Remove these ads. Join the Worldbuilders Guild

Käjthire Zimerius

Thirská císařovna

Její Veličenstvo Käjthire I. Zimerius (a.k.a. Kyra)

  Käjthire Zimerius, na pohled chladná a přísná pravlčice, je aktuální císařovnou celého Thirského císařství.  

Fyzické údaje

  • Pohlaví: ♀
  • Hmotnost: 84 kg
  • Výška †: 111 cm
  • Uši: vzpřímené
  • Srst: dlouhá
  • Barva srsti: bílá
  • Barva očí: kaštanová

Vzhled

Käjth je velmi mladá pravlčice kredevského původu. Její ostré rysy s atletickou postavou a vzpřímenými oušky to o ní hned prozradí. Pyšní se krásně hebkou, dlouhou srstí, která je stejně bílá jako čerstvě napadlý sníh. Její uhelně černý čumáček pak krásně svou kontrastností vyčnívá. Oči má po svém otci sytě kaštanové. Polštářky na tlapičkách měla sladce růžové, když se narodila, ovšem postupem času jejich povrch zhrubl a ztmavl do černé barvy. Teď jí však její černé polštářky ladí k černým drápkům. Na rozdíl od svého bratra je vzhledově nejvíc podobná otci.    

Povaha

  Pro Käjth je při všem, co dělá, hlavním vodítkem ctnost a morální hodnoty. Nevěří na dobro a zlo, pouze na kauzalitu. V jejích očích má všechno na světě své opodstatnění, které vyplývá z nás samotných. Každý má dle ní možnost rozhodnutí, a tím i možnost na dobrý život.  
„Nic takového jako osud neexistuje. Za své životy zodpovídáme my sami.“
  V nakládání se zákony a v jejich užívání vůči ostatním bývá zásadová. Vždy se snaží řídit hlavou, a ne srdcem. Na druhou stranu je však po matce velmi empatická, což sama v určitých situacích považuje za jednu ze svých největších slabin. Vždy se všem snaží vyjít vstříc, dokud jí někdo sám nedá důvod k tomu, aby to nedělala. Při debatách je klidná a užívá si produktivní rozhovory, ve kterých se může dozvědět něco nového. Respektuje názory ostatních, ovšem pouze tehdy, kdy nejsou v rozporu s fakty. Moc ráda přemýšlí a diskutuje o věcech, které ji zajímají. V takových případech dokáže konverzaci vést velmi dlouho. Naopak ale nenávidí náhodné a krátké pokecy o ničem, které jí nic nepřinášejí a zavádí se jen k zamezení ticha. Udržet takový rozhovor je pro ni nesmírně těžké, a proto z něj většinou v první naskytnuté příležitosti zase rychle prchá.   Ticho a klid jsou pro ni velmi důležité, neboť právě tyhle podmínky jí dovolují si odpočinout a ponořit se do svého vnitřního světa, kde tráví čas nejraději. Je uzavřená a silně introvertní. I když se vždy chová vůči ostatním zdvořile, bývá obvykle zamlklá, kvůli čemuž se může zdát až chladná. To pak podtrhují i její silně samotářské tendence spoléhat se jen sama na sebe, kvůli kterým nenávidí skupinové práce. Sama o sobě tvrdí, že je sobecká, nicméně věří, že právě díky této vlastnosti může dělat víc pro své nejbližší. Při výběru přátel je velmi přísná, své srdce má pečlivě uzamčené a pro klíč sahá jen málo kdy. Jakmile se však někdo skutečně osvědčí a ukáže, že je Käjthiny náklonnosti opravdu hodný, už se Käjthie nemá šanci zbavit - navždy mu bude loajální. Svých přátel si totiž velmi váží a nedala by na ně dopustit. Na druhou stranu však zná svoji cenu, umí se bránit a zpravidla nedělá tu samou chybu dvakrát, a to ani ohledně těch, které moc miluje.  
„Víš, co nenávidím ze všeho nejvíc? Idioty. A co nenávidím nejvíc hned potom? Když ze mě toho idiota někdo dělá.“
  Po svém otci zdědila vlastnost klidu ve špatných situacích. To jí propůjčuje sílu řešit složité problémy s ostatními. Zvlášť díky faktu, že hlupáci jsou na jejím žebříčku nejvíc nenáviděných věcí na prvním místě, je toto důležité pro její vladaření. Stejně jako on nikdy nezvedá hlas a nikdy se nevzteká, ovšem když už se rozzlobí, vydrží jí to někdy až překvapivě dlouho. V případech, kdy je smutná, se uzavírá do sebe. Nerada řeší své vlastní problémy s ostatními.  

