Impérium věčného fénixe

Nepřátelé Impéria, slyšte mě! Přišli jste si pro smrt. Náš věčný Císař je tu s námi a my jsme neporazitelní. Jeho vojsko vás srazí na kolena. Jeho loďstvo vás rozdrtí na věčnosti! Jeho mocné magie vám přinese smrt shůry. Nemůžete vyhrát. Císař nám dal ty nejlepší zbraně, takže se připravte! My jsme stý první Panzer Krieg Regiment a dnešek je naším vítězným dnem!

— obležení pevnosti Vítězného jitra proti spojeným silám Midlandu

Synopse

Impérium věčného fénixe, též zvané Westland Reich, či prostě Císařství. Mnoho jmen, přes to žádné z nich nedokáže obsáhnout aspekt něčeho tak mocného jako je Císařství. Země, jež se z chaosu a rozpolcenosti stala největší mocností na celé Unteře a celém známém světě, je zářným příkladem dokonalosti lidské rasy a toho co může při sjednocení dokázat. Slabost a rozpolcenost ostatních zemí jsou drobnou překážkou v dominanci světa Impériem. Nikdy tak nebylo otázkou, zda-li Impérium a Untera bude jedno a totéž, otázkou bylo kdy? Neboť přirozenost světa si žádá přežití silnějšího a jednotného, to je přirozenost všeho živého a tak i císařství je hnáno kupředu přirozeností světa samotného.

Ve jménu Císaře, ve jménu lidstva a Fénixe, jež ozařuje naši pouť tak se stane.

Politika

Vláda

V čele celého Iméria leží císař, imperátor či kaiser. Přímo jemu se pak zodpovídá Rada, je tvořená nejvýznamnějšími aristokraty Impéria. Aristokraté si mezi sebou volí 12 hlavních představitelů, kteří pak předsedají v radě. Rada, přes materiální moc, jež disponují její členové, nemá příliš pravomocí a slouží, jako poradní hlas Císaře, jakožto reprezentanti nobility.
Další složkou je pak Regional Birokratium, skládající se z prefektů vládnoucí v jednotlivých regionech Impéria. Prefekti jsou zodpovědní císaři a Imperial Birokratium. V praxi to pak znamená, že jsou jmenováni do úřadu přímo císařem a v případě pochybení jsou i přímo císařem souzeni, ale v běžné aktivitě císařství se zodpovídají úředníkům z Imperial Birokratia. Paradoxně se o Prefektech dá hovořit jako o šlechtě, akorát s tím rozdílem že mají skutečnou práci.
Jak již bylo řečeno předposledním útvarem zodpovědným císaři je Imperial Birokratium. To je tvořené pak třemi složkami: Adeptus Militarium (císařská armáda), Adeptus aqua-militarum (císařská flotila), Adeptus ministorum (vláda, bezpečnostní sbory) a poslední Adeptus Magikus (vědci, alchymisté, mágové). Každému ministerstvu (Adeptu) předsedá vůdce zvolený z vlastních řad. Tyto čtyři předsedové se pak zodpovídají přímo Císaři.
Poslední částí direktní imperiální vlády je Inquisitorium Birokratium. O účelu toho to vládního útvaru se vedou dohady, jelikož samotné Imperial Birokratium nepotvrdilo jeho existenci, nic méně nejvíce pravděpodobná je funkce Císařovi osobní rozvědky. To by také vysvětlovalo skutečnost, proč nespadá pod Imperial Birokratium, dle poučky hlídací psi, jež dohlíží na hlídací psi.

