Kde to jsem?

První moje vzpomínka je na fialovou záři. Potom na chladnou zem pod mojí hlavou. Když jsem otevřel oči, stálo nade mnou několik postav. Jediné co jsem věděl bylo, že se jmenuji Alexander. Alexander z Brennenburgu. Asi je to město kde jsem žil dříve.
 
Nikomu jsem nerozuměl. Byl jsem jako malé dítě v cizí zemi. Musel jsem se učit jazyku místních od základů. Dodnes s tím mám trochu problém. Dostal jsem pokoj ve vyhrabané místnosti pod zemí. Ujala se mne jedna mladá dívka. Učila mě místní řeči a zvykům. Po zhruba půl roce, tady se to odměřuje na otočení, se ze dvou přátel stali milenci a před rokem se nám narodil syn. Nevím jestli bylo správné přivést dítě do tohoto světa ale udělám vše pro to, aby měl co nejlepší život.
 
V postupu času jsem objevil, že mám i jisté neobvyklé schopnosti. Dokázal jsem pohnout věcmi aniž bych se jich dotkl nebo když mi byla velká zima, dokázal jsem si z konečků prstů udělat ohníček. Chtěl jsem vědět víc a proto jsem kontaktoval jednoho z mágů. Ten mě po večerech začal zaučovat a uhlem jsem si psal do listů kouzla, která mi předával. Listy jsem si sešil pevnou nití a ovázal bílou liščí kožešinou, neudělal jsem pevné uzle právě proto abych mohl přidávat další kouzla.