Historie

  Bylo to 11. tajana, roku 368, kdy císařskou rodinu obohatil další přírůstek. Císaři a císařovně se narodila malá štěněnka s čistě bílou, hebkou srstí po tatínkovi. Rodiče jí dali jméno Käjthire, což ve starothirštině znamená „vlče Thiry“. Celá Thira narození princezny oslavovala.   Již od malička se malé Käjthie dostávalo vší pozornosti i lásky. Nikdy jí nic nechybělo. Celá rodina ji bezmezně milovala a na hraní měla svého staršího bratra, Lirona čtvrtého. Narozdíl od něj byla však mnohem klidnější a hlavně učenlivější. Vysoce respektovala své rodiče a snažila se jim stále dělat něčím radost.   Když nastoupila do školy, projevila svou velkou ochotu i předpoklady k učení. Ráda se dozvídala nové věci a chtěla být chytrá, takže jí učení nedělalo problémy. Vzhledem k tomu, že císařem se měl stát její bratr, se však nikdy nemusela učit nic navíc. Volný čas využívala k hraní si se svými přáteli. Na základní škole se stala mezi štěňaty velmi oblíbená pro svou silnou osobnost. Tohle společně s faktem, že nebyla dědičkou trůnu, hrálo roli v tom, že od učení upustila a vydala se směrem zábavy. I přesto, že se neučila, však zvládla školu bez potíží. Život se jí zdál být perfektní a jednoduchý.   Zlom však přišel v době, kdy se její starší bratr náhle rozhodl, že se císařem stát nechce, a oficiálně se vzdal svého práva na trůn. Celou rodinu Lironovo rozhodnutí překvapilo, ačkoliv již jistou dobu předtím vykazoval jasné známky neochoty k učení a k čemukoliv, co by vyžadovalo soustředění či práci. Rodičům tak nezbylo nic jiného, než se otočit na Kajthire, která v té době již byla starší. Ústupek jejího bratra znamenal, že dědičkou trůnu se stala ona, a ačkoliv to nikdy nechtěla, postavila se k celé situaci čelem a svou zodpovědnost princezny přijala.   Käjthie byla sice chytrá a učenlivá, ovšem díky tomu, že se neměla stát císařovnou, se nemusela učit o královských povinnostech. Ve znalostech, které potřebovala k vládě, tedy na svůj věk značně zaostávala, což znamenalo, že musela spoustu věcí dohánět navíc. To na štěněnku v jejím věku byl velký tlak.   Kus svého dětství tak Käjthire musela zcela obětovat studiu. Její otec si vyhrazoval všechen svůj čas na učení své dcery, a vzhledem k tomu, že museli učivo dohánět, se lekce táhly dlouhé hodiny. To, co se nestíhala naučit se svým otcem, se musela doučovat sama z knih. Velmi brzy se tak začala Käjthire cítit unaveně a zoufale z množství povinností, které na ní dolehly zcela náhle, a které ona musela jako princezna zvládat dokonale. Její otec byl navíc v učení dost přísný a na malou Käjthire kladl důraz k bezchybnosti. Když Käjthie něco neuměla, otec ji za to často ponižoval. Mnoho jejich společných lekcí tak z její strany končilo pláčem, což její situaci dělalo ještě těžší. Vysvobození přicházelo pouze ve formě její matky, které bylo dcerky líto, a která často Lirona v jeho způsobu učení usměrňovala, když už zašel daleko.   Přesto však Käjthire nikdy nepolevila. Čím starší byla, tím víc se věnovala učení, a tím víc se k němu ve finále cítila nakloněná. Obětovala svůj sociální život studiu a své rodině, díky čemuž často ani nevycházela z pokoje. Všechny své přátelé opustila, pouze s výjimkou císařského strážce Tanrota Hrannarsona. S Tanrotem se díky tomuto faktu sblížila ještě více, a nějakou dobu z nich byli skutečně dobří přátelé, než jejich vztah neskončil velkou hádkou. Tanrot se krátce po ní své pozice v gardě impire vzdal a Käjthire už se s ním od té doby nevídala, čímž zůstala skutečně bez přátel. To se však nelíbilo její matce, a tak, když už byla dost stará, začali ji brát s sebou ven na různá setkání a slavnosti. Na jedné takové se poznala i se svým prvním a jediným partnerem, Dorainem Durothilem, a jeho rodinou.   