Svoboda

Ačkoliv se Impérium, může zdát vysoce autokratické, císařští občané užívají většinou více svobody, než většina lidí v Midlandu. Vzhledem k omezené moci aristokracie nefunguje tradiční feudální způsob nevolnictví. Imperiální občan je plnohodnotným člověkem, stejně dobrým jako ostatní, proto za svoji práci musí dostat zaplaceno a není možné ho vázat k půdě lenního pána. Toto se však nevztahuje na lidi, kteří nemají císařské občanství. Nevolníci vykonávající tvrdou práci, se tudíž dováží ze Sultanátů anebo přes severní moře z Midlandského Krewian Union.
Jinak plnohodnotný císařský nabývá svobod, pouze s drobnými omezeními. Zákony v některých prefekturách např. zakazují hanobení Císaře a Imperiální standarty. Tyto zákony jsou v praxi uplatňovány v nejjižnějších teritoriích, kde moc Císařství není tak silná. Určitá autocenzura pak také funguje v okupovaných teritoriích, kde je časté že na sebe sousedi donášejí agentům impéria. Až na tyto drobné omezení je však císařskému občanovi, dovolené volně se pohybovat po celé zemi, zakládat živnosti a být jmenován do úředních pozic v imperiálních ministerstev.
Imperiální občané v jistých privilegovaných prefekturách také podstupují povinný dvou roční výcvik v císařské armádě. Neočekává se sice od nich poté, že nastoupí do armády, ale v případě ohrožení impéria mohou být povoláni, aby bránili svojí zem. V prefekturách v KeiserLandschaftu a NordLandschaftu je výcvik povinný od věku 15 let. Nic méně touha podstoupit vojenský výcvik je i v ostatních prefekturách, neboť občan, jež podstoupí výcvik, může vlastnit zbraň a do "pronájmu" dostává císařský meč. Nutno podotknout že meč vlastní do své smrti anebo ho může vrátit za drobnou směnu vládě impéria. Tento meč získávají jedinci, kteří podstoupí plnohodnotný výcvik po celé dva roky. V některých prefekturách pak meč nahrazuje kopí, či luk.

Ekonomika

Občané impéria, mohou volně obchodovat vně země, na to aby však mohl obchodovat s mocnostmi, mimo Císařství potřebuje speciální povolení a musí být zapsán v registru. Často jsou kvůli tomu problémy s pašeráky, kteří do země pašují nezdaněné otroky a ilegální tovar. Tací pašeráci si mohou přijít na velké peníze, za krácení daně se však v impériu udělují velmi tvrdé tresty.

Právo

Právní systém v Císařství funguje na principu Soudcovského práva (tzv. obecného), tento systém přikládá váhu precedentu. K tomuto systému země dospěla po několika reformách, kvůli rozloze impéria nebylo možné vymáhat stejné právo ve všech částech země, často kvůli jiným společenským podmínkám se zvolilo přikládání váhy precedentu, aby na podobné soudní případy bylo nahlíženo stejně.
Soudci jsou ve velkých městech jmenováni prefektem, v malých regionech roli soudce pak zastupuje prefekt samotný. Právníci nejsou jmenováni, může se jím stát kdokoliv, kdo má přístup do imperiálních archivů, kde jsou uschovány veškeré podklady k precedentům. Není neobvyklé, že se právníkem stávají mágové a mimořádně inteligentní jedinci, neboť možnost obsáhnout velké množství precedentů pomocí magických artefaktů, je velmi ceněná. V případě že si občan nemůže dovolit právníka, je imperiálnímu občanovi přidělen úřední právník, neimperiální občan se pak musí hájit sám.
Tresty za zločiny jsou v prefekturách různé, až na několik výjimek. Jsou jimi například krácení daní, hrdelní zločin na imperiálním úředníkovi a velezrada. Tyto zločiny jsou pak trestány velmi tvrdě a v závislosti na míře provinění končí zmrzačením či smrtí odsouzeného.

Geografie

Rozdělení

Území Impéria se rozkládá na západu Untery, ve výběžku zvaného Westland. Westlandský výběžek je členěn do čtyř geograficky významných oblastí.
1) NordLandschaft = území, jež kopíruje největší Weslandská jezera a obkresluje Midlandské hranice až po řeku Bianca
2) KeiserLandschaft = území na západě Westlandu, táhnoucí se mezi řeky Vienna a Jesetra
3) WestOdtLandschaft = území od pouště a pohoří na západě až po řeku Viennu
4) OstenOdtLandschaft = území pouště a pohoří na východě až po řeku pramen řeky Vienny a Rigy

Podnebí

Co se podnebí týká, je Impérium nejbohatší na různorodost, na východě země u Oceánie panují příjemné subtropické podnebí na severu pak mírné s mírně zvýšenými teplotami. Nejchladněji je pak v zimních měsících na horách nad pouštěmi, kde se nachází v horách solné doly, zásobující solí celý Midland a Císařství.

