Je člen řádu zpívajících čepelí. Název je však pouze metaforický, ve skutečnosti tento magicky nadaný bojovník nijak nezpívá. Jeho meče jsou však tak ostré, že když ostří protíná vzduch, vydává vysoký kvílivý zvuk. Zpívající čepel je název pro nejdokonalejší Chorijské bojovníky, kteří se učí umění zbraně, magie a diplomacie a jsou jedněmi z nejelitnějších bojovníků na světě.
Zpívající čepel nerozlišuje mezi bojem zbraněmi a magií, jelikož v jeho podání obojí splývá v jedinečný styl. Společně s vysokou inteligencí a znalostí politiky, ale také precizní obratností a schopností přizpůsobit se, je univerzální postavou při bojových i nebojových situacích. Svým dovednostem se učí od svých mistrů a magickou moc pak získávají z dlouhých meditací a čerpáním energie z okolí.
Zpívající čepele nosí sytě modrý kabátec a na něm lehkou přiléhavou zbroj a na hlavě helmici z nejkvalitnější elfské oceli, která se jeví jako stříbro, takzvané stříbroceli. V boji používají dlouhý meč nebo dva krátké meče, čepele jsou tenké a pevné, vedoucí magickou moc svého držitele. Zpívající čepele jsou nejmocnější silou Chorie na poli bitevním, diplomatickém a bývají posíláni i na speciální mise.
Career
Aby se jedinec mohl stát zpívající čepelí, musel již být zkušeným a obratným bojovníkem, musel oplývat vysokou inteligencí a také musel být magicky nadaný.
Každá zpívající čepel začala jako učedník a časem se mohla přes regulérní zpívající čepel stát až velitelem řádu - První čepelí.
Zpívající čepel byla uctivě vítána kdekoli v Chorii, těšila se velké úctě a respektu a měla velký vliv.
Perception
Úkolem zpívajících čepelí už od jejich založení bylo bránit
Choriu před nepřáteli. Členové řádu se účastnili mnoha slavných bitev i diplomatických jednání. Ve většině těchto situací dokonce sehráli klíčovou roli.
Zpívající čepele byly svou důležitostí stavěny na úroveň lordů, ačkoli neměli žádnou vlastní půdu. Byly zbožňovány prostým lidem, obdivovány vojáky a ctěni vysokou šlechtou. Mnohé hrdinské činy zpívajících čepelí inspirovaly ostatní k odvaze, úsilí, cti i naději.
Zpívajících čepelí nikdy neexistovalo více než deset najednou.
Zpívající čepele mají tradici dlouhou téměř 250 let, více o ní je zmíněno v historii
řádu.
Operations
Standardní výbavou zpívající čepele byly zbraně a zbroj ze stříbrocele. Nejčastěji se jednalo od dva krátké meče zvané sinty, či o dlouhý meč andu. Vzácně pak bojovníci řádu používali i jiné variace zbraní, jako luky, nože nebo kopí. Oděni chodili do tenkého lehkého brnění, zahrnující helmu, kyrys a chrániče předloktí a holení. Veškerá tato výbava byla zpravidla stříbrocelová, aby vydržela působení
vznešené magie, kterou čepele používaly při boji. Pod zbrojí nosili modrý kabátec střižený na míru.
Stříbrocel byla surovinou, která provázela zpívající čepel kamkoli. Tento vzácný kov neměl pro čepele pouze praktický význam, byl to symbol. Vybavení po padlých členech řádu bylo ukládáno na speciální místo, i když byl stříbrocele nedostatek.
Zpívajících čepelí bylo potřeba všude tam, kde probíhal nějaký konflikt. Ať už promlouvaly jejich ústa nebo meče, jejich prací bylo řešení sporů. Nejčastěji se tedy ukazovaly na bojištích, nebo na společenských událostech ve vyšších kruzích.
Díky své univerzálnosti se zpívající čepele hodí jako velitelé vojsk, vyšetřovatelé, diplomaté, zvědové, či taktické síly.
Jakožto elitní jednotka, která má vystupovat reprezentativně a být viděna, si čepele nadělaly mnoho nepřátel. Jen málokterému členu řádu se povedlo zemřít přirozenou smrtí. Nejvíce čepelí padlo v boji, nebo bylo otráveno.
Komentáře