Rudá přísaha

Organizační struktura

Celá hierarchie Rudé přísahy je rozdělena mezi ředitele tří ministerstev. Jednotlivá ministerstva mají své důstojníky, jež se zodpovídají řediteli.

Ministerstvo pro válku

Celé ministerstvo má na starost výcvik rytířů rudé přísahy. Tito muži jsou elitními válečníky pro něž je válka řemeslem, žijí pouze pro válku a to tito muži a ženy zvládají jejich profesi dokonale.
Jednotliví kapitáni ministerstva mají na starosti chod vojenských univerzit, každá škola vyučuje různé bojové dovednosti, na základě výviku se pak liší místo nasazení rytířů.

Ministerstvo pro mír

Ministerstvo míru má na starost běžný chod ve městech. Řemeslné cechy a bankovní organizace jsou pod vedením ministerstva. Vzhledem k omezenému agrárnímu potencionálu země se farmáři, spíše starají o prezervaci potravin, které jsou dopravovány z okolních zemích. Z důvodu relativní nezkušenosti v uskladnění potravin pro ministerstvo pracuje velké množství pulčíků, kteří jako jedni z mála mají vyjímku ze zákazu vstupu cizinců do zemích Red Pactu.

Ministerstvo pro jednotu

Poslední ministerstvo má za úkol stejdnocení veškerých aspektů společnosti Rudé přísahy. Ze všech ministerstev je Jednota nejmenší. Členové tohoto ministerstva jsou učeni především v diplomacii a cestují ještě více než vojáci Přísahy. Je zvykem že jsou zaučováni nejdéle. Jejich úkolem je sjednávání mezinárodních dohod, organizaci vojenských zásahů a konzultaci diplomatických jednání.
Učenci tohoto ministerstva jsou často vyhledáváni kvůli jejich znalostem rozličných kultur na Unteře. Potencionální fopá při mezinárodním jednání dokáže vynahradit vysoké částky, které si Rudá přísaha účtuje za tyto služby.

Zdroje

Rudý pakt má vzhledem k rozloze celého území obrovské peněžní zdroje. Hlavním zdrojem je prodej a distribuce Karmínových slz, tyto magické krystaly zkupují jak univerzity tak i alchismistické laboratória, které z krystalů vyrábějí velmi silné výbušniny. Často jsou krystali zkupovány drogovými kartely jako přísada do nejluxusnějších drog.
Dalším ačkoliv drobným příjmem jsou výnosy z farem, vlastnictví několika železných dolů v pouštích a přepravních společností. Tyto výnosy jsou spíše marginální příjmy, důležitou funkci má Rudá banka, která půjčuje jak šlechtě tak drobným obchodnických rodinám. K těmto půjčkám dochází jen zřídka, na rozdíl od drobných půjček od skřetů je půjčování si od Rudého paktu potencionálně velmi nebezpečné. S konexemi v zahraničí se šlechtic, který má problém splácet se vystavuje riziku že peníze mohou putovat k jeho soupeřům.

Agenda

Obyčejný lid hledí na Rudý pakt jako na bandu podivínů, kterým je lepší se vyhnout. Většina lidí nikdy nepozná nikoho od Rudého paktu kdo by nepatřil k vojákům. Těch málo co ví co jsou skutečně zač má pak dost rozumu, aby se od nich drželi dál, v začátcích Rudého paktu se samozřejmě našlo pár bláhovců co se snažili napadnout někoho od paktu, ale většina si tyto zážitky vzala do předčasného důchodu.
Samotní členové Paktu mají povoleno odcházet a přicházet z Údolí pokud jsou vojáci nebo diplomati, není také nezvyklé narazit na některého učence z paktu ve velkém městě kde se učí od mistrů řemeslníků. Obecně se má za to že ačklovi je lid Údolí podivínským s tradicemi až kacířského rázu, jsou spravedlivý a velmi schopní v oborech do kterých se narodili.