Käjthire se s Dorainem seznámila skrz jeho sestru, Sidy, která Käjthire oslovila jako první. Strávila celý ten den s nimi a brzy zjistila, že si s nimi dobře rozumí. Na konci večera, kdy už musela Käjthire odjet se svou rodinou, se tak domluvili na dalším setkání. Se dvěma sourozenci Durothilů se začala posléze vídat mnohem častěji, neboť v nich nacházela přátelství, důvěru i klid. Každým dalším dnem však Käjthire zjišťovala, že se náklonnost, kterou cítí ke staršímu Dorainovi, mění v něco víc. Netrvalo dlouho a její city přerostly v lásku, se kterou se nakonec svěřila právě jeho sestře. Skrz ni se o tom dozvěděl i samotný Dorain, a vzhledem k tomu, že ke Käjthire cítil to samé, sebral odvahu a začal princezně psát dopisy, aby se s ní mohl sblížit víc. Následovalo pak velmi krátké období dopisování, které bylo brzy následované pravidelnými vycházkami ve dvou. Netrvalo dlouho a Käjthire s Dorainem se dali dohromady jako pár.   Pro mladou Käjthie tak život znovu získal na smysluplnosti. Nebylo nic, co by ji muselo trápit, a ona se cítila šťastná. Čím déle trval její vztah s Dorainem, tím více ho milovala, a tím více byla spokojená s vizí své budoucnosti po jeho boku. I její rodina Doraina přijala velmi pozitivně, neboť Dorain byl velmi slušný, klidný a pracovitý pes s přátelskou povahou. Navíc byl synem Viely Durothil, baronky z Berrny v Björgenského království, a architekta Fau Durothila, který se v Thiře proslavil pro své nádherné stavby. Dorain po nich zdědil jen ty nejlepší vlastnosti.   Když Käjthire dosáhla svých dvanácti let, začala se císařská rodina připravovat k její korunovaci. Vše nakonec vyvrcholilo večerem 49. tajana, kdy se korunovace spojila i se svatbou Käjthire s Dorainem. Celé město oslavovalo jejich sňatek i začátek nové generace. Pro Käjthire to byl jeden z těch nejhezčích dní v jejím životě, a do teď na něj vzpomíná moc ráda. Další ráno, 50. tajana, se již se svým drahým oba probouzeli jako císař a císařovna Thiry.   Ačkoliv jí rodiče předali svou korunu a s ní i své povinnosti, Käjthire na to nebyla sama. Jak otec, tak její matka jim oběma pomáhali v případech, kdy to potřebovali, ačkoliv si sami již užívali vytoužený odpočinek. Vše se tak zdálo být naprosto perfektní. Své povinnosti zvládala dobře, rodina ji ve všem podporovala a její milovaný stál po jejím boku. Käjthire si nemohla přát víc. Byla šťastná.   To všechno však skončilo dnem 15. studence toho samého roku, kdy se Käjthire dozvěděla děsivou zprávu. Loď, na které plul její manžel, ztroskotala. Všichni pravlci na palubě přežili bez zranění, ovšem po císaři nebylo ani stopy. Käjthire se odmítala vzdát naděje, a dala poslat ty nejlepší z nejlepších, aby její lásku našli. Jak však ubíhaly dny, ubývalo i naděje. Zdálo se, že císaře pohltila sama země. Po měsíci marného hledání se již císařství začínalo připravovat na nejhorší, ale Käjthire striktně odmítala myšlenku, že by její milovaný v ten den zahynul. Bohužel už nezbývalo moc dalších možností, a krom společnosti začaly na Käjthie tlačit i fakta. Každým dalším dnem se tak musela vnitřně smiřovat se skutečností, že ten, kterého tak moc milovala, už se nikdy nevrátí.   