Vojenství

Synopse

Císařská armáda je chloubou celého Impéria, na světě není lépe organizované a větší armády než je Císařská armáda. Kvůli velezradě a dosud největšího otřesu impéria, kdy se skupina šlechticů pokusila svrhnout Císaře, byla Císařská armáda rozdělena na námořnictvo a pozemní síly, každé se svým velením a doktrínou. Toto rozdělení sice znesnadňuje kombinované operace těchto armád, ale zároveň zabraňuje nekontrolovanému přesunu velkých počtu mužů po moři. Císařská moc se tímto chrání před zradou z řad generálů. Mezi oběma složkami armády pak panuje nevraživost, občas do takové míry že při společných vyloďovacích operací, musí být přítomny sbory vojenské policie a větší množství komisařů.
Armáda není vázaná feudální hierchií, takže ačkoliv námořnictvo a pozemní síly nekooperují tak dobře, nahrazuje se to organizací armády samotné. Šlechta pak neposkytuje své muže ve prospěch Císaře, ale slouží jako generálové a velitelé v generálním štábu. Přičemž muži samotní jsou vázáni loajalitou pouze k Císaři. Při potyčkách mezi šlechtou se pak využívá osobní armády šlechticů, která je složená z žoldnéřů a osobní ochranky šlechtice. Císařská armáda se zapojuje do sporů pouze na přímý rozkaz Imperial Birokratia ergo. na rozkaz Císaře.

Pozemní (Adeptus Militarum)

Pozemní síly jsou skutečná síla Impéria, ačkoliv nevniká v rozmanitosti elitních sborů, ačkoliv několik svých proslulých regimentů také má, je silou spíše vytrvalou a početnou. Její hlavní přednosti jsou pak rychlost, organizace a počet. Nemusí se to zdát příliš působivé, pravdou je, že bitvu vyhrává armáda nejsilnější, ale válku vyhrává armáda nakrmená, ošacená a vytrvalá. Celá doktrína Adeptus Militarum je tedy založená na schopnosti dopravit zásoby přes velké vzdálenosti a udržení morálky. Díky obrovským lidským zdrojům je pak život obyčejného pěšáka naplněn, kopáním obranných valů a obětováním menšiny ve prospěch většiny. Často je celá imperiální strategie založená na sérii ústupů a opakovaných obraných operacích, dokud vyčerpanému nepříteli nezbyde než kapitulovat. Tyto masivní obranné a obléhací operace pak doplňují zvláštní útvary, jejichž úkolem je ve správnou chvíli, tvrdě zasáhnout nepřítele a zlomit tak jeho odpor.

