Fabio Mauricius Johanesburk
Fabio Mauritius Johannesburg je mladý šlechtic pocházející z Johanesburgu. Jeho otec patrně zahynul při obležení Johanesburgu skřety a Sikelem, což Fabio vnímá jako zradu a křivdu, kterou chce napravit. Usiluje o obnovení svého domova a postavení, ale nemá žádné významné kontakty, které by mu v tom pomohly. Přesto se snaží ve světě získat vliv a spojence.
Ačkoli tak přišel o pevné zázemí, neztratil ze své povahy nic z ušlechtilosti a rytířství, jímž jej od dětství vychovávali. Kdekoli se objeví, snaží se – aspoň na pohled – udržet noblesní vystupování a dbát na zdvořilé jednání, i když jej mezi lidmi z běžných poměrů může řada věcí vyrušovat či popouzet. Se vztyčenou hlavou a dlouhým výčtem rodových titulů si přitom někdy připadá jako cizinec ve světě plném primitivnějších způsobů a silových řešení. Přesto jej to neodrazuje; do nebezpečných i špinavých akcí se vrhá, pokud tím může chránit nevinné a dostát čestným zásadám, jež si z dětství nese.
Fabio vyrůstal v Ktesilském kraji v severnější části Kalevy pod Baragorem, ale v krvavých válečných střetech jeho rod ztratil hrad i velkou část příbuzenstva. On sám byl ještě před pádem rodového sídla jako mladičký panoš vyslán na výchovu na vévodský dvůr do Thirnanogu. Nikdy se nedostal do přízně samotného vévodova syna, přátelí se pouze s jedním z jeho blízkých přátel Matyášem Kaolínem, synem markýze z jižních proveniencí, který není zatížen předsudky vůči severní šlechtě jako ostatní.
Když se dozvěděl o zkáze svého kraje, vydal se na pouť napříč zemí, aby aspoň trochu ulevil svědomí, že byl v době dobytí domova daleko odtud. Věrný svým předkům ovšem udržuje důstojné šlechtické manýry, kvůli nimž občas na první pohled působí až komicky uprostřed putování po starých ruinách či brázdění stok v podzemí. Jeho výchova však nebyla jen o tancovačkách a pravidlech etikety: ovládá šerm, má smysl pro základní taktiku i slušné vědomosti o krajinách a jejich historii.
Dobrodružství v lesích a starých chrámech
Na jihu či spíš jihovýchodě Kalevy se Fabio zapletl do výpravy, která pátrala po zmizelé kouzelnici Lízea odhalovala stopy únosce jménem Nezián. Při tom se nejednou dostal do podzemí, do starých zřícenin i do střetu s démony, zlobry či třeba bandity. Přestože by Fabio teoreticky mohl všechny konflikty řešit jako kterýkoli cvičený bojovník, v praxi dává přednost rozumné domluvě – nebo aspoň odsunutí přímého střetu, dokud je východisko. V deníkových záznamech je vidět, jak občas ztrácí trpělivost, pokud se zbytek družiny uchyluje k příliš divokým řešením, anebo brblá, že to či ono se přece „slušnému člověku“ nedělá. I tak se ale vždy srovná s realitou, svírá meč či luk a jde bojovat, když je nevyhnutelné. Fabio se během svého dobrodružného života ocitl v situacích, kde se mísilo mnoho složitých problémů: od polozapomenutých kultů, přes síť penězokazců, k podivným alchymistickým praktikám, které ohrožovaly nevinné. Zachraňoval své přátele z vězení, pomáhal ničit bestie v podzemí nebo vyjednávat se zlobry o společném soužití s trpaslíky. Při kontaktu s temnou magií či démonickými portály využil své dějepisné znalosti, jimiž si vydobyl aspoň trochu respektu u erudovanějších členů družiny, a občas i zaujal nepřátele, kteří si ho díky tomu přestali plést s pouhým „dalším žoldákem“.Čestný spojenec mezi prostým lidem