Její žal si brzy začal vybírat svou daň, a z veselé a vstřícné pravlčice se stal prázdný přízrak. Zůstala z ní pouze císařovna, pouze titul, kterému ona jen dodávala tvář a hlas. Zřekla se všeho, co měla ráda, neboť jí už nic nepřinášelo potěšení ani útěchu. Svůj smutek zvládala lépe jen díky svým rodičům. Její matka již od samotného začátku stála při ní, utěšovala ji a pomáhala jí, když to potřebovala. Její otec, ačkoliv již nebyl císařem, se zase chopil některých císařských povinností, aby své dceři ulehčil od práce a zodpovědnosti. I přesto se však Käjthire nedokázala zbavit pocitu prázdna a bolesti, který ji provázel všude, kam šla.   Bylo to teprve až o měsíc později co Käjthire odvolala pátrací akce, když Nejvyšší rada 37. mratmy oficiálně prohlásila císaře za zesnulého. Co se však týče samotné Käjthire, moc se toho nezměnilo. Kajthire se sice vzdala vší naděje na návrat svého manžela, ovšem přesto nadále zůstávala chladnou a netečnou vůči všemu okolo sebe. Uzavřela se vůči ostatním a zdálo se, že už jí nic nemůže udělat radost.   Show spoiler
Jen pár zasvěcených ví, že císař ve skutečnosti nezemřel. Dorain nehodu sehrál, aby mohl být prohlášen za zesnulého a mohl si dál žít svůj život po svém, v divočině. Käjthire po pár týdnech od zprávy o nehodě dostala od Doraina dopis, v němž se s ní loučil a vysvětloval své důvody k odchodu.
  Dva měsíce poté se stala další tragédie, ačkoliv tentokrát to bylo na druhé straně Thiry. Ve Vardenském velkovévodství byl spáchán úspěšný atentát na rodinu velkovévody. Za atentátem údajně stála organizace Mírovců, která následovala Valthamira svou filosofií. Masakr neměl nikdo z rodiny přežít. Varden se ocitl bez panovníka.   Na císařském hradě se však po čtyřech týdnech objevil neznámý pes z Vardenu. Byl to Borgon Aglarsson, který s sebou měl i svou tříletou dcerku, Bonru I. Destinen, poslední ze svého rodu a tím i poslední právoplatnou dědičku vardenského trůnu. Na hradě Harskir získali oba dva azyl a Käjthire jim přislíbila ochranu.   Käjthire si se štěňaty nikdy moc nerozuměla, ovšem vzhledem k tomu, že Bonra byla princezna a byla osamocená, pokusila se s ní sblížit. Obě dvě si sedly a už první dny bylo jasné, že si budou rozumět. Käjthire se malé Bonře začala mnohem víc věnovat a trávila s ní spoustu času. Brzy si uvědomila, že útěchu, kterou jejich vztah přinášel, potřebovala hlavně ona sama. Bolest ze ztráty svého milovaného ji sice nikdy neopustila, ale cítila, že ji Bonřina přítomnost oddaluje. Konečně, po dlouhé době, se znovu začala skutečně smát.   Po pár měsících dostála láska mezi ní a Dorainem své podoby. Käjth se narodilo štěně, syn, jehož pojmenovala Tiraz Baff II. Zimerius a s okamžitou platností jmenovala také svým dědicem, tedy korunním nejvyšším princem. Ačkoliv s Bonrou nebyli příbuzní, brali se již od začátku oba jako sourozenci a sama Käjth tento vztah podporovala, když s oběma trávila čas a oběma věnovala svou péči. Borgon na druhou stranu nahrazoval Tirazovi roli otce.   Po pár letech, když Bonra vyrostla v mladou slečnu, se Käjthire rozhodla přivést ji do své rodné země, do Vardenu, aby poznala blíž svou vlastní kulturu a byla blíž svým budoucím poddaným. Tento pobyt byl pečlivě plánovaný a zajištěný v jednom z vardenských měst na severu, které bylo pod kontrolou kredevské armády. Bohužel ale nebylo tak dobře udržené, jak se na první pohled zdálo.   