Ketoya
Geografie
Ketoya je ostrov vulkanického původu, její střed je tvořen hřebenem ze čtyř hor. Nejvíce severně se nachází Černý hrot, hora, která svým tvarem připomíná hrot šípu, její nadmořská výška je 823 metrů nad mořem. S ní spojen, přibližně ve středu ostrova je Žhavá hora, s nadmořskou výškou 500 metrů nad mořem. Jedná se o činnou, sopku, z jejíhož vrcholu varovně stoupají oblaka černého kouře. Třetí hora v pořadí nese název Ohnivá trhlina. Tato činná sopka dosahuje nadmořské výšky 715 metrů nad mořem. Kolem jejího vrcholu se v noci mihotá tmavě rudé světlo, vycházející z pukliny kolem vrcholu. Mezi Ohnivou trhlinou a Žhavou horou se nachází sedlo, které tvoří nejužší část ostrova, proto se mu říká Hubené sedlo. Poslední hoře se říká Dravčí hora, je to nejvyšší hora na ostrově, dosahující výšky 856 metrů nad mořem.
Všechny čtyři hory dohromady tvoří malé pohoří Dračí hřbet, nebo jsou dýmící vrcholy ostré, jako trny, vyrůstající drakovi z páteře. Celý ostrov má hodně zátok, pláže jsou převážně mělké, a jen místy přechází v menší útesy. Zdejší kámen tmavá odrůda žuly a čedič. Přibližná rozloha ostrova je 60km2. Kolem Ketoyi se nachází několik malých bezejmenných ostrůvků, tvořených převážně ostrými černými skalisky, na nichž není místo pro život.
Ketoyské stěrkové pláže postupně přechází do moře. Na Ketoyi jsou poměrně velké vlny na severozápadních a jihovýchodní pláži, které nejsou nijak kryty. Na většina ostrova jsou pak vlny mírnější, neboť se tříští o množství okolních ostrůvků, které fungují jako vlnolamy. Nejmenší vlny jsou na jižním pobřežím, které je navíc tvořeno uzavřenými zálivy.
V Dračím hřbetu pramení asi devět bezejmenných říček, které si hledají cestu do moře vesměs přes strmé srázy hor. Nejsou to příliš velké toky, nejdelší řeka na jihu ostrova má délku toku 2km, je také zároveň nejširší, se šířkou 12 metrů. Velká část řek, pramenících u sopek, má vysokou teplotu, někdy až 60°C, ale rychlý spádem dolů se voda ochlazuje přibližně na teplotu 20°C. Ketoya má však vlastní horké prameny na úbočí Ohnivé trhliny.
Počasí na Ketoyi je dosti vrtkavé. Průměrné teploty zde přes léto dosahují až 42°C, v zimě neklesnou pod 13°C. Od severozápdu sem často vane chladivý vítr. Na Ketoyi jsou časté bouře, zejména v letních měsících. Ve vzduchu je obsažena velká vlhkost, společně s vysokými teplotami vytváří tropický dojem, ačkoli se nachází v mírném pásu. Ketoya je často zahalená mlhou, které se rozšiřuje na kilometry daleko. Zatímco přes den se mlha na ostrově postupně vytrácí, na moři se drží permanentně a vytváří tak clonu,které se většina námořníků vyhýbá.
Fauna a Flóra
Většina ostrova je pokrytá Tealovým lesem. Dříve byl les jednolitý, avšak vulkanická erupce někdy v minulosti část lesa vypálila a rozdělila ho tak vedví. Oba lesy jsou však stejné, tvořené hlavně smrky, břízami a jasany. Roste zde však také pár buků a borovic. Všechny zdejší stromy mají zvláštní modrý nádech v odstínu tealu, podle kterého dostal les své jméno. V této barvě mají jehličí či listy, dřevo pak má světlejší odstín. Roste zde prudce jedovatý nečar podlý, z bylin zejména popelavka. Zdrojem prapodivného počasí, rostlin i živočichů je prastarý čarostrom. Roste na severním úbočí Dravčí hory a může být starý několik tisíc let. Dosahuje výšky 62 metrů.
Ketoya je osídlená většinou pouze menšími zvířaty. Nacházejí se zde hlavně zajíci v celém Tealském lese a veverky v korunách jeho stromů, zmije a mloci v oblasti Hubeného sedla, sokoli v nižších polohách Dravčí hory. V lesích pak hnízdí vrabci, kukačky, či poštolky. Na Ketoyi však žije i několik magických bytostí, například modrásek tajemný, motýl, který byl považován za vyhynulého. Dále pak ketoyský dráček, žijící převážně v okolí čarostromu a druhé největší zvíře na ostrově, pták Ketoya, žijící na vrcholu Dravčí hory. Na černém hrotu má své hnízdo mořský wyvern, který se živí rybami v moři severně od ostrova. Zajímavým živočichem je také Keyoská ostranka, žíjící u pobřeží.
Přírodní zdroje
Ketoya je bohatá na suroviny, zejména magického původu. Nachází se zde ložiska stříbrné rudy, bohatá naleziště obsidiánu, dokonce i čarokámen. Díky přítomnosti modráska je zde také přístup k výrobě čarotkaného hedvábí. V horách lze občas vydolovat i nějaký ten drahokam, převážně diamanty. Ketoya je však pramálo úrodná, dokáže uživit jen malé množství obyvatel.
Komentáře