Úvodní informace

Jak název "Povídky Silmarijské" napovídá, nacházíme se na kontinentu nazvaném Silmaria.
Není jasně prokazatelné, která rasa obývá Silmarii nejdéle, ale je pravděpodobné, že to byli elfové, byť lidská rasa není o moc mladší. Dlouho o sobě navzájem nevěděli a když na sebe narazili, rozhořel se nejdelší konflikt v dějinách kontinentu.
Po skončení elfo-lidských válek se elfové stáhli do lesů a nastal zlatý věk lidstva. Lidé osídlili většinu Silmarie a jejich města rostla. Také se jim dařilo navazovat vztahy s jinými rasami, podařilo se jim z elfského otroctví vymanit půlčíky a přibližně 1500 let po uzavření Cedarského míru se v Silmarii objevily dvě další rasy, přes oceán připluli trpaslíci a gnómové a po navázání oficiálních styků s lidmi se usadili v horách nedaleko lidských sídel, kde vybudovali doly a díky obchodům s nimi se lidem dařilo ještě lépe.
O dalších přibližně 250 let později nastala takzvaná konvergence, tedy společné zatmění obou Lovernalských měsíců a objevila se Moc, tajemná síla vycházející ze samotného kosmu. Měla potenciál tvořit krásné a užitečné věci, usnadňovat životy lidí, trpaslíků, půlčíků i gnómů. Bohužel ale byla většina mágů a čarodějek brzy příliš zaneprázdněna bojem s další novinkou, která se při zatmění objevila ve světě - Nekromancií.
Do Silmarie se tehdy portálem ve smrti dostalo deset nekromantů a také Abhorsenka - Clariel Zlatoruká. Tak začal nový věk, věk neustálého boje sil Světla a Temnoty, sil Řádu a Chaosu, chcete-li sil Dobra a Zla, Života a Smrti. Abhorsenka našla osm z deseti Nekromantů, kteří se do Silmarie dostali, ale dva unikli jejímu pátrání. Postupem času nabrali síly a Abhorsenku, která již byla velmi stará, zabili. Ta ale už měla nástupce, mladého Abhorsena, který už se učil nové cestě Abhorsenů v tomto novém světě, učil se v Abhorsenském konviktu, který Clariel založila velmi krátce poté, co našla a do smrti odeslala šestého z deseti nekromantů. Nekromanté sami nezaháleli a našli si také učedníky, kterým předali své temné umění. Tak začal další dlouhý konflikt, který vyryl hluboký šrám v historii Silmarie, válka o přežití čtyř ras trvá už staletí.
Vědci a mágové nedávno prokázali, že Lovernal, jak nazvali svět, ve kterém se Silmaria nachází, je sférické těleso obíhající okolo mateřské hvězdy. Tento typ tělesa mágové nazvali planetou. Planetu obíhají dvě menší tělesa nazvaná měsíce: Misalk a Surkin. Tato tři tělesa společně obíhají okolo hvězdy, která na dvou z nich umožňuje život. Tato hvězda byla nazvána Soldia, protože slouží dvěma světům.
Velkou pomocí v konfliktu se pak stali Orkové. Při zkoumání nebes totiž čarodějka Assire Vigo objevila známky civilizace. Několik stovek mágů dokázalo společnými silami kontaktovat tyto národy z nového světa a protože i mezi Orky byli mágové, brzy probíhala velmi čilá oboustranná konverzace mezi mágy. Komunikaci mezi světy bylo dosaženo vrcholu, když přes 1500 mágů z obou světů před 100 lety otevřelo stabilní portál, který umožňuje obousměrné cestování mezi světy. Energii potřebnou pro udržení spojení čerpá portál z entropické čáry, která spojuje Soldii se středem galaxie, tím zároveň pomáhá stabilizovat magii v obou světech. Nyní tedy válčí všech 5 ras proti armádám mrtvých, ale také jedincům, kteří se rozhodli škodit všemu tvorstvu.
Kromě takzvaně takzvaných vysokých inteligentních ras, které se vyznačují vysokou úrovní civilizace, komplexními a spletitými vztahy a množstvím dalších věcí, které s takovým způsobem života souvisí, se v Silmarii vyskytují i takzvané nízké inteligentní rasy, které ovládají řeč a jsou vybaveny určitou mírou mentální kapacity, ale netvoří uspořádaná společenství a netvoří civilizace a národy.
Mezi tyto Nízké rasy patří Sylvani, Elementálové, Rybolidé, Nymfy, Dryády, většina Hybridů a Magických bytostí, Doppleři, Obři a Trolové, Akromantule, a Arokové. Výjimečné postavení v tomto ohledu mají draci, draci jsou sice velmi vzácní, ale v Silmarii se jich několik zdržuje "trvale". Netvoří ucelená společnství, ale ve všech ostatních ohledech by patřili mezi Vysoké rasy. Proto jsou z tohoto dělení vyňati. Ohledně draků se dá říct s jistotou jen jedno: jsou nepředvídatelní. Obecně je údajně o něco bezpečnější setkání s metalickým drakem než s tzv. chromatickým drakem, ale u obou kategorií platí, že dokážou být mocnými nepřáteli a že jsou malicherní.