Po dvou týdnech pobytu do budovy, v níž Käjthire s Bonrou zrovna spaly, vtrhli rebelové. Využili momentu překvapení a než je kredevští vojáci stačili zastavit a některé z nich zajmout, thirská císařovna už byla pryč. Zcela jasně byla Käjthire cílem této akce. Nyní měli rebelové samotnou císařovnu, která pro ně představovala ohromnou výhodu ve všech směrech.   Když se Käjth probudila po velké ráně do hlavy, kterou jí rebelové uštědřili za účelem dočasné ztráty vědomí, už byla v jednom z jejich vězení. Ocitla se v tmavé a studené místnosti v podzemí, do které se dostávalo světlo pouze z chodby a z malého okénka ve zdi na druhé straně. Místnost páchla zatuchlinou, ale i starou krví a dalšími tělními tekutinami. To nejhorší však mělo teprve přijít. Käjthire se krátce po probuzení seznámila se samotným vůdcem rebelské organizace Mírovců, s Malianem Evenssonem, který dal již v prvních minutách jasně najevo, že s císařovnou nemá v plánu vyjednávat.   Käjthire byla podrobena mnoha výslechům, nátlakům a také mučení. Stala se nejcennějším zdrojem informací, ale také jakousi zvrhlou zábavou samotného Maliana i jeho bratra Maurina. Zatímco Malian si užíval mučení psychické, Maurin si oblíbil fyzické stránky jejího ponižování. Obě cesty však měly vést ke stejnému cíli. Úkolem bylo císařovnu zlomit. Ale to se po pár týdnech ukázalo jako o něco tvrdší oříšek, než se mohlo prvně zdát. Käjthire si stála za svými zásadami i nadále, nehledě na situaci, a i přes všechny jejich pokusy si nadále zachovávala svou důstojnost, kterou se pokoušeli podrýt. Malian se však nehodlal jen tak vzdát.   Jednu noc Käjthire probudil známý hlas. Nevěřila svým uším. Když ale dotyčná vešla do její cely, už neměla žádné pochybnosti - ano, byla to Bonra. Na vlastní tlapku přišla Käjth zachránit. Riskovala přitom svůj vlastní život, ovšem díky své vychytralosti a opatrnosti dokázala mezi rebely poměrně snadno proplout. Nikdo ji nepodezříval, nakonec byla sama Vardenkyní. I díky tomu ve finále dokázala Käjthire skutečně dostat ven, a velký útěk tím započal.   Show spoiler
Ve skutečnosti to nebyly šťastné náhody, které jim v úniku z věznice pomohly, ale sám Mirall Evensson, který Bonru při prohlídce poznal a který se rozhodl, že jim v cestě ven pomůže, ačkoliv o tom nikomu nikdy neřekl.
  Radost z toho, že se jim podařilo ze spárů rebelů uniknout, ovšem netrvala moc dlouho. Brzy se ukázalo, že cesta, která je dělila od rebelů a skutečné svobody, je mnohem delší a hlavně složitější. Käjthire mučení oslabilo, samotná chůze pro ni představovala bolest, a Bonra byla zase mladá a nezkušená. Čím déle šly, tím víc se zdálo jasné, že se do původního města jen tak nedostanou. Käjthire už začínala ztrácet víru, ale Bonra se odmítala vzdát. Byla to právě Bonra, která Käjthire posouvala vpřed. Ale nakonec ani Bonra nemohla zabránit nevyhnutelnému.   Jejich tempo se zpomalilo natolik, že je po pár dnech rebelové v čele s Malianem opět našli. Jakmile to Käjthire vytušila, pobídla Bonru, aby utekla, ale Bonra pevně odmítla Käjthire opustit. Její šlechetná statečnost však nakonec vyústila v mnohem větší problém. Malian díky značné vzhledové podobnosti Bonru rozeznal jako dceru vardenské princezny, Rotulie druhé, a tím padla výhoda Bonřina utajení. Rebelové je nyní měli obě. Malianovi už nic nestálo v cestě ve splnění jeho snu.   Käjthire i Bonra byly zajaty a odvedeny zpátky na rebelskou základnu, kde vůdce oznámil svůj plán. Bonra měla být před všemi veřejně popravena, jako symbol konce vlády Destinenů a počátku nové budoucnosti Vardenského velkovévodství. V tu chvíli Käjthire poprvé v životě ztratila kontrolu, neboť pouhá představa toho, že by Bonře bylo ublíženo, Käjth přiváděla k šílenství. Ve spojení s nátlakem, který na ni již mnoho dní rebelové vyvíjeli, to v Käjthire zažehlo zkrat, který vedl k oslepujícímu vzteku a nakonec k zoufalému útoku na ostatní, jenž skončil krveprolitím.   