Kambioni
Kambioni, děti démonů, ohavné bytosti síry a peklených plamenů jsou neustálou připomínkou našich hříchů a prvotního hříchu, kterého se dopustil Strážce na Svaté Stvořitelce. Je naší svatou poviností je, stejně jako hřích samotný, zprovodit z tohoto světa.
– lorthenský biskup Wyllam Jast
Obecné informace
Kambioni jsou enigmou a velkou neznámou pro většinu obyvatel Kontinentu. Kambioni se rodí lidským rodičům z doposud neznámých a nepopsaných důvodů. Někteří věří, že jsou pouhou hříčkou přírody, většina obyvatel lidských království ovšem věří, že jsou kletbou a výsledkem paktování se jejich rodičů se Strážcem, démonickými pány a temnými mocnostmi.
Kambioni se rodí se znetvořeným tělem člověka – to má však nezvykle rudou, nebo šedou kůži, ostřější rysy, rohy a výjiměčně i kopyta, nebo nezvyklou míru ochlupení. Právě kvůli jejich vzhledu jsou často spojování s démony a temnou magií a obávání a opovrhování prostým obyvatelstvem.
Původ
Původ kambionů je lidským učencům i
magické obci neznámý. Nejrozšířenější teorií je ta, že jsou kambioni produktem nesvatého partnerství mezi démonem a lidskou matkou, kterou svedl chtíč či příslib temné moci. Rozšířená je i teorie o prokleté pokrevní linii některých lidí, kteří byli kvůli hříchům jejich předků zapovězeni Svatou Stvořitelkou a jejich rod byl uvržen do náruče Strážce. Tyto teorie jsou podporovány církví Svaté Stvořitelky a sami kambioni spolu s jejich rodiči jsou tak často rituálně upalováni církevními hodnostáři a vyhledáváni a eliminováni Lovci čarodějnic. Někteří členové magické obce se domnívají, že se kambioni rodí rodičům, kteří byli vystaveni účinkám démonického peoritu.
Kultura a společnost
Kambioni si historicky nevytvořili vlastní kulturu – může za to především fakt, že kambioni, kteří se dožijí dospělosti se musí kvůli vlastními bezpečí držet v tajnosti a izolaci od okolního světa. Většinou tak na sebe berou za pomocí iluzí lidskou podobu a snaží se tak zapadnout do lidské společnosti. Někteří z nich se ukrývají ve stokách a slumech lidských měst, zatímco jiné přijímají zločinecké organizace, městská podsvětí, nebo temné kulty a spolky. Časté jsou i případy, kdy kambioni prchají před linčem a jistou smrtí do divočiny daleko od lidské civilizace. Mnozí se domnívají, že právě tak vznikají báchorky a povídačky o čertech, kteří obývají odlehlé chatrče, nebo opuštěné mlýny a lidská obydlí.Fyziologie
Údajně
ďábelský původ kambionů má za následek přítomnost řady výrazných rysů v jejich vzhledu a fyziologii. Mezi nejčastější patří rohy, ostré rysy v obličeji a nepřizená barva pokožky, která se může být od rudě červené, po šedou, nebo čistě černou. Zaznamenány byly i případy kambionů s přirozenou lidskou barvou kůže. Kambioni se rodí s vlasy podobnými těm lidským, i když většinou bývají tmavší barvy. Mezi méně časté fyziologické rysy kambionů patří ocasy, kopyta, tesáky, nezvykle zbarvené oči a velmi zřídka kdy i zakrslá netopýří křídla. Kambioni mají být údajně neplodní a mají se dožívat kratšího věku – většinou kolem 40–50 let – vzhledem k jejich vzácnosti se ovšem ani jednu z těchto doměnek nepodařilo doposud prokázat. Kambioni se rodí přibližně jednou na každých 100 000 lidských dětí a jsou tak velice vzácní – na jejich raritnosti přidává i fakt, že naprostá většina jich nepřežije ranné mládí, kdy jsou buďto zabiti hned po porodu vlastními rodiči, nebo následně představiteli církví Svaté Stvořitelky.
Někteří učenci tvrdí, že kambioni mají být cítit sírou, má být kolem nich cítit aura temné magie, stvořitelčino stříbro jim má způsobovat ohromnou bolest a nemají být schopní vkročit do kostelů, svatostánků a na dalších posvěcená místa.
Magie
Byť naprostá většina kambionů nepřežije ranné mládí, a je většinou zabita příslušníky církve nebo rozlíceným davem, a nestihne se tak u nich projevit
magická jiskra, má se všeobecně za to, že jiskrou a sklony k magii oplývá výrazně méně kambionů, než např. lidí korunovaných. Kambioni jsou tak často "nuceni" získat magii jinými prostředky, např. skrze zaprodání se démonickým pánům a jiným temným mocnostem a bytostem.
Kambioni
Komentáře