klášter Jižní Zub

Klášter Jižní Zub, dříve zvaný klášterem Ohnivého rubínu byl původně sídlem stejnojmenného řádu, založeného bratrem Ignarem v roce 1209. Nacházel se v odlehlé oblasti na vrcholu Jižního zubu a byl vybudován v souladu s učením řádu, který uctíval boha ohně Mervarta. Budova měla kamenné stěny odolávajícími větru a nepřízni počasí. V interiéru dominovaly ohnivě zbarvené tapisérie a ikonografie související s plameny, očištěním a mystickými rituály. Pod klášterem se rozprostíraly rozsáhlé podzemní komplexy, kde se údajně nacházel mocný rubín, po kterém Ignar a jeho následovníci pátrali. Právě tento artefakt se stal klíčem k pádu řádu – během povstání uvnitř řádu a spiknutí s gnolly byl klášter v roce 1214 napaden a zničen. Všichni mniši byli zabiti a stavba ponechána svému osudu. Dnes je klášter ruinou, avšak na jeho místě probíhá obnova pod vedením mnichů z řádu Safírového zvonku. Tento řád se věnuje poznání duše a introspektivnímu studiu. Přesto zůstává otisk Ohnivého rubínu v kamenech kláštera, v podzemních ruinách i v rozporuplné historii, kterou toto místo nesmazatelně nese.