kůlech nad vodní hladinou. Město je domovem obchodníků, rybářů a řemeslníků, kteří žijí v úzkém sepětí s jezerem, jež jim poskytuje obživu a ochranu. Sumčí jezero hraje klíčovou roli v hospodářství celého vojvodství. Vody jezera jsou hluboké a v zimních měsících, když přicházejí chladné větry z hor, se jeho hladina pokrývá ledem. Obyvatelé věří, že jezero má v sobě cosi živého – staré příběhy vyprávějí o přírodních bůžcích a duchovi jezera v podobě gargantuovského sumce s drakovitými rysy. Jezero jako takové je tak považováno Rybinskými za posvátné a je součástí jejich svébytné kultury i náboženských rituálů.

– Sumčí jezero je středobodem Rybinského vojvodství

Svobodné rybinské vojvodství

Politika

Politický systém: Svobodné vojvodství
Současný vladař: Vojvoda Anton II. Vladivijovič Smirnov

Města

Hlavní město: Rybinsk

Společnost

Populace: +/- 1 500
Náboženství: Svatá Stvořitelka
Vývoz: Ryby, len, rákosové výrobky