Imperiální vojsko má pak několik armád, jež jsou vedené lordem generálem, ten má pod svým velením generální štáb, který rozdává rozkazy velitelům regimentu. Armáda může být složena z libovolného počtu regimentů, avšak největší armáda v časech míru má 4 aktivní regimenty. Je zvykem, že jednotlivé regimenty, pochází ze stejné provincie a muži jsou často ze stejného města. Stejné zvyky, kultura a etnikum pak pomáhá k soudržnosti regimentu. Mezi regimenty často panují velmi napjaté vztahy a velení musí podle toho přizpůsobit strategii, aby se ku příkladu nepotkali dva regimenty, jež se do krve nenávidí.
Nad rámec standartní hierarchii jsou pak k armádám přidělené oddíly tkzv. "KriegKraft", tyto oddíly jsou nedílnou součástí armády, neboť zajišťují profesionální ženijní práce a bezpečnost týlních operací. Dále armádu doprovází oddíly vojenské policie a v poslední řadě na úrovni celé imperiální armády funguje "Kommissariat", tento útvar je složený z adeptů speciálních vojenských kadetek, tito muži, jež podstoupily rozsáhlý takticko-strategický výcvik a tzv. "motivační program" se stávají Komisaři, tito komisaři pak reprezentují císařskou moc v armádě, dohlíží na morálku u regimentů a ideologickou korektnost. Pro případ že by snad statečný císařský rekrut dostal strach, či by jeho morálka upadla vyhlídkám jisté smrti, je tu komisař aby mu pomohl nalézt jeho ztracenou kuráž. Ve velmi vážných případech úpadku morálky u celého regimentu, pak může komisař využít vojenského příkazu č. 227, tento specifický rozkaz umožňuje obnovit pořádek, popravením podvratných živlů. Komisaři jsou pak stejnou měrou obáváni jakožto i obdivováni. Imperiální "výchova" pak ukazuje komisaře jako hrdiny Císařské armády, ačkoliv je to u imperiální "výchovy" nezvyklé o hrdinství těchto mužů, nemůže být pochyb. Pokud totiž muži, jež podstoupil kompletní komisařský výcvik, rozkážete rozběhnout se spolu s celým regimentem proti rozjetému pluku Kenrowské kavalerie, můžete si být jistí, že splní rozkaz bez váhání, ba co víc každého, kdo by se pokoušel utéct jiným směrem než čelem k nepříteli by popravil. Běžnému císařskému vojákovi pak vidina jisté smrti z týla velmi rychle dodá odvahy. V případě provinění celého pluku, či dokonce regimentu je pak vybraný každý desátý voják, který je pro výstrahu popraven. To se však děje velmi zřídka, největší ponížení pak je kdy Císař nařídí kompletní rozpuštění celého regimentu, pro prefekturu jíž regiment náleží je to pak obrovská pohana s dalekosáhlýmy politickýmy následky.

Námořní (Adeptus Aqua-Militarum)

Císařské námořnictvo nezůstává svému pozemnímu bratru nic dlužno. Organizované do flotil má za úkol především transport pozemních sil, většina imperiálních lodí má velmi hluboký ponor, takže není tak efektivní v říčních bojích. Na druhou stranu je naprostým králem bojích na otevřeném moři, je pouze několik námořních sil, jež se s tou císařskou mohou rovnat, především je to pak námořnictvo Qunari oproti Quanarijskému námořnictvu Imperiální nemá takovou palebnou sílu, avšak vynahrazuje to velkým počtem. Případná strategie boje na moři proti Quanarijcům by se pak držela hesla "Nemohou nás potopit všechny.".
Námořnictvo je pak organizováno v závislosti na tom, v jakém moři operuje a jaký má domovský přístav. Impérium má čtyři tzv. "Hlavní imperiální loděnice", ty jsou odpovědné za stavbu největších lodí a zároveň jsou sídlem Lorda Admirála, ten má pak pod velením několik flotily, jimž velí admirálové, jednotlivé lodě pak mají pod velením kapitáni.
Námořnictvo pak spíše spoléhá na několik vlajkových lodí, jež jsou vybavené superiorními kanóny na střelný prach, ostatní menší lodě pak spoléhají na vyloďovací operace a posádky mágů, jež metají kolem sebe útočná zaklínadla. Důležitou silou je pak flotila menších lodí, zaměřených na operace typu "Marinas borde", ta je založená na velmi rychlích plavidlech s nízkým ponorem, které dostanou císařskou pěchotu na nepřátelskou loď. Strategie námořnictva, přes svojí důležitost, není v konkurenci ostatních zemí takovou kapacitou. Mohla za to především zastaralá doktrína, podle níž byly admirálové níže postavení generálové. Taková doktrína pak nepřitahovala zrovna špičky oboru, z toho důvodu Císař revitalizoval doktrínu a postavení admirálů se tak velmi zlepšilo. To však zapříčinilo určitou míru korupce ve flotilách. V důsledku se pak císařské flotile doposud nepodařilo vypořádat s pirátstvím a pašeráctvím.
V posledních měsících se pak uvažuje nad úpravou doktríny, podle níž bude moct "Kommissariat" operovat i ve flotilách.

