Malé polní městečko Apfel je zdrojem vyhlášeného Alchenburgského moštu, „Apfelgabe“ (v Alcheburgském dialektu „jablečném daru“). Městečko je ale i mimo svou hospodářskou povahu díky blízkosti k Ortu i významným bodem na obchodních cestách.
Historie
Apfel je pojmenován po staré Alchenburgské legendě – trpaslík Germund na dlouhé cestě z Dhwelmiru hladověl a žíznil, dokud se mu nezjevila bohyně úrody a štěstí, Aor. Germund ji prosil o korbel piva či šťavnatou pečínku, ale bohyně mu jako útěchu pouze nabídla jablko. Trpaslík to považoval za urážku a nejprve odmítl, kvůli hladu a žízni na svou pýchu ale brzy zapomněl. Díky tomuto mýtu se mezi Alchenburgskými říká „darovaným jablkem přebiješ i pýchu,“ poučující o ceně laskavosti v nouzi. Mohutné jablečné sady města vyrašili dle místních právě ze semínek tohoto Aořina jablka, a město je také známo každoročním „Gabenfestem,“ při kterých teče místní mošt proudem.
Demografie
Populace města je převážně lidská a trpasličí, není ale neobvyklé mezi místními najít i půlčíky. Vzhledem k každoročnímu festivalu tu ale lze v dané období najít zástupce téměř každé rasy, kteří si chtějí osobně ochutnat ty nejlepší mošty.
Obchod a průmysl
Mimo jablečných sadů disponuje Apfel i mohutnými poli pšenice a ovsa, stejně tak jako chovným dobytkem. Pečivo je zde proto hlavním zdrojem obživy pro místní, vyhlášený je ale i Apfelský štrúdl. Mimo hospodářství je díky blízkosti k řece Jícnině a blízkosti k městu Ort i městem obchodním: největší zisky zde mají mimo výrobců moštu i řemeslníci, v období festivalu toto místo připadá hlavně bardům.
Architektura
Apfel se architekturou tolik neliší od ostatních Alchenburgských měst – starší domy jsou převážně z Silberwudského dřeva, novější kamenné a cihlové domky s narudlými taškami z pálené hlíny ale s rozrůstajícím městem začínají být čím dál početnější. Nejstarší budovou je zde kamenný chrám obklopený jabloněmi a připomínající kalich, který je zasvěcený bohyni Aor. Ten je jako jediný vytesán v tradičním Dhwelmirském stylu.
Geografie
Apfel se rozléhá na travnatých pláních, která v období květence zezlátnou barvou pšenice. Z jihovýchodu čerpá město z nedalekého Silberwudu většinu svého dřeva, řeka Jícnina městu poskytuje přístup k rybolovu i obchodu. Město se díky této výhodné pozici, přístupu k surovinám a častým návštěvníkům velice rychle rozrůstá, a starosta Brauenbauch se tohoto faktu nemůže dostatečně nabažit.
Komentáře