┼ Walmar
Walmar byl Druid pocházející z Mlžného hvozdu, kdysi vážený strážce lesa, který se postupně propadl do zapomnění a skončil jako vyvrženec, tulák a nakonec i tragická postava slavností na Elvenštejnském hradě. Jeho život byl plný konfliktů, selhání i snahy napravit své chyby – ale nakonec se mu žádného vykoupení nedostalo.
Mládí a život v lese
Walmar byl zpočátku oddaným a nadaným druidem, jehož život byl plně spjat s přírodou. Měl hluboké porozumění pro stromy i zvířata a les ho přijal jako svého syna. Zatímco jiní druidové se zaměřovali na rituály a duchovní rovnováhu, Walmar byl praktik. Staral se o zvěř, znal každý kout svého lesa a chránil ho před těmi, kdo by mu chtěli ublížit. Jedním z jeho nejbližších společníků byl druid Černoles. Zpočátku mezi nimi panovala úcta a přátelství, ale časem se mezi nimi začalo objevovat napětí. Oba muži se lišili v přístupu k lesnímu řádu – zatímco Walmar věřil v přirozený cyklus přírody a byl připraven zasahovat jen v nezbytných případech, Černoles měl ambicióznější vizi a chtěl les aktivně přetvářet ke svému obrazu. Spor a vyhnání Není divu, že při probuzení zla v podobě Pána Močálů se každý z nich přiklonil na jinou stranu. Zatímco Černoles se s ostatními druidy pokoušel povstalému zlu vzdorovat, Walmar se netajil s podporou Mudrce a jeho agresivních praktik. Walmar přeháněl rituály, formoval lesní magii podle vlastních představ a ignoroval varování, že tak narušuje rovnováhu. Mezi druidy začala vážná kompetenční hádka. Spor vyvrcholil, když Černoles přistihl Walmara, jak při jednom ze svých rituálů manipuluje s prastarým posvátným dubem, který Černoles považoval za srdce lesa. Ostatní druidové, kteří už dlouho sledovali Walmarův vliv, shledali jeho čin neodpustitelným a exkomunikovali jej ze svého kruhu. Vyloučen a ponížen, musel Walmar odejít. V záchvatu hněvu a frustrace vykonal Walmar zoufalý čin – vyvolal Velký Zlý Strom, mocnou entitu, kterou zamýšlel použít jako nástroj pomsty proti Černolesovi. Jenže jak už to s takovými silami bývá, Walmar ztratil nad stvořením kontrolu. VZS se vymkl jeho vůli a začal v lese řádit – dusal mladé stromky, vyháněl zvěř, vytvářel chaos. Tato bytost se později stala mocným nástrojem zkázy, když se dostala do rukou Pánovi Močálů.Pád a smrt
Bez domova, bez lesa, bez svého poslání, se Walmar uchýlil k alkoholu. Jeho cesta se stala bludnou poutí od jedné hospody ke druhé. Z kdysi hrdého druida se stal vandrák, který hledal útěchu na dně poháru. Nakonec dorazil až na Elvenštejnský hrad během slavností svatého Tolana. Tam, mezi pobavenými hosty, k nimž už nepatřil, se pokusil najít alespoň dočasné přijetí. Možná se snažil zapomenout, možná se chtěl jen na chvíli cítit součástí nějakého společenství. Možná to byl osud, možná jen špatná rovnováha, ale když se během oslav příliš opil, ztratil stabilitu a zřítil se z hradeb. Jeho bezvládné tělo našli vojáci, kteří ho považovali za bezvýznamného tuláka. Neobtěžovali se s ním nakládat důstojně – jednoduše ho přehodili přes hradby dolů ze skály, kde jeho tělo zůstalo ležet. Několik dní nato začaly na hřbitově rašit podivné rostliny – magická síla Walmarova těla se propojila se zemí a vytvořila nový problém. Teprve zásah družiny a rituál vedený Černolesem mohl Walmara konečně uložit k věčnému odpočinku a očistit místo od následků jeho tragického konce.
Current Location
Živočišný druh
Etnická příslušnost
Other Ethnicities/Cultures
Datum narození
12. 4. 1142
Date of Death
2. 12. 1226
Life
1142 VL
1226 VL
84 years old
Children
Gender
muž
Aligned Organization