V městě Ife, kam ho cesty za osvobozením Lízy a potrestáním Neziána posléze zavedly, ještě víc vyniklo, že Fabio v sobě nezapře šlechtice. Ocenil přepych, zkusil si odpočinout v lázních, jednal s městskou stráží a úředníky s až přílišnou zdvořilostí, jež některé z jeho společníků vytáčela. Nebyl by to on, kdyby se do věci nevmísila i jeho hrdost, s níž občas poučoval ostatní, že by se měli slušně chovat. Zároveň se však nebál namáčet si ruce do stok a pátrat ve špinavých zákoutích. Když bylo třeba, dovedl předstírat, že je kdosi jiný, a v rámci infiltrace do podsvětí i docela improvizovat, přestože z toho vyšel s mnoha peprnými stížnostmi na všeobecný úpadek mravů. Co Fabia činí výjimečným, je jeho přirozená schopnost spojovat lidi. Nemá v sobě aristokratickou povýšenost a se svými společníky jedná jako se sobě rovnými. Pro mnohé je to sympatické, ale v očích těch, kdo věří v přísnou hierarchii a autoritu, je to slabost. Sám Fabio si toho není vědom – demokratičnost a přátelskost považuje za své silné stránky, i když mu v očích jiných podrývají postavení. Má dobré srdce a je férový, ale neumí udržet disciplínu, což se projevuje v jeho neschopnosti efektivně vést družinu nebo prosadit svou vůli. Jeho vztahy s ostatními jsou složité, a to zejména v otázce žen. Fabio flirtuje, rád se baví, ale jakmile cítí, že se situace stává příliš vážnou, couvne. Jeho vztah s Monou Provazníkovou je příkladem toho, jak Fabio nevědomky otevírá dveře očekáváním, kterým sám nemá v úmyslu dostát. Mona v jeho chování vidí příležitost k postupu a upevnění svého postavení, zatímco Fabio naopak jakýkoli závazek vnímá jako hrozbu. Tento vnitřní rozpor ho často dostává do nepříjemných situací, ze kterých se snaží vycouvat s elegancí, ale ne vždy úspěšně.Touha chránit nevinné a napravit křivdy
Fabio je zkrátka průsečíkem šlechtické cti a rytířského ideálu, který naráží na reálný svět plný chaosu, zrady a bohatých intrikánů. Kdykoli může, snaží se bránit slabé – ať jsou to nevinní vesničané, zvláštní bytosti jako zlobří mudrc nebo třeba prokletá medúza, která vlastně nikomu nechce škodit. Nerad obětuje životy, pokud to není nutné. I když někdy vystupuje dost strnule a se sebestřednými manýry, je ochotný se pro kamarády a spojence vypnout k obrovským výkonům. Pokud se mu jednou podaří získat zpět ztracené panství na severu, dá se čekat, že jej uvede do klidného rytířského řádu, kam pozve všechny, jimž kdy dlužil vděk. Celkově Fabio představuje ve skupině stabilní pilíř morálního kompasu – ačkoli si kvůli některým „staromódním“ způsobům a nárokům na dvornost leckdy připadá jako cizinec. Z poznámek o tom, jak v bitvách či během vyjednávání reaguje, lze vyčíst, že v nitru je odhodlaný a statečný. Jeho společenské vlohy a taktika z něj dělají výborného vyjednavače a člověka, jenž dokáže problémy řešit spíš dohodou než hrubou silou. Přesto se neváhá bít, když už je dohoda nemožná. Z mírného odstupu ho lze popsat jako šlechtice bez hradu, který se snaží v bouřlivé zemi obnovit spravedlnost, pomoci přátelům a vyhovět slibu, jejž dal těm, kdo jej vyslali na cesty – a i kdyby se mu ztracené dominium nikdy vrátit nepodařilo, duch rytířství a staré ideály čestného jednání si Fabio rozhodně udrží.Relationships
Current Location
Živočišný druh
Etnická příslušnost
Other Ethnicities/Cultures
Datum narození
24. 6. 1207
Year of Birth
1207 VL
20 Years old
Místo narození
Johanesburg - baronství
Family
Spouses
Siblings
Josef Johanesburg
(nevlastní bratr)
Marek Johanesburg
(nevlastní bratr)
Anežka Johanesburg
(nevlastní sestra)
Barbora Johanesburg
(sestra)
Julie Johanesburg
(sestra)
Children
Gender
muž