Slavinino oko
Obecní informace
Slavinino oko je největším jezerem
Slavibořského knížectví. Své jméno dostalo kvůli svému tvaru - celé jezero je kruhovitého tvaru s ostrůvkem uprostřed - a kvůli pověsti, že právě zde se z jezerní hladiny vyjevila Radogostovi, zakladateli Slaviboře a rodu Březinů, nahá vodní panna Slava, která mu pomohla na jeho cestě.
Jezero bylo před Rivskou občanskou válkou vyhledávaným místem místních rybářů - ti se však zdráhali na svých pramicích zabloudit příliš hluboko ke středu jezera. Zde se totiž nad vodní hladinou tyčí na menším jezerním ostrově prastaré elfí ruiny. Dosud není známé, čím byly ruiny před staletími, většina učenců se však domnívá, že šlo o chrám, či svatyni jedné z elfích bohyň – uprostřed ruin je totiž zapuštěna hluboká šachta obtočena prastarým schodištěm – dle všeho šlo nejspíše o jednu z hvězdných studní, struktur, které staří elfové budovali, aby mohli z vodní hladiny číst z hvězd a komunikovat se svým božstvem.
Jezero bylo před Rivskou občanskou válkou vyhledávaným místem místních rybářů - ti se však zdráhali na svých pramicích zabloudit příliš hluboko ke středu jezera. Zde se totiž nad vodní hladinou tyčí na menším jezerním ostrově prastaré elfí ruiny. Dosud není známé, čím byly ruiny před staletími, většina učenců se však domnívá, že šlo o chrám, či svatyni jedné z elfích bohyň – uprostřed ruin je totiž zapuštěna hluboká šachta obtočena prastarým schodištěm – dle všeho šlo nejspíše o jednu z hvězdných studní, struktur, které staří elfové budovali, aby mohli z vodní hladiny číst z hvězd a komunikovat se svým božstvem.
Komentáře