Bylo to náhlé a hlavně nečekané. Císařovna, která se vždy pyšnila svou mírumilovností a odporem k násilí, se vymrštila ze svého místa a během několika sekund svými tesáky protrhla maso několika okolním rebelům na mnoha různých místech. Krev tekla proudem, ale nikoho nezabila. Nebyla bojovník a sama se neuměla pořádně bránit, takže ji několik ostatních rebelů během chvíle dokázalo poměrně snadno zpacifikovat. To, co udělala, však přesto silně dopadlo zejména na Bonru. Nejenže jí Käjthino jednání nesmírně vyděsilo, ale její poprava byla oddálena samotným Malianem. Skrz celý incident totiž pochopil, že pokud chce císařovnu zlomit, pak je Bonra nejlepší cestou, a hodlal toho využít.   Zdálo se, že se celý Käjthin život otočil vzhůru nohama. Bonra se po krveprolití od Käjthire stáhla a uzavřela, což mezi ně vrazilo velký klín. Käjthire její odtažení ubližovalo mnohem víc, než mučící praktiky rebelů. Po několika dnech se nakonec Käjth vzdala vší naděje, a krátce poté ji opustila i chuť dál žít. Smířila se s myšlenkou brzké smrti a dokonce ji otevřeně přijímala, když odmítala dál jíst a pít či dělat něco jiného, než jen ležet na studené zemi své cely. Pro Käjth život skončil.   Jedinou noc před plánovanou popravou Bonry však do rebelské základny vtrhli kredevští vojáci. Akce proběhla dřív než bylo původně plánováno, neboť bylo jasné, že moc času nezbývá. Samotnou císařovnu osvobodil její dávný kamarád, Tanrot, který dostal její život na starosti hlavně díky tomu, že patřil mezi nejlepjší a nejzkušenější vojáky. Cesta ven tentokrát už nebyla tak snadná, a než se dočkali svobody, setkali se s několika nepřáteli, které Tanrot musel zvládnout sám. Pro bezpečí své císařovny a drahé kamarádky byl však ochotný položit svůj vlastní život. Nakonec oba vyvázli živí, ačkoliv zranění, a to jen díky Tanrotově oddanosti a schopnosti v boji.   Krátce poté, co na kredevskou vojenskou základnu dorazili Käjthire a Tanrot, přivedli dva kredevští vojáci i Bonru. Všichni akci přežili a konečně byli také v bezpečí. Akce ještě pokračovala celý den, během kterého vojáci zajali valnou většinu rebelů a dokonce i samotného vůdce, Maliana, a prohledávání rebelské základny se protáhlo na několik dalších dní. Později se Käjthire dozvěděla, že úspěšnost akce V tu dobu už byla Käjthire na cestě domů, poté, co korunovala Bonru na vardenskou velkovévodkyni a rozloučila se s ní.   Doma na císařském hradě ji čekalo dlouhé zotavování. Na mnoha místech měla poranění a rány, které se musely vyčistit, ošetřit a zahojit. Zotavit se navíc musela i psychicky, neboť celý incident na ní zanechal velkou stopu, se kterou se vypořádávala těžce. S tím jí pomáhal sám Tanrot. Od příjezdu na hrad se od ní nehnul. Hlídal ji, staral se o ni a poskytoval jí podporu i společnost, kterou potřebovala. Později ho tak oficiálně znovu jmenovala svým osobním strážcem a udělila mu místo v gardě impire. Netrvalo to o moc déle, než se roznesly zvěsti a po pár týdnech už celé království moc dobře vědělo, že císařovnu a jejího nového strážce nelze vidět jeden bez druhého.   ~   Aktuálně Käjthire pobývá na svém císařském hradě Harskir, kde společně se svým synem Tirazem a blízkým kamarádem Tanrotem znovu objevuje krásu života.

