Johan Kozojed
Johan je pohroma. Svůdný jako zakázané ovoce, nepolapitelný jako vítr, jehož melodie rozechvívají nejen struny loutny, ale i dívčí srdce a kolikrát i jejich pevně zavázané sukně. Každý, kdo ho zná, ví, že si neláme hlavu s následky. Ať už zpívá dojatým posluchačům u krbu, šeptá sladká slůvka do ouška nejnovější vyvolené, nebo utíká před rozzuřeným manželem, jedno je jisté – Johan nikdy nezůstává na jednom místě příliš dlouho.
Od Emílie Krausové až po Monu Provazníkovou – a desítky dalších, jejichž jména už možná ani nezná – Johan nechává za sebou šňůru dívčích vzdechů, zoufalých otců a stále rostoucí počet mužů, kteří by mu nejraději přelámali loutnu o hlavu a ruce mu přibili ke dveřím šatlavy. Kolikrát už se musel skrývat ve stodolách a sklepích, než se vytratila hrozba poctivé vesnické spravedlnosti! A když ho neochrání vlastní rychlé nohy a nevymluví se nějakou šikovnou historkou, vždycky je tu jeho starší bratr Richard Kozojed.
Richard, vesnický strážný, je muž spravedlivý a poctivý – tedy až na to, že má ke svému bratru slabost, kterou si nikdo jiný v obci nemůže dovolit. Kolikrát už Johan skončil v šatlavě jen proto, aby ho Richard ochránil před něčím horším než pár nocí na tvrdé pryčně? Kdyby nebylo jeho bratra, Johan by už dávno ležel v mělkém hrobě, jehož vykopání by bylo méně pracné než jeho neustálé nahánění.
Ale Johan si z toho nic nedělá. Směje se i ve chvílích, kdy ho do šatlavy vedou s pouty na rukou, a dokonce o tom složil písničku. Jeho slavná balada o dvou ložnicích – jedné v šatlavě a druhé v peřinách další dívky – se zpívá u piva a lidé se jí smějí… pokud ovšem nejsou právě těmi, koho Johan obelstil.
Když se vrací z vězení, je to jako když přichází bouře. Jeho loutna opět zpívá sladké melodie, jeho úsměv slibuje modré z nebe a jeho ruce už zase hladí dívčí vlasy. Dříve či později znovu rozžehne plamen vášně, někoho rozpláče a někoho vyprovokuje k rvačce. A tak to jde pořád dokola. Johan je živel, jehož nikdo nespoutá, bard, jehož písně zní stejně často jako nadávky, kterými ho vesnické ženy i muži častují.
A když se ho ptají, jestli někdy plánuje usadit se a žít spořádaně, jen se směje a zpívá dál. Protože Johan nebyl stvořen pro klid. Johan je pohroma… ale pohroma, kterou si Javořina nikdy neodpustí.
Relationships
Current Location
Živočišný druh
Etnická příslušnost
Other Ethnicities/Cultures
Datum narození
25. 7. 1199
Year of Birth
1199 VL
28 Years old
Spouses
Siblings
Richard Kozojed - strážný
(bratr)
Children
Gender
muž