Historie

Rudá přísaha je militantní tradicionalistické korporační zřízní na území zvaném Red Pact. Tato organizace vznikla ze tří obchodnických rodin. Rodina Rockfallova, Drumova, Dědošovi tyto tři rodiny se jako první usadily na Lomu, tento lom byl objeven mágským průzkumníkem Tarkovem. Společně s mágem tyto tři rodiny založily první těžební kolonii, její obyvatelé se záhy po zahájení těžby staly pohádkově bohatými. Úspěchu obchodníků se okamžitě všimli okolní obchodní rody. Závistivé rody se spojily a společně si najali kumpanii Černých vran, tato kumpanie tvořená převážně ze skřetích marodérů a severských mordýřů byla vyslána do Rudého údolí spolu s velvyslanci se utábořily před doly a oblehli v té době už prospektorské městečko. Došlo k několika ke krvavím potyčkám, které dopadli více méně nerozhodně. Obléhání nakonec ukončilo úspěšné vyjednávání mezi obchodníky z dolů s žoldáky, které se podařilo přeplatit. K nelibosti obchodnických cechů se tak z Černých vran stali ochránci dolů. Tou dobou byla taky objevena nová vlastnost Rubínových slz, a to že při správné koncetraci s běžným Fisstechem je to velmi silný halucinogen. Po pár měsících se členové Černých vran stali na tolik závislími na krystalech, že odmítali místo opustit. Při opakovaných nájezdech na město se pak museli žoldáci postavit nejen odhodlaným horníkům, ale zároveň naprosto nekontrolovaným zuřivím válečníkům z řed Vran.
Traduje se, že tehdy hlavy tří rodiny vytvořily dohodu o ochraně společného majetku. Tato dohoda nazvaná jako Pakt byl základním kamenem dnešní podoby přísahy. Do údolí tehdy cestovali veteráni z císařské i královské armády, měli za úkol cvičit nově vzniklou vojenskou jednotku hornického města. Vojenská jednotka brzy vystřídala žoldáky v ochraně města. Vzhledem k masivním ztrátám co měli Vrány, se brzy jejich zbytky staly troskami utápějícími se v levných drogách. Zbytky Vran pak skončily v příkopě, v Údolí nebylo místo pro slabé.
Uběhlo několik let a obchod s Rubínovými slzami šel velmi dobře, trasy se zbožím vedené přes Západní stezky do Impéria byly až příliš často přepadávany loupežnými lordy. Východní trasy byly pro změnu vybaveny speciální daní, která měla téměř poloviční hodnotu co náklad samotný. Proto se dodávky začaly splavovat po řece, tento proces byl ale velmi nebezpečný. Lodě byly napadány zuřivími bytostmi z lesa, proti kterým byly námořníci nuceni bojovat střelným prachem a sekerami, když bylo nejhůř. Po té co se náklad úspešně dostal po proudu řeky do rukou mágů sloužil jako základní ingredience na výrobu magických zbraní a artefaktů. Tento materiál bylo nesmírně těžké vytvořit magickou cestou a proto měli Rubínové slzy mezi mágy velkou hodnotu. Při vyjednávání s magickou univerzitou, které vedl mág z údolí Tarkov, padl do zajetí místní odbojné skupině mágů. Ti z něj pak brutálními metodami dostali přesnou polohu lomu. Společně s žoldáky pak pochodovali na Údolí. Byla to největší společná akce bojových mágů, která kdy byla na území Midlandu podniknuta. Byla však chyba si najmout žoldáky, díky síti kontaktů mezi nimi, se o pochodu dozvěděli členové Paktu. Pověsti tvrdí že vyhledali pomoc mocného arimága se kterým se dohodli na ochraně, jiné zvěsti tvrdí že uzavřeli dohodu s démony, ať tak či tak výsledek byl takový, že Údolí dostalo přídomek Krvavé a Paktu od té doby nikdo neřekl jinak než Krvaví Pakt. Mezi členy Paktu byl tento den znám jako den Dohody, mezi mágy byl tento den známý jako Smrt tříset dvou.
Zvěst se rozšířila a od té doby se žádná magická univerzita neúčastnila vojenské operace takového rozsahu. Po několika letech se vojenská tradice rozšířila, kvůli velkému množství imigrantů se Rudé údolí začalo více a více uzavírat. Po několika potyčkách na hranicích s východními sousedy se šlechta východu rozhodla, zabrat území Rudého paktu. Tento akt byl provázen embargem a napadání obchodních stezek. Po dvou letech embarga a soustavného obléhání údolí byly síly východních zemí tak rozhádané že to zapříčinilo vraždu jejich vůdce. Po létech embarga se izolovanost více rozšířila. Aby se vytvořilo rovnoměrné rozložení zdrojů příjmů, využíval Rudý pakt svých vysoce vycvičených jednotek jako eltiních žoldáků, ti si velmi rychle vypěstovali pověst neuplatitelných a neohrožených válečníků, jejichž poznávacím znamení je rudě zbarvená zbroj. Zároveň se v rudém údolí nachází jedna z největších bank v Midlandu.