Relationships

Dorain Durothil

manžel (Important)

Towards Käjthire Zimerius

0

0

Honest


Käjthire Zimerius

manželka (Important)

Towards Dorain Durothil

0

0

Honest


Käjthire Zimerius

kamarádka (Important)

Towards Tanrot Vieldörn

5

3

Honest


Tanrot Vieldörn

kamarád (Important)

Towards Käjthire Zimerius

5

5

Honest


Nicknames & Petnames

Božan, poklad

Mara Zimerius

matka (Vital)

Towards Käjthire Zimerius

5

5

Honest


Käjthire Zimerius

dcera (Vital)

Towards Mara Zimerius

5

5

Honest


Tiraz II. Zimerius

syn (Vital)

Towards Käjthire Zimerius

5

5

Honest


Käjthire Zimerius

matka (Vital)

Towards Tiraz II. Zimerius

5

5

Honest


Käjthire Zimerius

blízká (Important)

Towards Bonra Destinen

0

0


Bonra Destinen

blízká (Important)

Towards Käjthire Zimerius

0

0


Základní informace

Celé jméno: Käjthire I. Durothil Zimerius   Přezdívky: Käjth, Käjthie, Käjtinka   Alias: Kyra Marasdottir   Narození: 11. 3. 368 Ak.E.   Místo narození: Harskir, Kreda   Tituly: císařovna Thirská, královna Kredevská, kněžna Krollská  

Vláda

Doba vlády: 49. 3. 380 Ak.E. – ?   Rod: Zimerius, Durothil   Předchůdce: Mara I. Zimerius   Dědic: Tiraz Baff II. Zimerius  

Rodina

Manžel:Dorain I. Durothil Zimerius   Potomci: Tiraz Baff II. Zimerius   Otec: Liron III. Zimerius   Matka: Mara I. Zimerius   Sourozenci: Liron IV. Zimerius

Remove these ads. Join the Worldbuilders Guild

Character Portait image: by Käjthire