Hospodářství

Obchod

Země je i přes svojí velikost, závislá na obchodu stejně jakákoliv jiná mocnost. Z velkých solných dolů v horách ve WestOdtLandschaftu se exportují tuny speciálně upravené soli po celé pevnině. Díky dolům na drahé kovy na západě země v KeiserLanschaftu, také získala císařská moc finance na udržení jednoty země, zlato z této oblasti je vyhlášené a vypráví se historky, jak jsou čtvrti v Císařském městě vykládány zlatem.
I přes poměrně velké bohatství, země v posledních letech strádá nedostatkem lyria a to do takové míry že se několik gramů lyria v císařství vyvažuje trojnásobkem zlata. Z největších dolů na lyria v Midlandu žádné lyrium do Císařství neproudí a Sultanát si své lyrium střeží ještě žárlivěji než Skřeti své zlato. Důsledkem toho jsou císařští mágové nuceni vykonávat často velmi podprůměrné práce (na mágy), aby si mohli lyrium dovolit. Díky tomu, se magické artefakty často dostávají i mezi císařskou smetánku, která za to vyplácí mágům patřičnou částku.

Průmysl

Celé Impérium je mimořádně bohaté na železné doly a odhady tvrdí že průmysl s ocelí zaměstnává více jak pětinu celého obyvatelstva. Potřeba uhlí je pak díky Kalkatským uhelným nalezištím částečně pokrytá, zároveň samotné Impérium není chudé na uhlí. Důsledkem intenzivní těžby dřeva se na jihu země již téměř nenachází souvislé lesní porosty. Lesy, uhlí a naleziště lyria tou jsou pak hlavním důvodem válečného úsilí Impéria.
Velmi rozvětvená infrastruktura, pak napomáhá přesunu surovin napříč Císařstvím. Traduje se, že cesty v Císařství jsou pak nejbezpečnější na celém světě, obchodníci se nemusí obávat lapků a zlodějů, jelikož velmi rozvětvená síť opevněných hostinců, které fungují jako páteř celé infrastruktury, je zároveň opěrným bodem při raziích proti banditům. I přesto, se na Císařské cestě nachází několik hůř udržovaných úseků, kde vystavět hostince nelze. Taková místa jsou pak často navštěvovaná jízdními jednotkami císařské armády, po dlouhých úsecích takových cest, jsou pak rozvěšené výstrahy v podobě těl banditů. Takových míst je však v Císařství jenom pár a obecně vzato, je Císařská cesta bezpečná. To ale neplatí pro neznačené cesty, které si spravují místní.

Zemědělství

Kvůli rozloze impéria je zemědělství soustředěno na jihu, tam na obrovských plantážích a hospodářstvích vlastněných šlechtou, vykonávají těžkou práci otroci. Díky vyšším teplotám se pak daří většině obilninám, velmi oblíbené jsou pak na východě země Zemáky, speciální odrůda brambor pěstovaná na terasovitých plošinách. Uplatňuje se pak tradiční trojpolní hospodářství, kde se střídají plodiny na základě ročního období. Země má pak možnost si odpočinout a zemím na severu Císařství to poskytuje variabilitu ve stravě.

Magie

Synopse

Magie má v Císařství velmi zvláštní roli, oproti Midlandu je magie zutilizována čistě pro vojenské účely, rozšíření magických artefaktů mezi aristokracii, je trend posledních několika let, kdy potřebuje Císařský úřad pro magii "Adeptus magikus" finance na nákup lyria, které je v Císařství mimořádně vzácné. Císařští mágové jsou pak mistři jemného spřádání magických vláken, kdy i s málem dokáží velké věci. Císařská magie se pak specializuje především na útočná zaklínadla. Léčení a alchymie hraje v Impériu pak druhé housle, neboť se na ně nahlíží jako na plýtvání, už tak skromných zdrojů.
Krize s Lyriem je pak způsobená především absencí lyriovích dolů v Císařství. Adeptus magikus pak musí dovážet lyrium ze zahraničí, což je mimořádně nákladné a dokonalé logistické peklo. Lyrium je v největší míře těženo v Midlandu a severních zemích, vzhledem k embargu, jež bylo uvaleno Kenrow se nedá přesouvat lyrium po zemi, jediná možnost je pak moři. Na severu je Mrzácké moře ovládané Quanarijci a ti velmi neradi vidí obchodní lodě s lyriem v jejích teritoriích. Impérium pak musí vyplácet obrovské částky za "tribut za přivření oka", který v podstatě znamená, že lodě plující z Krewian Union nejsou potopeny při podezření, že převáží Lyrium. Na jihu v Narrow sea je pak obrovský problém s pirátstvím, takže lodě převážející zboží z Benetti's republic jsou velmi často přepadeny v Oceánii.
Situace s lyriem nikdy nebyla nikterak dobrá, ale od velezrady knížat se situace výrazně zhoršila. Při pokusu o převzetí moci byly nenávratně zničeno těch pár dolů na lyrium a tak Císařství přišlo o jediné vlastní zásoby.

Školy

V Císařství se řada magických akademií, ale hlavním sídlem Císařských mágů je Tesák, gigantická pevnost na útesech, jehož přesná poloha není běžným smrtelníkům známá. Na tuto "univerzitu" jsou přesunuti magicky mimořádně nadaní jedinci z akademií. Tesák je zahalený tajemstvím, stejně jako samotní Císařští mágové, spadají pod stejné ministerstvo jako Armáda a podléhá tak přísnému utajení. Jisté prameny uvádí, že Tesák byl postaven ještě za dob starých království, jako vězení pro mágy. Skutečností pak je že mágové v Císařství neužívají příliš privilegií, ti nejlepší jsou často jmenování do pozice v generálním štábu jako poradci. Co pak jednou císařská mašinerie schvátí, už nikdy nenavrátí. Jediným únikem z vojenské služby je pak pro mága buď karierní postup, což při velmi tvrdé konkurenci je obtížné anebo útěk.

Inquisitoři

Jak již bylo napsáno, o inkvizici toho příliš není známo, je ale jisté že inkvizici je známo vše. To málo co o ní mohu napsat, vychází z povídaček bláznů a lidové slovesnosti.
Inkvizice je organizace s vlastními ministerstvy a úkoly, jež jsou známy pouze Císaři a několika Lordům generálům, fungují jako rozvědka a tajná policie. Jejich nejdůležitější práce (ta která je nejvíce vidět) je pak dohlížení na Císařské mágy, hlídají, aby se mágové nestali příliš nebezpeční pro Císařskou vládu, aby ti, jejichž mysl zabloudila do hlubin démonské říše, nebyla zneužita k vyvolání démonů. Co je možná ale nevíce vidět, starají se o odchyt křivopřísežných mágů, jež se pokoušejí utéct ze služby. Inkvizitoři, jež hledají zběhlé mágy, magické špiony a nové rekruty jsou běžně k vidění ve velkých městech. Díky dvojici velkých hřebů v očích jsou pak nepřehlédnutí, u obyčejných lidí vzbuzují strach a odpor. Přisuzuje se jim paranormální schopnosti, díky ztrátě zraku jsou prý schopni vidět pravdu v lidech a prý dokáží zapálit člověka pouhým dotekem... to poslední je zřejmě pouze povídačka. Ale bezesporu jsou tito "Hlídači" velmi nebezpeční, pokud chytají mágy, jež nemají co ztratit a jsou vycvičeni k zabíjení lidí, co musí být zač věc, jež loví lidi, jež loví lidi. Důležité ale je poznamenat, že problémem nejsou pouze tito "Hlídači", ale především inkvizitoři, jež nerozpoznáte od obyčejného člověka.
Nakonec je tedy štěstí že tito chrabří Inkvizitoři střeží naše bezpečí, před odpornými špiony a zlořádnými mágy.

Tento text byl schválen Imperial birokratium, jako vhodný k publikaci.

— Úřad císaře